Informační technologie znamenají nejen snížení transakčních nákladů a zvýšení dostupnosti mnoha služeb. Jejich důsledné využití by mohlo dramaticky rychle vytvořit ve veřejné správě a justici transparentní prostředí. To je v České republice velmi aktuální a kritické téma. Dnešní klima na mnoha úřadech je totiž ovlivněno nejen desetiletími komunistické totalitní devastace.

Publikujeme původní podobu článku z časopisu IT Office - článek je jistě aktuální i dnes, upozorňujeme ovšem, že zachycuje situaci z roku 2003.

Vrchnostenský přístup nemalé části úředníků, a naopak apatie a nevíra ve svoje schopnosti některých občanů mají podle některých zdrojů svoje kořeny ještě v dobách rakousko−uherské monarchie. Avšak právě průhledné podnikatelské prostředí a samozřejmě stejné klima ve vztahu státu a občanů by mohlo být v krátké době, kromě jiného, výsledkem využití moderních postupů.

Jedním z nejvýznamnějších počinů na tomto poli byla jistě publikace Obchodního registru na webových stránkách. Jsme také jednou z prvních zemí na světě, která má zákon o elektronickém podpisu a kde takový podpis již reálně funguje. Dalšími příklady mohou být praktické weby resortů vnitra a spravedlnosti. Podívejme se, co nového se v nejbližší době připravuje.

Nešťastné doručování

Jednou z několika „černých děr“, kde ve velkém mizí veřejné finance, aniž by jejich vynaložení mělo reálný efekt, je doručování úředních zásilek. Zde by nasazení informačních technologií mohlo uspořit státnímu rozpočtu miliardy korun ročně. Podle ministra Rychetského jen resort spravedlnosti samotný vynaloží ročně na (ne)doručování poštovních zásilek miliardu korun, což je zhruba 1/14 jeho rozpočtu.

Ministerstvo je však nespokojeno s Českou poštou do té míry, že dokonce zvažuje zřízení samostatné funkce soudních doručovatelů. Zásilky jsou doručovány velmi nekvalitně, což způsobuje jejich pověstný „věčný koloběh“ mezi soudy a stranami. Objektivně je však nutno podotknout, že k tomu přispívá řada nesmyslných formálních zákonných požadavků.

Jako příklad vezměme soudní agendu obchodního rejstříku. Ačkoli by jistě stačilo doručit soudní rozhodnutí o zápisech do OR nebo o jejich změnách oprávněným osobám na adresu obchodní společnosti, jsou poštovní zásilky směřovány na soukromé adresy všech osob, což je zřejmě neefektivní. Jinou variantou by bylo doručení vyhláškou publikovanou na úředních webových stránkách úřadu.

Připočteme-li k tomu, že řada osob se zdržuje z nejrůznějších důvodů mimo bydliště nebo žije v zahraničí, je jasné, že jde o velmi komplikovanou a rozsáhlou operaci. Účinnost řady právních úkonů je totiž podmíněna právě fyzickým doručením zásilek, a navíc všem oprávněným osobám.

Doručování zásilek, tedy komunikace s občany, se však týká všech resortů veřejné správy. Pokud by se podařilo tuto komunikaci převést na elektronickou formu, byl by to „zásah do černého“, neboť kromě zmíněných úspor, by bylo jistě velmi jednoduché sledovat oběh úředních dokumentů mezi konkrétními úředníky. Tak by zmizela známá anonymita úřadů, která je základním předpokladem neefektivního využívání zdrojů.

Řešení na dohled?

Podle představ ministerstva informatiky by právě doručování písemností mělo být jedním z hlavních úkolů připravovaného Portálu veřejné správy. Každý občan České republiky by měl svoje heslo a uživatelské jméno. Po přihlášení do systému, by mu byla automaticky doručena jeho pošta. Dá se tedy zjednodušeně říci, že každý občan by mohl mít na internetu úředně zřízenu svoji schránku pro veškerou úřední poštu, kterou by mohl dostávat v elektronické podobě.

Podle ministerstva bude transakční část Portálu veřejné správy, která bude sloužit také pro zmíněné doručování, v provozu zhruba za rok, tj. v únoru 2004. Věřme tedy tomu, že parlament do té doby přijme taková pravidla, aby se úřední doručování elektronickou formou stalo opravdu masově rozšířené a aby se týkalo všech oblastí veřejné správy. Doufejme, že se to podaří, bez ohledu na případné zdůrazňování „středoevropských specifik“ některými lobbisty.

Je třeba si otevřeně říci, že takové transparentní prostředí není po chuti řadě úředníků. Těm se tak odkryjí karty a přijdou o řadu svých vrchnostenských privilegií. Schopní úředníci však mohou takovou změnu jedině přivítat. Navíc se zdá, že samotný termín „středoevropská specifika“ je občas používán ve zřejmé snaze zabránit modernizaci veřejné správy a, ať již ze setrvačnosti nebo z jiných důvodů, pokračovat ve starém „tereziánském a vrchnostenském“ modelu komunikace.

Řada úředníků, kteří si nepřejí být v této souvislosti jmenováni, uvádí, že snaha o utajování údajů a proti sdílení dat ve státní správě mezi resorty je neobyčejně silná. Levná a rychlá, tedy ve značné míře elektronická komunikace státu a občana a také úřadů vzájemně, však může být hnací silou dalšího vývoje všech služeb poskytovaných veřejnou správou. Pokud budou data na úřadech primárně elektronická, jistě bude i značný tlak veřejnosti na jejich publikaci na webu, tedy na transparentní chování úřadů, tak aby byly pod veřejnou kontrolou.

Internet proti korupci - tržiště

Hesla o boji proti korupci se pravidelně objevují v předvolebních dokumentech všech politických stran. Účinnou cestou, jak omezit korupční potenciál prostředí, je v co největší možné míře rozhodovat v transparentním prostředí. A to všude, kde je to jen trochu možné. Příkladem mohou být elektronická tržiště, kde zájemci veřejné zakázky soutěží a snaží se nabídnout co nejlepší podmínky dodávek.

Takovéto služby již dnes začínají fungovat. Pokud například ministerstva nebo jiné veřejné subjekty, chtějí nakoupit nějaké vybavení, například počítače, mohou využít elektronická tržiště, kde mezi sebou soutěží řada dodavatelů. Výsledná cena může být i řádově nižší než kdykoli v minulosti. Že takovýto způsob nakládání s veřejnými prostředky nemusí být ale všem úředníkům po chuti, je zřetelné.

Postaru to zjevně nejde

Jiným příkladem může být komunikace justičních úřadů, tedy soudů, které navíc mají nevídanou, obrovskou moc ovlivňovat chod našich životů. Z různých důvodů jsou právě tady snad největší rezervy a největší potenciál pro uplatnění IT. Každý soud je vlastně firma střední velikosti, kde obíhá eobyčejně mnoho dokumentů. Bohužel si však soudy mohou zatím nechat jen zdát o moderních metodách document managementu, zabezpečené elektronické komunikace, to jak mezi sebou, tak s jednotlivými občany uživateli jejich služeb.

Abychom dostali obrázek, jak vypadá neradostná realita a jak se pracuje s dokumenty v české justici, nechejme promluvit advokátku Kláru Samkovou-Veselou. Ta v parlamentu, v diskuzi s představiteli obchodních komor a představiteli EU, která se týkala dokumentu „Agenda 2003“, konstatovala, že je obrovským problémem pro Městský soud v Praze, aby si opatřil přepravní vozíky, identické s těmi, které známe z mnoha hypermarketů.

Ty se totiž používají pro převoz soudních spisů po různých úřadovnách tohoto soudu. Soud na nové vozíky nemá finanční prostředky a situace je kritická, proto paní advokátka vyzvala přítomné podnikatele ke sponzorování tohoto soudu. Podle advokátky Veselé některé soudy také vyčerpaly již koncem loňského listopadu finance určené na poštovní služby, a proto řada soudů se stranami závěrem roku již prakticky nekomunikovala.

Ohromné množství dokumentů a velmi špatná organizace práce s nimi jsou pak živnou půdou pro nejrůznější manipulace se soudními spisy. V každém případě je vyhledávání konkrétních pasáží v obsáhlejších spisech téměř nemožné. Uvědomme si, že klasický „papírový“ soudní spis může vážit několik desítek kilogramů. Kromě toho se již podařilo úředně prokázat, že krádeže dokumentů přímo ze soudních spisů jsou celkem běžným jevem. Tak se samozřejmě v některých případech může pachatelům podařit „otočit“ soudní

Konec „rakouského“ úředníka?

Průhlednost úředního prostředí bude pro úředníky znamenat vytvoření zcela jiného „biotopu“, než na který byli celý život zvyklí. Nebude už možné si s úředními písemnostmi téměř libovolně pohrávat a zdržovat vyřízení. Logistický sledovací systém, který bude navíc jistě časem přístupný dálkově z domova, takové prakticky nemilosrdně odhalí.

V každém okamžiku bude jasné, kde se elektronický dokument nachází. Americký prezident George W. Bush řekl, že takto „brzy vymizí všichni lháři ze státní správy“. Věřme, že to bude brzy platit taky v Česku. Tyto myšlenky se zdají racionální. Člověk by se málem divil, že už to takto dávno u nás nefunguje, uvědomme si ale, že síly stojící proti tomuto pohybu vpřed nejsou vůbec malé.

Co se chystá?

Změny začínají nenápadně. Jakmile se však podaří prolomit ono „rakousko-uherské“ myšlení v nás a překonat bariéru, která je zejména psychologická, věřme, že dojde i na razantní systémové pohyby popsané výše. Finance (www.mfcr.cz) jsou resortem, kde řada lidí očekává největší uplatnění elektronické komunikace. Již nyní je možné podávat přiznání k některým typům daní elektronickou formou v březnu je to přiznání k DPH a chystá se také agenda silniční daně a daně z nemovitostí.

U daně z příjmu je problém především v tom, že vyžaduje různá potvrzení (například o příjmech od zaměstnavatele), a není proto v prvním sledu. Přílohy k podáním jsou také značnou komplikací v agendách ministerstva práce a sociálních věcí (www.mpsv.cz). Je sice jedním z prvních ministerstev, které ohlásily svoji připravenost pro elektronická podání, ale právě přílohy, které jsou stále fyzicky vyžadovány, možnost ryze elektronické komunikace značně snížily.

Také charakter agend, jde zejména o vyřizování sociálních dávek, je dobrým důvodem k tomu, že zatím nenastalo masové rozšíření elektronické komunikace v tomto oboru. Státní sociální správa připravuje nový informační systém, který by měl již brzy zásadně ovlivnit komunikaci tohoto resortu se zákazníky. Podle ministerstva informatiky bude překvapivě ministerstvo zemědělství (www.mze.cz) dalším resortem, kde bude elektronická komunikace využívána.

Je tomu tak pro ohromné množství různých hlášení, dotačních požadavků a jiných titulů, kdy zemědělci často s úřady komunikují. Podobně vysoké množství různých hlášení se týká Českého statistického úřadu. Zajímavé bude uplatnění elektronické komunikace ve zdravotnictví (www.mzcr.cz).

Podle Dany Bérové z ministerstva informatiky existuje řada projektů, které předpokládají převedení zdravotnické dokumentace do elektronické podoby s řádným zabezpečením tak, aby autorizované osoby k ní měly bezproblémový přístup. Podle některých expertů bude spravedlnost (www.justice.cz) hned na druhém místě v intenzitě využívání elektronické komunikace. Zatím je však tento obor značně nevyrovnaný.

Na jedné straně chybí to zcela základní, úplné texty všech platných českých zákonů dnes občan na internetu nenajde. A pokud ano, tak jen omezeně přístupné a za úplatu od privátních institucí. Zde má stát co dohánět. Dobrá zpráva však je, že texty zákonů by měly být obsaženy ve zmíněném Portálu státní správy v jeho informační části, a to již letos v létě.

Překvapivé však je, že české soudy, přes všechny zde uvedené potíže, dokáží již dnes vyřizovat některé jednodušší soudní kauzy již výhradně elektronickou formou, v některých situacích tedy není nutné se k soudu vůbec dostavit ani používat klasickou poštu. Velmi zajímavá aplikace se rýsuje ve spojitosti s Obchodním rejstříkem (OR) a Zabezpečeným elektronickým podpisem (ZEP).

Ministerstvo spravedlnosti již provedlo zkoušky, kde se testovala možnost, že by server ministerstva generoval nikoli webové stránky jako výpisy z registru, ale přímo počítačové soubory, které by byly elektronicky podepsány a také úředně uznávány namísto „klasických“ papírových výpisů z OR.

Současná podoba zákona o elektronickém podpisu však nedovoluje vybavit takový „engine“ a přiřadit mu vlastní ZEP. Tento podpis totiž může používat svým jménem pouze fyzická osoba, nikoli stroj. ZEP má v resortu spravedlnosti ještě spoustu dalších uplatnění. Vzhledem ke svému charakteru může sloužit pro zabezpečení důkazů. Například zvukových nahrávek soudního líčení, které bývají ukládány ve formě MP3 souborů. Samozřejmě také video a foto souborů.

Výsledkem je opět omezení prostoru pro nezákonnou manipulaci a vybudovaní přehledné evidence dokumentů na soudech. Tedy kvalitnější průběhy soudních služeb. Kvalitní webové stránky má vnitro. Jak jsme zjistili, policie i státní zastupitelství již běžně komunikují elektronicky s občany. Jsou totiž povinni přešetřit i anonymní podněty. Tedy i takové, které přicházejí z internetu. U trestních oznámení, na rozdíl od civilních soudních podání, t.j. žalob, není vyžadován ZEP pro elektronickou komunikaci. Věřme tedy, že se již blýská na lepší časy.

David Kolaja