Zákazníci české justice ze Severních Čech jsou diskriminováni. Dostávají justiční služby v mnohem horší kvalitě než obyvatélé ostatních regionů. Paradoxně však za tuto situaci nemohou soudci. Naopak, klíč k řešení situace je v rukou výkonné moci.

Česká justiční extraliga 2005

14.4.2005 - Reflex - Analýza, DAVID KOLAJA

Žebříček okresních soudů podle výkonnosti

Česká justice má tradičně pověst pomalého, neprůhledného, a občas dokonce nepřátelského systému, jehož práci kromě soudců v podstatě nikdo nerozumí. Navíc výkonnost soudů je podle některých "expertů" natolik složitá kategorie, že ji běžnými prostředky nelze vůbec hodnotit. Je tomu ale opravdu tak? Podívali jsme se na výkony českých soudů očima jejich zákazníka. Víte, ve kterém okrese vyřídí vaši soudní kauzu nejrychleji a kde můžete čekat i několik let?

Které faktory bychom měli brát v úvahu při hodnocení soudů a soudců? Byla by to obtížnost konkrétních případů, na jakých pracují? Nebo je nejdůležitější počet soudců? Jejich technické vybavení, platy, organizace práce, kvalita právních přepisů? Má nás zajímat, zda má soudce k dispozici asistenty, vyšší soudní úředníky, či zapisovatelky? Domníváme se, že nikoli.

Nás, zákazníky soudů či, jak se tradičně říká - účastníky soudních řízení -  podrobnosti o organizaci justičních institucí zajímat nemusejí. Je to totiž především úkol státu, aby zajistil veřejné soudní služby. Slavnostně to slíbil přímo v Ústavě ČR. Navíc stát tyto služby neposkytuje občanům v žádném případě zdarma. Právě naopak. Od občanů za ně pravidelně vyžaduje nemalé paušální platby - daně. Také proto by tyto služby měly být co nejdostupnější a měly by rovněž mít na celém území České republiky přibližně stejnou kvalitu. Náš průzkum ukázal, že tomu tak rozhodně není.

Zákazníci české justice

V Česku převládá tradiční představa, že právo a spravedlnost jsou cosi absolutně výjimečného. Že jsou to "nadpozemské" kategorie nesrovnatelné s jinými, všednějšími obory lidské činnosti. Ale spravedlnost je mimo jiné také obrovský byznys, který má svoje poskytovatele služeb, svůj mnohamiliardový roční obrat a samozřejmě svoje zákazníky.

Tato základní úvaha byla také motivem vzniku nevládní organizace Zákazníci české justice. Hlavním smyslem její činnosti je spolupracovat se soudci, ministerskými úředníky a dalšími justičními profesionály na řešení nejkritičtějších problémů současné justice. Zákaznický žebříček soudů může být jedním z kroků tímto směrem.

Typický zákazník se na soud obrací tehdy, když se ocitne v situaci, jakou sám neumí nebo nemůže řešit. Jeho "objednávkou" je tedy požadavek na spravedlivé posouzení nějaké věci, konkrétního sporu. Přirozenou součástí tohoto požadavku pak je posouzení konkrétní věci v přiměřeném čase. Tedy v takové době, kdy ještě má smysl se snažit o nápravu věcí. Včasnost rozhodnutí je tedy součástí kvality soudního rozhodnutí.

A právě to není v našich podmínkách vůbec samozřejmé, spíše naopak. Soudní spory se až příliš často vlečou neuvěřitelně dlouho. Přitom i běžnému laikovi je zcela jasné, že i ten nejspravedlivější soudní rozsudek má pro žalobce zcela rozdílnou hodnotu, pokud jej soud vydá po třech měsících, po třech letech, nebo dokonce až po deseti letech od přijetí žaloby.

Je například únosné, aby běžný pracovněprávní spor trval šest či sedm let? V opatrovnických řízeních se zase stává, že nezletilé děti dosáhnou plnoletosti dříve, než soud stačí vůbec rozhodnout o tom, komu svěří jejich výchovu. A své rozhodnutí také vykonat. Jakou motivaci k placení daní má asi majitel firmy, který podal před čtyřmi lety žalobu o několik miliónů korun ke krajskému soudu v Ústí nad Labem, a dosud ještě nebylo nařízeno ani první jednání? Je zřejmé, jak devastující vliv má nečinnost soudů na ekonomiku a jak krutý a nelidský dopad má selhávání státní moci na naše životy.

Oslovili jsme představitele ministerstva spravedlnosti a také celé řady českých soudů a požádali je o spolupráci. Reakce z obou stran byla až překvapivě rychlá a vstřícná. Jak jsme na základě statistických údajů za rok 2004 dospěli ke konečnému žebříčku soudů, si můžete přečíst v rámečku na stranách 43 až 46. Kromě výpočtů jsme se snažili zjistit důvody, proč jsou rozdíly mezi nejlepšími a nejhoršími soudy tak velké, a požádali jsme o schůzku předsedy soudů z obou konců našeho žebříčku.

Chomutov - začarovaný kruh

Dvě supermoderní soudní budovy okresního soudu v Chomutově na první pohled nenaznačují, že toto pracoviště chomutovským soudcům určitě nezávidí žádný jejich přespolní kolega. Chomutov se stal synonymem pro spravedlnost, která vlastně díky "dodacím lhůtám" spravedlností být principiálně ani nemůže.

Selhání chomutovské justice má svoje historické kořeny. Mohli bychom začít třeba tím, že jde o pohraniční území, kam se po válce přistěhovali noví obyvatelé ze všech koutů Československa. S tím souvisí vysoká míra kriminality a také velký počet nových civilních soudních případů. Zdejší soudnictví mělo podobné, ovšem mírnější problémy už za minulého režimu. Po jeho pádu však se začaly nepříznivé faktory ještě násobit.

Ze soudu odešli všichni soudci. V případě trestního úseku platí tato věta dokonce zcela doslovně. V období po roce 1992 opravdu nebyl na tomto soudu k dispozici jediný trestní soudce. Zhruba ve stejném období se začala prudce zvyšovat nezaměstnanost v regionu, což mělo opět destruktivní vliv na chování obyvatel. Kriminalita i další negativní jevy, jako je prostituce, hazardní hry nebo zadluženost, začaly upevňovat začarovaný kruh. Tento vývoj se dále ještě zhoršuje známou skutečností, že staré případy jsou na řešení mimořádně obtížné. Neřešené věci na sebe také "nabalují" další a další nové případy, jež by v případě rychlého rozhodnutí vůbec nevznikly.

Přestože předseda soudu Petr Macháček i celé vedení chomutovského soudu udělali vše myslitelné pro to, aby upozornili na potřebu radikálního systémového opatření, pomoc ze strany výkonné moci, která jediná může tento krok udělat, nikdy nepřišla. A to přesto, že se v poslední době v médiích hodně hovoří o novince, jež měla znamenat obrat k lepšímu. Některé soudní spisy z Chomutova byly totiž přesunuty na jiné, méně zatížené soudy. Jak jsme však zjistili, ve skutečnosti se tímhle způsobem podařilo vyřešit pouze množství případů zhruba odpovídající ročnímu výkonu tří soudců, kteří by u soudu pracovali na plný úvazek.

Chomutovskému soudu však aktuálně hrozí další komplikace. Soudci odcházejí a náhrada za ně nepřichází. Přes všechna opatření, včetně již zmíněné pomoci z jiných okresů, se celkové číslo "přepočtených" i skutečných soudců zdejšího soudu v nejbližší době ještě o dva sníží. Takže zatímco dnes se počet nedodělků pomalu, ale přece jen snižuje, dá se očekávat, že situace se v budoucnosti spíše zhorší. A to přesto, že výkonnost zdejších soudců vesměs výrazně přesahuje hodnoty obecně požadované ministerstvem spravedlnosti (28 případů měsíčně). Nejpomalejší soud u nás tedy nezaměstnává "pomalé" soudce, naopak. Ale pracují v podmínkách, kdy ani jejich mimořádné nasazení nestačí.

Mladá Boleslav - stabilní prostředí

Soud v Mladé Boleslavi, který skončil v naší tabulce na prvním místě, se od toho posledního, chomutovského, odlišuje v mnoha věcech. Již minimálně desítky let je pravidelně počítán k těm vůbec nejlepším a nejvýkonnějším českým soudům. Druhá a možná ještě významnější skutečnost - prudká změna ze začátku devadesátých let a vlna hromadných odchodů soudců mimo justici, jež tak silně zdecimovala jiné soudy, se boleslavské soudní budově jakoby zázrakem vyhnuly. Soudci přicházeli a odcházeli postupně. Vždy bylo komu předat agendu. Navíc mladší soudci mohli přirozeně získávat zkušenosti od svých starších kolegů.

Jak poznamenala paní Eva Szépeová, předsedkyně soudu, pracovní výsledky celého týmu zdejšího soudu jsou ovlivněny mimořádným pracovním nasazením jednotlivých soudců. Ti pracují často o sobotách i o nedělích a berou si práci také domů. Protože i zde do tabulkového počtu soudcovských míst dlouhodobě několik chybí.

Zdá se to tedy jednoduché. Někde soudci pracují rádi, odjinud odcházejí. Řešení to nemá. Ve skutečsenosti to ale úplná pravda není. Například v Mladé Boleslavi by se našli takoví, kteří by se nechali dobrovolně a na delší čas přeložit k soudu do Chomutova. Prostě proto, že chtějí pomoci a není jim jedno, že jejich kolegové bojují v bitvě, kterou bez takové pomoci nemohou nikdy vyhrát. Jak nám předsedkyně Szépeová řekla, i ona sama patří mezi ty, co mají například děti již ve věku, kdy by odloučení přes pracovní část týdne jejich rodinám nijak neublížilo. Avšak problém je, že ministerstvo by pro soudce-dobrovolníky muselo zajistit bydlení a zaplatit jim cestovné a stravné. A samozřejmě také zajistit odpovídající pracovní zázemí. Zřejmě právě z těchto finančních důvodů se přes opakované nabídky ministerstvo spravedlnosti zatím nevyjádřilo.

Předseda chomutovského soudu Macháček naopak takovou dočasnou pomoc od kolegů ze "šťastnějších" soudů považuje za prakticky jedinou možnost nápravy situace. Tak by se podle něj mohlo podařit prolomit onen začarovaný kruh a zajistit pro chomutovské občany soudní služby alespoň v té kvalitě, jaká je u nás dnes obvyklá jinde.

Co čeká justici?

Nedostatek soudců a související pomalé vyřizování spisů jsou ale jen jeden z důvodů, proč je česká justice málo výkonná. Je třeba odstranit zbytečné nebo duplicitní činnosti v průběhu soudního řízení i v jeho přípravné fázi. Slovenským soudům, které provedly podrobnou procesní analýzu, se takto podařilo jednání soudů výrazně urychlit. Kromě toho by soudy měly být připraveny na elektronickou komunikaci mezi sebou i s vnějším světem a samozřejmě také přímo s občany. Brzy vzniknou ryze elektronické soudní spisy (v jednodušších kauzách), protože jejich zavedení je jediná možnost, jak zavést pořádek do spisové agendy a skoncovat s neoprávněnými manipulacemi v soudních spisech, s falšováním údajů a s krádežemi dokumentů ze spisů.

I takto se u nás vyhrávají soudní spory a je to velké, samostatné a tíživé téma naší justice. Dnešní úroveň zabezpečení dokumentů na soudech je z tohoto pohledu doslova tragická. Zde by jistě pomohla archivace všech listin, například v oblíbeném elektronickém formátu PDF. Ten je celosvětovým standardem pro podobné účely. Zavedení elektronických spisů by podle Pavla Rychetského, předsedy Ústavního soudu ČR, znamenalo také ohromné úspory na poplatcích za zásilky, které si soudy posílají vzájemně. Navíc by se díky této elektronické komunikaci soudní jednání výrazně urychlila.

Na otázku, jaké faktory ovlivňují nejvíce výkonnost českých soudů, odpovídá mluvčí ministerstva spravedlnosti Petr Dimun stručně: "Jsou to hlavně sami soudci!" A dodává: "Soudci často kritizují předsedy soudů, předsedové ministerstvo a ministerstvo zpětně zase soudce - je to začarovaný kruh."

Ministerstvo chce především operativně reagovat na situaci v problémových regionech. "Zde zejména předpokládáme uplatnění nových soudců," říká Petr Dimun, "usilovali jsme o zrušení stopstavu a hodně jsme si slibovali od nástupu 55 nových soudců, z nichž ovšem z rozhodnutí prezidenta republiky nastoupilo jen 21." Rovnováhu by však podle Dimuna přinesl až nástup celkem dvou stovek soudců, což je cíl, o který ministerstvo bude dále usilovat.

Překvapivá je informace, že ministerstvo plánuje provést do půl roku procesní analýzy jak pro civilní, tak pro trestní řízení. Bude vybráno zhruba pět pilotních soudů, na těch se pak budou analyzovat procesní postupy. Testovat se také budou nové metody spolupráce soudců s úředníky.

Co náš žebříček nevyjadřuje?

Přes obrovské rozdíly v kvalitě služeb by bylo nesmyslné tvrdit, že soudci v Chomutově pracují hůře než jejich kolegové v Boleslavi, Prachaticích nebo třeba v Českém Krumlově. Sami soudci ani předsedové soudů totiž nemohou ovlivnit tak zásadní věc, jako je počet soudců, které konkrétní soud má k dispozici. A nemůže ovlivnit ani počty soudních úředníků nebo zásadnější změny v organizaci soudcovské práce. Tuto možnost mají pouze představitelé výkonné moci - ministerstva a vlády.

Výborná nebo naopak špatná výkonnost soudu je výsledkem mnoha vlivů. Záleží i na typech soudních případů, jež se u soudu vyřizují. Z tohoto pohledu má například zcela jiný charakter práce soudu pro Prahu 1, kde se objevují v ohromném množství případy drobné městské kriminality, jako jsou krádeže v obchodech, ale na druhé straně také žaloby na dlužníky mnoha institucí s celostátním působením, jež zde mají své sídlo. Přímé srovnání výkonnosti tohoto soudu se soudy dejme tomu z Jindřichova Hradce, či Svitav je velmi obtížné. Náš žebříček je proto spíše příspěvkem k debatě, která by měla být mnohem konkrétnější.

V Česku převládá tradiční představa, že právo a spravedlnost jsou cosi absolutně výjimečného. Že jsou to "nadpozemské" kategorie nesrovnatelné s jinými, všednějšími obory lidské činnosti.

Jak jsme počítali

Podkladem pro sestavení žebříčku výkonnosti naších soudů byla statistická čísla poskytnutá Ministerstvem spravedlnosti. Jak jsme s nimi naložili? Na každém okresním soudu probíhají dva základní typy soudních řízení: V trestním řízení-je úkolem soudu posoudit, zda byl spáchán trestný čin, a případně zjistit a potrestat jeho pachatele. Druhý typ řízení se nazývá řízení civilní neboli občanskoprávní. V tomto typu procesu soudy rozhodují o právních poměrech fyzických a právnických osob, případně i státu. Patří k němu mimo jiné soudní spory rodinné, pracovní, obchodní, o náhradu škody, ochrana osobnosti a řada dalších. Pro náš žebříček jsme brali v úvahu údaje o obou těchto hlavních agendách.

Umístění a celkový počet bodů každého soudu v žebříčku jsme spočítali podle vzorce S_i = T1_i + T2_i + C1_i + C2_i. Během výpočtu vznikly čtyři dílčí žebříčky, soudy jsme v nich seřadili podle dvou kritérií pro civilní agendu a dvou pro agendu trestní. Jako kritérium pro první hodnocení (T1_i) jsme stanovili procentní poměr nevyřízených případů starších dvou let v trestních věcech (agendách označovaných jako „T+Tm") k celkovému počtu nevyřízených případů u každého soudu. Obdobný postup jsme použili také pro výpočet pořadí pro civilní agendu (v oficiálních statistikách na soudech vedenou pod označením „C"). V tomto výpočtu jsme vzali v úvahu počet nevyřízených případů starších tří let, neboť civilní soudní řízení je obecně pomalejší než trestní. Dílčí pořadí T2_i (trestní agenda) a C2_i (civilní agenda) jsme spočítali podle hodnoty Indexu 1. Je to oficiálně sledovaný údaj a vyjadřuje podíl počtu nevyřízených věcík průměrnému měsíčnímu nápadu za posledních dvanáct měsíců. Čím je hodnota tohoto ukazatele nižší, tím lépe. Zatímco ukazatele T1_i a C1_i vyjadřují obvykle spíše dlouhodobější, přetrvávající stav, druhá dvojíce T2_i a C2_i vyjadřuje naopak aktuální vývoj za poslední rok.

Jako příklad uvádíme výpočet pro soudy z čela a konce žebříčku:
Počet bodů soudu = T1_i + T2_i + C1_i + C2_i
Mladá Boleslav = 5 (0) + 7 (148) + 7 (4,54) + 2 (308,24)
Chomutov = 83 (22,6) + 85 (846,65) + 86 (28,92) + 86 (3819,29)

Poznámka: Tučná čísla označují pořadí, v závorkách jsou uvedeny absolutní hodnoty ukazatelů. Byla-li hodnota jednoho ukazatele stejná pro více soudů, vyjádřili jsme poradí soudu aritmetickým průměrem. Tím se vysvětluje také případ, že ačkoli soud v Mladé Boleslavi neeviduje případ v trestním řízení, který by byl starší dvou let, je mu v této rubrice přiděleno pět bodů.

Mají podobné žebříčky smysl?

O názor na metodiku našeho žebříčku a na to, o čem vlastně pořadí soudů vypovídá, jsme se zeptali několika osobností české justice:

ZDENĚK KRČMÁŘ SOUDCE NEJVYŠŠÍHO SOUDU ČESKÉ REPUBLIKY:

Víc než takový žebříček bych uvítal statistiku práce jednotlivých soudců. Stejně jako se soudci mezi sebou mohou vyjadřovat o tom, že ten advokát je dobrý a špatný, nepochybně vědí i to, že mezi nimi jsou dobří a špatní soudci, hloupí a chytří soudci.

JAN SVÁČEK PŘEDSEDA MĚSTSKÉHO SOUDU V PRAZE:

Máte před sebou statistická čísla, která mohou něco znamenat, ale zároveň z různých důvodů nemusejí znamenat to podstatné. Možná netušíte, jak předsedové krajského soudu v Ústí nad Labem několikrát do roka bombardovali různé ministry a žádali další soudce, protože případy nemá kdo vyřizovat. Tento žebříček nesvědčí o tom, jak kde soudci pracují, intenzívně, málo, hodně, chytře nebo hloupě. Ten svědčí o tom, jakým způsobem se institucím, které to mají v popisu práce, podařilo od roku devadesát zajistit organizaci a fungování justičních pracovišť.

JAN VYKLICKÝ PŘEDSEDA OBVODNÍHO SOUDU PRO PRAHU 10:

I v celoevropském měřítku vznikl projekt, který se spravedlnosti jmenuje Justice v číslech a měl také ambici seřadit soudní státy podle průchodnosti justičního systému. Ty pokusy nebyly nikdy úspěšné, zejména proto, že se nikdy nepodařilo sjednotit metodiku. Myslím, že je to i problém žebříčku, který máme před sebou. Ale přesto bych se této iniciativy zastal, protože si myslím, že justice si musí najít nějakou cestu, jak navázat přímou komunikaci s veřejností.

Okresní soudy podle výkonnosti

POŘADÍ - SOUD (POČET BODŮ)

1 - Mladá Boleslav (21)
2 - Prachatice (29)
3 - Český Krumlov (37)
4 - Jindřichův Hradec (41)
5 - Pelhřimov (58)
6 - Domažlice (60)
7 - Havlíčkův Brod (64)
8 - Příbram (64)
9 - České Budějovice (71)
10 - Praha 5 (79)
11 - Náchod (85)
12 - Ústí nad Orlicí (87)
13 - Písek (88)
14 - Strakonice (94)
15 - Rychnov n/K. (98)
16 - Svitavy (102)
17 - Klatovy (107)
18 - Tábor (112)
19 - Rakovník (113)
20 - Kladno (114)
21 - Pardubice (115,5)
22 - Praha 4 (116)
23 - Praha 8 (123,5)
24 - Semily (125,5)
25 - Karviná (128,5)
26 - Kolín (129)
27 - Praha-východ (130)
28 - Kutná Hora (132)
29 - Praha 9 (137)
30 - Sokolov (140)
31 - Jičín (143)
32 - Mělník (143)
33 - Praha 10 (144)
34 - Benešov (145,5)
35 - Plzeň-jih (145,5)
36 - Praha-západ (148)
37 - Praha 6 (148)
38 - Třebíč (150)
39 - Nymburk (151)
40 - Plzeň-sever (152)
41 - Praha 7 (156)
42 - Přerov (157,5)
43 - Chrudim (159)
44 - Praha 2 (159,5)
45 - Nový Jičín (164)
46 - Praha 3 (164)
47 - Beroun (165)
48 - Karlovy Vary (165)
49 - Trutnov (178)
50 - Šumperk (185)
51 - Bruntál (186)
52 - Rokycany (187)
53 - Cheb (197)
54 - Vsetín (198)
55 - Jihlava (200)
56 - Praha 1 (200)
57 - Olomouc (201)
58 - Opava (203)
59 - Tachov (204)
60 - Kroměříž (206)
61 - Plzeň-město (212)
62 - Hradec Králové (217)
63 - Ostrava-město (222)
64 - Znojmo (225)
65 - Česká Lípa (226)
66 - Louny (235)
67 - Most (245)
68 - Frýdek-Místek (247)
69 - Blansko (258)
70 - Jeseník (268)
71 - Brno-venkov (270)
72 - Litoměřice (270)
73 - Jablonec (271)
74 - Vyškov (278)
75 - Hodonín (280)
76 - Zlín (281)
77 - Liberec (282)
78 - Brno-město (284)
79 - Uherské Hradiště (284)
80 - Teplice (298)
81 - Děčín (303)
82 - Prostějov (303)
83 - Žďár n. Sázavou (307)
84 - Břeclav (309)
85 - Ústí nad Labem (338)
86 - Chomutov (340)

Česká justiční extraliga "2005" - Finální spotřebitelský pohled na výkonnost soudů.

Metoda výpočtu bere v úvahu obě hlavní agendy soudů. Výrazný rozdíl v parametrech civilního a trestního řízení vidíme třeba u soudu v Sokolově. Ten je mezi nejlepšími (6. místo) v kategorii počtu starých civilních případů, v obdobné kategorii trestního řízení je však na druhém konci pořadí (68. místo), což má vliv na umístění v žebříčku - konečné 30. místo. Celkově horší stav, kdy i na nejlepších soudech zbývá určité procento nevyřízených případů v civilních sporech, je dán tím, že díky jiným procesním předpisům se civilní spory obvykle vyřizují pomaleji než trestní věci. Zcela bezkonkurenční postavení v této kategorii má okres Chomutov, kde je nevyřízena skoro třetina starších kauz. Vláda a ministerstvo spravedlnosti tady dlouhodobě nechávají situaci bez náznaku systémového řešení a hrozí další úbytek soudců. Skutečnost, že mezi Chomutov a další severočeské soudy se podle podílu starých případů vklínily hned tři moravské regiony, není obecně známa a zasluhovala by podrobnější prozkoumání důvodů, proč tomu tak je.

Úroveň soudních služeb, které naše země svým občanům nabízí, se v jednotlivých regionech dramaticky liší. O štěstí mohou mluvit lidé žijící v okrese Beroun a devíti dalších, kde soudy vůbec neevidují trestní případy starší dvou let. Protipólem jsou pak zejména regiony severních Čech. Leží-li například v Teplicích třetina trestních případů déle než dva roky, je to bez nadsázky katastrofa, jež musí mít drastické dopady na prevenci kriminality a morálku lidí. Poněkud překvapivě se mezi problémovými soudy nachází také Plzeň-město a Prostějov, tedy soudy z hlubokého vnitrozemí, kde k vysokému podílu starých případů nejspíš přispívají jiné faktory než v oblasti bývalých Sudet.

Poznámka: Tučná čísla označují pořadí, v závorkách jsou uvedeny hodnoty ukazatelů. Byla-li hodnota jednoho ukazatele stejná pro více soudů, vyjádřili jsme pořadí soudu aritmetickým průměrem. Tím se vysvětluje také případ, že ačkoli soud v Mladé Boleslavi neeviduje případ v trestním řízení, který by byl starší dvou let, je mu v této rubrice přiděleno pět bodů.

Občansko právní řízení

Pořadí soudů podle podílu nevyřízených případů starších tří let k celkovému počtu všech nevyřízených případů (%)

NEJLEPŠÍ POŘADÍ -  SOUD / PODÍL "STARÝCH" PŘÍPADŮ

1 - České Budějovice (2,90)
2 - Domažlice (3,21)
3 - Příbram (3,91)
4 - Jindřichův Hradec (4,30)
5 - Praha 8 (4,44)
6 - Sokolov (4,46)
7 - Mladá Boleslav (4,54)
8 - Tábor (4,72)
9 - Plzeň-sever (4,74)
10 - Praha 5 (4,86)

NEJHORŠÍ POŘADÍ - SOUD / PODÍL "STARÝCH" PŘÍPADŮ

77 - Děčín (14,65)
78 - Praha-západ (14,69)
79 - Chrudim (14,97)
80 - Vyškov (15,20)
81 - Litoměřice (16,24)
82 - Ústí nad Labem (16,92)
83 - Břeclav (17,25)
84 - Žďár nad Sázavou (18,45)
85 - Jeseník (21,50)
86 - Chomutov (28,92)

Trestní řízení

Pořadí soudů podle podílu nevyřízených případů starších tří let k celkovému počtu všech nevyřízených případů (%)

NEJLEPŠÍ POŘADÍ - SOUD / PODÍL "STARÝCH" PŘÍPADŮ

1 až 10 - Beroun (0)
1 až 10 - Kutná Hora (0)
1 až 10 - Mladá Boleslav (0)
1 až 10 - Český Krumlov (0)
1 až 10 - Jindřichův Hradec (0)
1 až 10 - Pelhřimov (0)
1 až 10 - Prachatice (0)
1 až 10 - Havlíčkův Brod (0)
1 až 10 - Chrudim (0)
1 až 10 - Třebíč (0)

NEJHORŠÍ POŘADÍ - SOUD / PODÍL "STARÝCH" PŘÍPADŮ

77 - Cheb (15,13)
78 - Žďár n. Sázavou (15,43)
79 - Liberec (16,49)
80 - Jablonec (18,31)
81 - Prostějov (19,21)
82 - Most (19,50)
83 - Chomutov (22,06)
84 - Plzeň-město (23,64)
85 - Ústí nad Labem (26,80)
86 - Teplice (32,44)

O autorovi: AUTOR JE PŘEDSEDA NEVLÁDNÍ ORGANIZACE ZÁKAZNÍCI ČESKÉ JUSTICE (WWW.EJUSTICE.CZ)