Dění v české justici se zrychluje. Sami předsedové soudů a soudní manažeři hledají možnosti, jak rychleji modernizovat soudní agendy. Elektronická soudní podání již přinášejí tolik potřebnou transparentnost soudnímu řízení a tak se zdá, že prostor pro různé manipulace se soudními dokumenty, pro krádeže spisů, či pro korupční praktiky pomalu mizí.

Tento článek obsahuje autentický přepis rozhlasového pořadu Česká justice stanice Český rozhlas 6. Text není redakčně upravován. Titulky a komentář - Ejustice.cz

Zvukový záznam pořadu si můžete stáhnout ve formátu mp3
17.12.2004 21:10
Česká justice (ČRo 6) - archiv pořadu
David Kolaja - Elektronické podpis a podání na soudy

Při poslechu pořadu Česká justice vás vítá Iva Jonášová. Mým hostem je dneska předseda sdružení Zákazníci české justice a provozovatel internetových stánek Ejustice.cz David Kolaja.

Dobrý večer.

Dobrý večer.

Právě už slovo Ejustice leccos napovídá o tématu jemuž se budeme v následujících 30 minutách věnovat. Představte si například, že žalobu podáte ve wordu, využijete i formátu PDF a žaloba na vás tedy bude mluvit. K tomu jako soubor přiložíte fotografie, či záznam z televizního vysílání a vše stvrdíte elektronickým podpisem. Toto můžeme nazvat multimediálním podáním. Jsou multimediální soudní spisy pohádkou budoucnosti? Nebo budou u nás už zakrátko naprosto běžné? To je tématem dnešní České justice.

Sdružení Zákazníci české justice uspořádalo v září na brněnském Invexu konferenci s názvem "Budoucnost patří elektronické justici", která se setkala s velkým ohlasem. A my v novém roce nabídneme posluchačům Šestky zvukový záznam z této akce. Dneska se ale budeme věnovat dvěma konkrétním elektronickým nástrojům, o kterých se tam také hovořilo a které se v justici dají velmi dobře využít. Na úvod se ale Davida Kolaji zeptám, co je to vlastně elektronické podání a elektronický podpis? Respektive, co mohou znamenat pro české soudnictví?

Elektronické podání to je vlastně jakákoli písemnost, kterou občan nebo firma nebo kdokoli podává na soud v elektronické podobě. My se budeme hlavně asi bavit o takové formě podání, kde se využívá dálkový přístup, to znamená podání přes internet. Samozřejmě je možné, například žalobu podat na disketě nebo na CD-ROMu a podobně. Ale v dnešní době, kdy už je velice rozvinuté dálkové spojení prostřednictvím internetu, tak hlavně asi tady ten dálkový přístup bude mít velký význam a o tom se asi hlavně tady spolu budeme dneska bavit.

Elektronický podpis - dvě hlavní funkce

A co se týče toho elektronického podpisu?

Přesně jak jsi říkala, je to určitý nástroj, který umožňuje dvě věci. Jednak jednoznačně identifikovat toho, kdo takové podání na soud poslal. A ta druhá funkce je, že zaručuje integritu toho soudního podání a to je nesmírně důležitá věc. A ten podpis elektronický to umožňuje v té míře, jaká dosud nebyla vídaná v české justici. A myslím si, že to je jeden z těch hlavních motivů, proč by lidé mohli tato elektronická podání používat.

V současnosti u nás, což mnozí lidé možná nevědí, lze soudům zaslat elektronické podání. Jde o to zaslání internetem nebo o zaslání na disketě, na cédéčku, jak jsi o tom mluvil?

Možné jsou obě cesty. Není prakticky o moc větší rozdíl, jestliže to podání někdo podá například na cédéčku a donese ho třeba fyzicky na podatelnu soudu a nebo jestli ho podá rovněž elektronicky. V našich podmínkách se to děje převážně mailem. Samozřejmě lze si představit i to, že by se podávala nějaká, dejme tomu žaloba z formuláře, který by byl umístěn přímo na webové stránce. A stiskem tlačítka odeslat by se to podání odeslalo přímo z prostředí toho prohlížeče, toho třeba Microsoft Exploreru nebo jiné verze prohlížeče. Ale v našich podmínkách, pokud vím, tak ta dosavadní elektronická podání byla dálkově učiněna mailem.

Nevyšlapanou stezkou

Jak potom probíhá ta komunikace mezi soudem a zákazníkem české justice? Nedochází například k tomu, že by ex post museli ještě dodat papírové podání?

No to je velice zajímavá otázka. Je to neprošlapaná stezka. Tady právě ještě nejsou zaběhnutá žádná pravidla a nelze vyloučit, že některý soud si třeba i takové fyzické podání dožádá. Ale ohledně toho zpracování je tam taky velice zajímavé to, že soudy zatím jakoby nejsou vybaveny nějakým vnitřním mechanizmem, to podání přijde tedy elektronicky, řekněme tím mailem, a soud si ho vytiskne a založí běžný papírový spis. Což je takový trošku nesoulad. A spousta takových těch nadšenců a fanoušků do elektronické podoby dokumentů je tím trošku zklamaná. Nicméně myslím si, že to je velmi dobrý začátek. Už to, že soudy to podání přijímají a že už se to stává čím dál víc jakoby běžnou praxí.

Čekání na precedent

Z toho, co říkáš, ale vyplynulo, že ne u každého soudu to takto chodí. To znamená, že každý soud si v této záležitosti rozhoduje vlastně sám?

My jsme na toto téma se soudci vedli několikrát různé debaty. Ve skutečnosti soudci mají zatím takové stanovisko, že dokud jim takové elektronické podání nepřijde, že se skutečně neví, jak se soudy zachovají. Je tam určitý precedent, až jim přijde na soud první taková věc, tak se teprve pozná, jestli ten soud komunikuje nebo ne.

A musím tady říct jednu takovou aktuální věc. Minulý týden jsme zkoušeli takto elektronicky komunikovat s Městským soudem v Praze a já jsem byl velice pozitivně překvapen, že soud to podání nejenom že přijal, což už se nám stalo u některých soudů předtím, ale přišla nám i odpověď, která byla rovněž podepsaná tím zaručeným elektronickým podpisem. Takže my jsme bez problému viděli, že to je vlastně reakce toho soudu. A můžeme vlastně to podání jejich, z té druhé strany, použít jako důkaz, že skutečně to naše bylo podáno. Takže to je úplně na jedničku a myslím si, že je to velmi dobrá výzva do nejbližší budoucnosti.

Pravidlo pro všechny české soudy?

Dalo by se říct, kolik soudů v České republice se chová takto na jedničku?

Velice dobrou zkušenost máme s Ústavním soudem. Tam právě jsme také zkoušeli komunikaci elektronickou formou. A přišel nám přípis od pana magistra Langáška, což je asistent přímo pana předsedy Ústavního soudu doktora Rychetského. A pan Langášek se v tom dopise podrobně zabývá podmínkami, za jakých je možné se soudy komunikovat v elektronické podobě. A jenom to shrnu do jedné nebo dvou vět. Dochází tam k závěru, že Ústavní soud se v tomto případě řídí Občanským soudním řádem, což je předpis, který platí obecně téměř pro všechny soudy v České republice. A dochází tam pan magistr Langášek k závěru, že pokud je to podání podepsáno právě tím zaručeným podpisem, tak ho už není nutné doplňovat žádnou další fyzickou poštou nebo třeba osobním podáním. Prostě je to bráno na úroveň klasického úředního styku, který je akceptovatelný pro soudy. Což je nesmírně významné, protože pokud se Ústavní soud řídí Občanským soudním řádem, znamená to, že tohle to pravidlo platí, jak jsem říkal, pro všechny ostatní soudy, což je vynikající věc.

Zachraňujeme termíny

Mně tahle situace připadá trochu paradoxní. S tím, když se musí doplňovat ještě klasickým papírovým podáním to elektronické podání… Trošku mě napadá, že vlastně potom se s ním nedá nijak pracovat? Nebo jenom překlenuje teď takovou tu dobu než bude elektronické podání úplně standardní?

Je to pravda, že někdo by si mohl říct, že takové podání nemá smysl. Pokud jde o podání běžné elektronické, to znamená bez toho podpisu. Ale i tam je určitá situace, kdy to podání může být velmi významné. Může mít velmi významnou roli. To znamená v tom případě, kdy chcete stihnout nějaký termín. Dejme tomu o půlnoci máte poslední šanci podat nějakou reakci, podat žalobu, běží vám nějaké lhůty. Vy to můžete podat za 10 minut dvanáct a ještě máte potom 3 dny, je tam stejný nebo podobný režim jako u faxového podání. A v té době lze toto podání ještě doplnit, ať už poštou nebo třeba osobně na podatelně. A ten termín je zachráněn a ten případ se rozvíjí běžnými pravidly.

Nový fenomén - soudy odpovídají za škody

Je ale pravda, že české soudy nejsou pro elektronické podání a podpis vnitřně dobře uspořádány. Co to znamená?

Jak říkám, my máme ten čerstvou zkušenost s Městským soudem a tam to skutečně z našeho pohledu funguje tak, jak bychom si představovali. Z našeho pohledu běžného zákazníka justice nás už to nemusí vůbec zajímat, jestli oni si to tam posílají taky mailem nebo nějakou jinou počítačovou sítí. A nebo jestli si to tisknou a přenášejí z pracoviště na pracoviště tak jako běžný papírový spis. A právě tím třetím způsobem se to tam (asi) děje.

Ale je tady potřeba si uvědomit, jak jsem říkal na začátku, ten elektronický podpis je tam kvůli tomu nebo má jednu důležitou funkci, že vlastně zaručuje tu integritu celého toho podání. Tak vlastně ta odpovědnost, jestli to podání je v pořádku zpracované, v případě, kdy my dokážeme, že jsme na soud poslali ty a ty dokumenty, je už jenom na tom soudu, který to podání akceptoval. A tohle je ten rozhodující moment. Protože jakmile tam dojde k jakékoli manipulaci s tím spisem, k nějakým ztrátám dokumentů nebo případně se tam objeví nějaké jiné znění než my jsme odeslali, tak my jako zákazníci to jsme schopni prokázat. Takže teď je na tom soudu, aby si vytvořil takové pravidla práce s dokumenty, jak se říká moderně, taková pravidla dokument managementu, aby tuhletu odpovědnost ustál.

Pozor na zbytečné problémy!

Já jsem v úvodu mluvila o tzv. multimediálním podání. A teď bych se ještě trochu zastavila u toho vnitřního uspořádání soudů. Není vždycky ideální, mám tomu rozumět třeba tak, že soudy přijímají i formát PDF, ale nemají technické vybavení k tomu, aby si řekněme přehrály video a podobně?

S tímhle tím samozřejmě může nastat problém. Pokud někdo podá to podání, ať už je to klasický mail, který má různé multimediální přílohy a nebo PDF, což je vlastně soubor nebo obrazně řečeno kontejner, kde můžou být videa, zvukové soubory, obrázky a podobně. Já si myslím, že je dobré, to tam tomu soudu výrazně napsat. Pokud jde o ten formát PDF, tak ten soudy přijímají, mají to napsané i na svých webových stránkách v tom poučení jak podávat elektronická podání. Je to světový standard, takhle funguje i justice v Západní Evropě, ve Spojených státech. Ale myslím si, že určitě neškodí ten soud na to výrazně upozornit, že tam jsou nějaké, nechci říct nestandardní věci, aby bylo možnost, pokud třeba z technických důvodů to zpracovat nejde, to tomu soudu dodat v jiné podobě. Například na běžné videokazetě nebo audio cédéčku nebo jiným způsobem. Aby tam zkrátka nebyly zbytečně problémy tam, kde být nemusí.

Jak na elektronické soudní podání?

Tak my jsme doposavad mluvili o tom, jaké problémy mohou mít s elektronickým podáním soudy. Teď se ale obrátím přesně na tu opačnou stranu. Protože problémy s elektronickým podáním popřípadě mohou mít i zákazníci české justice, kteří například vůbec nevědí, jak toto udělat. Čili první otázka jak se to mohou dozvědět, popřípadě několik informací o akci, kterou vy jakožto organizace Zákazníci české justice připravujete na leden. Kde bude právě veřejně testován elektronický podpis. O co tedy půjde?

Jak se mohou zákazníci justice dovědět kam podávat soudní podání? V České republice má každý soud …

Také jakým způsobem…

Každý soud má svoji internetovou stránku, kde jsou kontakty včetně úředního mailu, což je vlastně elektronická podatelna. A na tuto adresu je možné posílat právě ty úřední dokumenty, nejlépe tedy s tím elektronickým podpisem. Jde tam tedy o odeslání mailu, který obsahuje tu úřední korespondenci.

Takže velmi jednoduché.

Je to velmi jednoduché. Pořídit si ten elektronický podpis už tak moc jednoduché není. Ta situace se velmi zlepšila, když to srovnávám se situací před rokem. Přece jen ta firma, která ten podpis dělá, už to má daleko lépe zvládnuté. Je víc poboček a tak dále. Takže myslím si, že už tam ty překážky nejsou. Možná ta překážka může být cena toho podpisu. Ta je, pokud si to dobře pamatuji 700 Kč na jeden kalendářní rok. Ten podpis platí rok a každé další období je potřeba si pořídit nový podpis, takže určitá bariéra tam je. Já si myslím, že si to nepořídí každý student, důchodce nebo žena v domácnosti. Je vždycky potřeba vážit, jestli to má smysl. Myslím si, že když někdo podává velmi významné soudní podání a záleží mu skutečně, aby bylo kvalitně zpracováno a záleží přesně na tom textu a má strach, že by došlo k nějaké manipulaci se soudním spisem, neúmyslné ztrátě nebo podobně, tak si myslím, že to stojí zato pouvažovat o této formě.

Hledáme spojence

Možná zákazníkům české justice může výrazně pomoci ta lednová akce, o které jsem se tady zmínila.

Já bych to tady trochu poopravil. Skutečně v lednu chystáme jednu akci. Bude to ale spíše takové uzavřenější setkání, takový úzký kroužek odborníků, kde budou zástupci společností, které se zabývají informačními technologiemi. Budou tam samozřejmě soudci a soudní informatici, také samozřejmě pozveme zástupce ministerstev. A to nejenom spravedlnosti ale i třeba vnitra nebo informatiky. A je s nimi velmi dobrá spolupráce. Musím si pochválit, že je skutečně zájem o ta naše témata. Tady nám jde o to, abychom překlenuli takovou určitou mezeru v té komunikaci.

Aby soudci viděli, že o ty jejich problémy se někdo zajímá a naopak, aby ti potenciální dodavatelé, kterých tam pozveme třeba deset a samozřejmě z konkurujících si firem, aby to bylo všechno férové, aby zkrátka tam došlo opravdu k takové výměně názorů, kterou si představujeme. A tihle ti potenciální dodavatelé by měli zase vědět, že ti soudci mají zájem. Ti soudci to třeba nerozhodují, tu investici nerozhodují ale je to velmi významný faktor. A jakmile my budeme mít spojence mezi soudci, kteří se budou zasazovat o tu intenzivní modernizaci celého systému, tak si myslím, že je to na dobré cestě.

Výzva pro dodavatele IT systémů

A musím říct, že skutečně takhle to i v praxi je. Ti soudci se o to velmi zajímají. A můžu vám dát i nějaké konkrétní příklady. Ta akce není první, kterou děláme. A já bych chtěl na prvním místě zmínit právě Nejvyšší správní soud v Brně a pana doktora Baxu. Ten je na tomto poli jedním z nejaktivnějších a mluvili jsme před chvilkou o tom vnitřním vybavení soudu. Jak to udělat, aby i to zpracovávání těch písemností bylo v modernější podobě přímo v prostředí toho soudu.

A tady jsme se právě dostali už do této etapy. Na tom Invexu pan předseda Baxa pronesl takovou výzvu pro ty případné dodavatele o tom, že by byl rád, kdyby se přihlásily společnosti, které se právě tímto zabývají a udělaly procesní analýzu těch procesů na Nejvyšším správním soudu a navrhly takový systém, který by už odpovídal 21. století a kde by to zpracování těch kasačních stížností v případě správního soudnictví probíhalo tímto moderním způsobem. Ale určitě bych neměl zapomenou na pana magistra Jirsu, vím, že tu byl před týdnem, a to je také jeden z těch moderně založených managerů české justice. A mohl bych pokračovat a myslím, že máme velké štěstí, že česká justice skutečně takových osobností má hodně.

Veřejná ukázka - elektronická komunikace se soudy

Jaký výstup bude mít toto setkání odborníků, ať už ze strany soudců, ministerstva spravedlnosti, informatiky nebo zástupců IT pro veřejnost?

Na tom lednovém setkání si skutečně vyměníme ty názory a uděláme si obrázek, co by bylo možné právě pro veřejnost vymyslet a jaký typ akce by bylo možné připravit. Počítáme totiž s tím, že následná podobná akce se uskuteční v únoru, ale bude už trošku ve větším stylu. Počítáme tam s účastí kolem 200 návštěvníků i z řad obecné veřejnosti. A tam bychom chtěli těm lidem, těm případným zájemcům prakticky ukázat jak to udělat, když by chtěli komunikovat se soudy elektronicky a jak podávat ta elektronická podání přímo v reálu z počítače. Třeba z nějakého notebooku, který by mohl být připojený dokonce i bezdrátově. Bude to taková trošku show, aby lidé viděli, že to není nic složitého, že skutečně ty soudy už takhle fungují.

Jak na Slovensku?

Podívejme se na chvíli na Slovensko. Ono to vypadá, že před Slováky máme jakoby o krok náskok, protože oni nemají pro elektronické podání oporu v zákoně. Takže elektronicky se tam nedá podat vůbec nic.

Slováci na to jdou trošku jinou cestou. Oni se právě snaží ty vnitřní procesy na soudech připravit na to, aby když už ta elektronická podání na soudech budou fungovat, aby to už bylo v té moderní podobě, aby tam už nedocházelo ke vzniku těch klasických (papírových) spisů, ale aby se to dělo už tím moderním způsobem. Já si přece jenom myslím, že je lepší ta naše česká cesta, i když je samozřejmě mnohem odvážnější. Dá se předpokládat, že s těmi podáními budou problémy. To je nutné vidět jako realitu. A může tam dojit k takovému paradoxu.

Určitě přijdou komplikace

Ty soudy, které se do toho vrhnou a začnou ta podání přijímat, se paradoxně mohou dostat do velkých problémů. Protože tam se právě ukáže, že dojde k jevu, který zatím nebyl téměř myslitelný. Že skutečně ten člověk, ten, kdo podává elektronické podání, ten zákazník justice bude přesně schopen dokázat, co na ten soud podal. A tady může dojít ke sporům, pokud by došlo k nějaké manipulaci se spisy a to já se obávám, že v českém prostředí není až zase tak málo častý jev, tak si myslím, že tady potom může jíž i o náhradu škody. Protože pokud vlastně někdo dá soudu jakoby zakázku z našeho pohledu, když se na to podívám určitým jiným úhlem, ten soud dostane zakázku a zpracuje ji špatně. Dojde tak k nějaké manipulaci. Tak potom je otázka, kdo bude ručit za škodu, která vznikne té podávající straně. A jak se potom bude celý ten případ vyvíjet. Jestli se to bude řešit řádnými opravnými prostředky, ústavními stížnostmi nebo nějakými jinými cestami. To je zatím, jak jsem říkal úvodem, nevyšlapaná cesta a bude to nesmírně zajímavé, nechme se překvapit, co se stane až ta podání budou trošku masovější, až lidé uvidí ty výhody.

Na Šestce stále posloucháte Českou justici a mým hostem je provozovatel serveru Ejustice.cz a také předseda občanského sdružení Zákazníci české justice David Kolaja.

Jasné stanovisko Ústavního soudu

Jak u nás došlo k umožnění toho elektronického podání, elektronického podpisu? Vyvíjel někdo silný tlak?

No určitě to souvisí s takovou tou marketingovou iniciativou poslanců ODS, Sociálních demokratů, vím, že se tam angažoval současný ministra informatiky Vladimír Mlynář a další. A nějakým způsobem se to dostalo i do toho soudnictví. Začal s tím počítat především ten občanský soudní řád. Je potřeba si říct, že také došlo k několika novelizacím občanského soudního řádu. A jedna z těch novelizací se projevila teď. Myslím, že před dvěma lety tam došlo k jedné podstatné změně. A zajímavé na té situaci je, že v tom občanském soudním řádu je to elektronické podání postaveno na úroveň faxovému podání. To znamená, tam, pokud bychom to brali doslova, bylo by nutné to doplňovat takové podání fyzicky, jak jsme se o tom už bavili. Ale zásadní novou kvalitu tam přineslo to vyjádření Ústavního soudu. Ten jednoznačně svým stanoviskem určil, že tedy soudy to podání, které je zabezpečeno nebo opatřeno tím elektronickým podpisem, mohou a měly by brát jako normální a oficiální podání a že ho tedy nutné doplňovat není. To je velký kvalitativní posun. Takže i v tomto sehrál rozhodující úlohu Ústavní soud, překvapivě možná pro někoho.

První agenda, kde to má smysl

Paradoxní ale zůstává, že přesto je možné uplatnit elektronický podpis, je prakticky nevyužívaný nebo využívaný jenom velmi málo. Jak dlouho ta situace trvá?

Tak ta situace trvá už několik let. Já si myslím, že paradoxně právě tady ta justiční podání, že to je první agenda, tedy z mého pohledu, kdy ten elektronický podpis má opravdu smysl. Já ze svého pohledu nevidím smysl v tom, abych si pořídil podpis kvůli tomu, abych mohl podat třeba daňová přiznání. Protože to - kdybych si vzal tu cenu, těch 700 korun za ten certifikát, tak to je možná jednodušší si vzít, když to řeknu takto obrazně, taxíka a dojet tam na ten finanční úřad a předat to podání tam osobně než se starat a vyřešit všechny ty technické podrobnosti, instalovat podpis a tak dále. Co se týká té justice, tak tam já skutečně mám velký strach o tu manipulaci se soudními spisy a soudními dokumenty přímo na soudech. Já už jsem se setkal s mnoha případy, kdy tam jsou velké nejasnosti. Řada těch kauz, kdy právě o něco jde, skončí právě nějak takhle podivně do ztracena. Protože tam dojde k nějaké ztrátě nebo se tam naopak nějaké dokumenty objeví. Myslím si, že skutečně tohle je velmi podstatná záležitost.

Berme práva vážně

A v této chvíli mě napadá jeden takový citát od místopředsedy Ústavního soudu profesora Hollandera a ten řekl, ve své knížce ústavněprávní argumentace - ve chvíli, kdy začneme brát skutečně vážně práva kteréhokoli individuálního zákazníka soudního systému, tak dojde, tak musí dojít k prudké modernizaci celého toho justičního systému, tak jako se to stalo v mnoha dalších zemích především v Západní Evropě. A to si myslím, že je velice krásná myšlenka, protože ta (elektronická) soudní podání i ten elektronický podpis by mohly přispět k tomu férovému prostředí na soudech, které bude mnohem transparentnější.

Dálkový přístup do soudních spisů

Je možné si představit třeba i dálkový přístup přímo do těch soudních spisů, také například. A nebo nejenom do těch soudních spisů, ale lidé by se mohli dálkové podívat po podání žaloby, co se s tím podáním vlastně děje. Jak ta žaloba po tom soudu vlastně postupuje. Takovou tu dráhu. U koho to podání leží a jak dlouho tam leží a co s tím ten dotyčný dělá. Podobně jako je to dnes třeba už na Katastrálním úřadu. A to si myslím, že by byla opravdu taková velká justiční revoluce. Kdyby do toho systému, do té černé skříňky, což věřím, že se spoustě lidí justice takto jeví, kdyby do toho začali zákazníci justice vidět, tak si myslím, že by to opravdu bylo velmi prospěšné pro obě dvě strany.

Systémově proti korupčnímu prostředí

Čili nejde jenom o uchovávání toho spisu ale také, jak jsi naznačil, o průběžné doplňování spisu nebo dokumentace o tom, kdo kdy do něj nahlédnul. Popřípadě také o distribuci spisu těm zúčastněným stranám?

Přesně tak. A musím říci, že co se týče české justice, tak tady velmi významné kroky udělala česká policie, která je vlastně taky součástí toho justičního systému, zejména v trestním řízení. A týká se to i nakonec té naší akce na Invexu. Kdy tam jsme právě spustili pilotní projekt, který se týká ředitelství policejního ve městě Brně. A tam už skutečně se rozeběhl ostrý projekt, kdy policie vede elektronické justiční nebo policejní spisy a tam už to funguje tak, jak jsme tady úvodem mluvili. Jsou tam i přílohy typu zvukových záznamů, videozáznamů výslechů třeba v některých těch trestních věcech. A jakmile se tyto věci stanou částí toho elektronického spisu, tak jsou tam takové prostředky, které zamezují jakékoli manipulaci s těmi údaji. Je tam přesně vidět, kdo kdy do toho spisu vstoupil, jak dlouho si ten spis nebo tu konkrétní pasáž četl, jestli ji nějakým způsobem upravoval, pokud je to třeba nadřízená složka toho konkrétního policisty. Jsou tam zálohované ty texty, kterých se ta úprava týká. Je tam zkrátka přesně vidět, co se s tím stalo. A do takovéto míry se ty papírové spisy nikdy uhlídat nedají. Ani náhodou to takhle nejde.

Soudní spisy jsou teď na řadě

My jsme spolu mluvili před vysíláním a ty jsi přes veškeré výhrady k české justici řekl, že na tom není zase tak špatně, že je opravdu blízko tomu západnímu typu justice, platí to i o soudních spisech?

No, soudní spisy myslím, že jsou právě teďka na pořadu dne. Dokud se tahle ta velice choulostivá otázka nevyřeší, tak není možný nějaký další rychlejší postup. Ta elektronická podání by mohla přispět k tomu, aby se justice dostala na nějakou úroveň, který je řádově vyšší než ten současný stav. A mohlo by to fungovat tak, jako to funguje v českých bankách nebo pojišťovnách nebo v obdobných finančních institucích. Tam samozřejmě všechna ta choulostivá data jsou vedena v databázích, všechno je to v těch počítačových systémech. A to hlavně z důvodu bezpečnosti, jednak. A jednak z důvodu efektivity práce. Protože samozřejmě pak je možné použít nějaké pokročilejší techniky zpracování toho papíru nebo těch dokumentů, tedy ty dokument management systémy (DMS). A to by byl opravdu takový předěl, kdyby česká justice se dostala na tu stranu jakoby těch standardních systémů, to si myslím, že by bylo velmi významné.

Je pravda, že pro většinu zaměstnanců, pracujících v jakékoli oblasti, kde se dostávají do styku s dokumenty, je naprosto standardní využívat jejich elektronickou podobu, tak v justici a snad i v české justici tomu ještě zdaleka tak není. Ale už je asi zastaralá ta představa datlování v soudní síni, takže ptám se na to, jaké elektronické nástroje jsou využívány v soudní síni?

Velká listopadová justiční revoluce

Já si myslím, že ta představa skutečně zastaralá být nemusí. Skutečně někde se v soudní síni určitě s tím psacím strojem nebo počítačem a tím datlováním lze setkat. Myslím tím hlavně občanské neboli civilní řízení. V trestním řízení, tam je teď taková novinka, myslím, že platí od 1. ledna letošního roku, pořizují se tam už běžně záznamy celého toho soudního jednání. Je pravda, že tam došlo k nějaké novelizaci během roku, která tuto povinnost malinko zmírnila, takže je možné, že proběhne jednání, kde ten povinný záznam, který byl dříve už povinný, nebude. Ale je to velký krok kupředu. Právě pan předseda Nejvyššího správního soudu o těchto zvukových záznamech trestního řízení říkal, že je to malá revoluce v justici. Malá revoluce v české justici. A já když vezmu dění v české justici, kdy jsem byl třeba (v listopadu) na sjezdu Soudcovské unie a slyšel jsem pana magistra Jirsu, prezidenta Soudcovské unie když hovořil o tom, že by bylo potřeba, aby se zveřejňovaly všechny rozsudky všech soudů adresně na internetu, aby tam byly i názvy stran soudního řízení tak, jako to dělají například evropské soudy nebo třeba americké soudy.

Tak je vidět, že soudci mají skutečně o takovou transparentnost soudního řízení čím dál větší zájem, což si myslím, že je velmi významné. A musím k tomu připočíst i to, co jsem říkal z projevu pana předsedy Baxy že by lidé mohli mít jakýsi pohled do toho soudního spisu přímo na soudu, tedy ten pohyb toho podání během vyřizování té žaloby nebo jiné věci. A myslím, že jsem to slyšel už z více stran. Například hodně dobrý projev, který se týkal vizí, co by mohla česká justice dosáhnout v nejbližší době, měl profesor Vladimír Smejkal, což je velmi známý propagátor právě elektronizace české justice. Takže když to všechno shrnu dohromady, já si myslím, že pokud pan předseda Baxa považuje ty zvukové nahrávky za malou justiční revoluci, tak pokud vezmu všechny tyto věci tak, to není nic jiného než velká justiční revoluce. A musím říct, že ten pohyb je podle mého názoru velmi rychlý. Takže nebude trvat dlouho, může to být otázka roku, dvou a budeme svědky překvapivě rychlého vývoje.

A těmito revolučními slovy Davida Kolaji končí dnešní vydání České justice. Já děkuji za návštěvu, nashledanou.

Nashledanou.

Příští pátek, tedy na Štědrý den vysíláme speciální komponovaný večer na téma Možná přiletí i anděl. Českou justici tedy neuslyšíte. Deset minut po 11 hodině večerní se ale budete moci setkat s odsouzenými, kteří vánoce tráví ve výkonu trestu. Hezký večer a hezký předvánoční týden přeje Iva Jonášová.