Hlídací psi Insolvenčního rejstříku, porovnání evidenčních a analytických policejních informačních systémů a další otázky – 7. část
Primary tabs
Policisté mají k dispozici spíše evidenční elektronické pomůcky. Kvalitní analytické nástroje dostanou až se vznikem skutečného elektronického justičního spisu. Dálkové nahlížení do elektronických spisů, simplifikace práva, rozpoznávání hlasu v justici – to byly další témata první dopolední diskuze na konferenci Ejustice 12 v Justiční akademii.
Hlídací psi insolventního rejstříku
Ivan Soudek
Já jsem Ivan Soudek, měl bych dotaz k tomu policejnímu systému. Nakolik ty výstupy z něj jsou přístupné advokátům, účastníkům řízení. Případně nakolik správní orgány, které nakonec přicházejí do styku při projednávání přestupků, dostávají tento podklad, aby ho mohli snadno předat těm účastníkům? A na to bych navázal i obecnou otázkou: Nakolik se v informačních systémech počítá s přístupem třeba exekutorů, u kterých vím, že mají značnou potřebu "hlídacích psů", kteří nahlížejí neustále do insolventního rejstříku. Jestli tuto službu poskytne ten centrální ministerský systém nebo naopak bude potřeba, aby si exekutoři zakoupili nějakého softwarového robota, který pravidelně ráno projede ten rejstřík, ty jejich případy. Takže to je vše. Děkuji.
Moderátor
Tak to byla otázka pravděpodobně na pana náměstka nebo, pane řediteli, vy k tomu chcete taky něco dodat?
Výstupy ze systému pro 3 osoby pouze offline
Petr Přibyl, ředitel Krajské správy Policie ČR ve Východních Čechách
My jsme se s panem náměstkem domluvili, že se podělíme o tu otázku. Já si vezmu první část, pokud se týká advokátů a dalších subjektů vně policie, tak musím říci, že tento systém je autonomní. Je pro policii ČR a výstupy pro tyto partnery jsou přístupné pouze na nosičích. Nemohou vstupovat do tohoto informačního sytému.
Pouze 6 obcí dostává data elektronicky
Pokud se týká správních orgánů, ta situace trošku je zvláštní. My jsme od roku 1995 schopni předávat data správním orgánům v datové podobě, avšak veřejná správa má každá jiný informační systém, jinou platformu, čili v rámci celých Východních Čech máme celkem v obou krajích, pardubickém a hradeckém, 68 obcí s rozšířenou působností, které projednávají tuto agendu, dostává v datové podobě tyto údaje pouze šest obcí s rozšířenou působností veškerá data offline.
Vůbec nepoužíváme jiné nosiče. Musíme vzít v potaz současnou právní úpravu, která říká, že policie musí oznamovat přestupky. Neříká sice jakou formou, ale tak to je. Jinak právní úprava na to nepamatuje. Je to řešeno písemně dohodami a zatím tento projekt funguje více než dva roky a je bezproblémový. Pokud se týká té druhé otázky, tak předám mikrofon panu náměstkovi.
Dálkové nahlížení do elektronických spisu pro advokáty i další zájemce
František Steiner, náměstek ministra spravedlnosti
Já jen doplním. Co se týká těch možností nahlížení do elektronických spisů, tak elektronické trestní řízení, elektronický spis, bude počítat s tím, že bude možno pro ty osoby, které budou mít právní nárok na nahlížení do určitých informací, že umožní toto nahlížení. To bude jedna z funkcionalit a až budou ty elektronické spisy, tak počítáme s tím, že advokáti budou v kancelářích ze svých počítačů nahlížet do těch spisů, do kterých budou mít oprávnění. Budeme muset vyřešit bezpečnost, která je prvořadá. Využití dat důvěrné povahy v rozsahu, jak je stanoveno zákonem.
Změna legislativy dovolí využít možnosti
Ohledně zákona ještě druhou poznámku. Technologie na projekty tak, jak jsou nastaveny, musí být v souladu se zákonem. Na druhou stranu ty nové projekty si kladou za cíl udělat i analýzu současných právních předpisů a tam, kde to je možné, změnit legislativu, aby umožnila fungování technologií, protože řada legislativních předpisů nepočítala s touto možností, a tudíž omezuje do značné míry používání elektronických prostředků. Aby tyto projekty mohly fungovat, tak bude muset v prvotní fázi dojít k analýze a návrhu legislativních změn.
Na to my upozorňujeme, protože nechceme stavět systémy na současnou legislativu, která je poplatná své době, ale v rámci projektu chceme navrhnout i dobrou, efektivní legislativu, která umožní tyto projekty efektivně využívat. To znamená hodně komplikací, dohadů, jednání, zapojení nejrůznějších složek, ale přesto si myslíme, že to je cesta, která se vyplatí. Proto řadu věcí diskutujeme s legislativním odborem, který je velmi zapojen do všech procesů, protože to musíme dělat společně. Náměstek František Korbel tady byl na začátku jednání. Protože to musíme dělat ruku v ruce z těch důvodů, které jsem uvedl.
Profesní komory
Co se týká exekutorů a jejich možností, my počítáme, nebylo to zmíněno s tím, že bude větší zapojení jednotlivých komor a propojením těchto komor se systémy, které budeme využívat, ať už jde o notáře, advokáty, exekutory. Předpokládáme i větší iniciativu těchto profesních komor s tím, že budou spolupracovat a navrhovat řešení, která umožní efektivnější spolupráci.
Elektronické pověřování exekutorů
V současné době v rámci exekutorů je to návrh projektu elektronického pověřování exekutorů, kdy tato administrativní činnost bude moci být odstraněna elektronickým pověřováním, což by mělo urychlit celý proces. Je to jeden ze střípků spolupráce. Předpokládáme, že komory budou mít svůj hlas v rámci projektů a spolupráce bude užší, i co se týká využití jejích systému.
Ať už je to registr závětí, zástav, ať už je to co se týká exekutorských dokumentů a zpětně využívání informací v informačních systémech, na soudech a které jsou využitelné pro tyto osoby a tyto osoby mají oprávnění k těmto informacím. Budeme hledat způsoby, jak tyto informace si vyměňovat. Už jsem zmínil, prvořadá je bezpečnost v současné době.
Toto ne až tak funguje, protože omezení jsou velká. Zejména technické povahy. A my nemůžeme dopustit to, abychom umožnili nějaký přístup exekutorům např., který by nebyl v souladu s právem a který by byl třeba ve větší míře, než je přípustné podle právních předpisů. To raději ten přístup raději neumožníme. Musíme postupovat takto opatrně, konzervativně. To na doplnění té vaší otázky.
Moderátor
Děkuji za odpověď. Je nějaká další otázka?
Jen souhrn dokumentů nebo databázová struktura?
Tazatel pan Benda
Jsem z registrů vozidel a částečně i obyvatel a měl bych technickou otázku. Vlastně já jsem postřehl z toho prvního příspěvku, že velice dobře funguje jakýsi vnitřní informační systém na spisy a hned z následujícího příspěvku jsem postřehl, že hlavní bolest je propojení komunikace mezi různými systémy. Tak jestli tu je někdo, kdo do toho vidí technicky, tak by mě zajímalo, jak ten systém je postaven. Jestli je to jen souhrn dokumentů v textové podobě a nic víc se s tím nedá dělat, což je jeden extrém a druhý extrém je databázová struktura, kdy ke každému dokumentu ať už se jedná o psaný text nebo cokoli jiného, je řekněme souhrn atributů, takže si mohu například vybrat konkrétního člověka a vyjedou mi všechny dokumenty, které k tomu člověku figurují. To je druhý extrém.
Evidenční nebo analytické systémy?
Já chápu, že toto neexistuje, ale chci naznačit, co bych se rád dozvěděl, kde asi tak jsme v rámci té škály, takže ten druhý extrém by byl, že si napíši člověka a vypíšou mi všechny dokumenty, kde ten člověk figuruje ať už jako vyšetřovatel nebo jako obviněný, jako soudce… Opět je mi jasné, že vyšetřovatel nemůže být zároveň soudce, ale chci říci, jaké možnosti by dávala technika, pokud by to tak bylo naprogramováno a předpokládám, že je to někde u druhého konce.
To znamená, máme řadu dokumentů ve spisu, ale pokud chci, tak si ten dokument musím celý prohlédnout. A poslední věc, plánuje se něco jako přechod tímto směrem? Protože opět jsem tu postřehl, že se bude dělat nový systém na novém základě.
Moderátor
Takže už vidím, že se našel i člověk, který na otázku odpoví.
Inka Kozlovská, informatika, Krajská policejní správa Východní Čechy
Dobrý den. Pan ředitel Přibyl na mě delegoval toto otázku, alespoň tedy částečně. Takže bych ráda odpověděla. To, co zatím funguje u policie, je klasický databázový informační systém. Co se týče možnosti těch dotazů napříč všem informacím, tak tam toto umožněno není, je to informační systém, který slouží k vytváření spisu a není koncipován primárně jako dotazovací.
Analytické dotazy zatím neumíme
On má doteky na databázi pátrání, do registru obyvatel, ale čistě je postaven funkčně tak, aby se tyto informace dostaly do spisů. Není stavěn jako analytický prostředek. Navíc z historického hlediska, jak už bylo zmíněno, tak ty databáze jsou izolovány, což je limitující pro další využití tohoto systému. A každá součást policie, jako okresní ředitelství nebo krajská správa, má svou databázi a ty nejsou propojeny. Takže všechny takové ty analytické dotazy, které jste patrně měl na mysli, jsou nemožné. Do budoucna, to bych předala slovo panu náměstku Steinerovi, to je otázka rozvoje nového informačního systému a myslím, že už tu bylo naznačeno, že vše je teprve v začátcích, takže moje odpověď již skončila. Jestli ještě pánové mají k tomu co říci? Ale to jsou prostě vize.
Moderátor
Za Ministerstvo spravedlnosti bude odpovídat pan ředitel odboru informatiky Ing. Petr Koucký.
Petr Koucký, ředitel odboru informaticky Ministerstvo spravedlnosti
Já bych tedy něco k tomu řekl ze strany resortu justice. Resort justice, jak tady bylo řečeno, má mnoho informačních systémů. Nicméně ty systémy, a to je přesně to, o čem se tu bavíme, byly v minulosti budovány jako evidenční. Nejsou elektronickým spisem. To je ten zásadní rozdíl. Resort justice dnes má evidenční aplikace, které slouží pro podporu administrativy soudu, z toho i ta zkratka. To je informační systém administrativy soudu (ISAS) a primárně slouží pro podporu vytváření rozhodnutí, dokumentů. A ty dokumenty, které jsou dnes vytvořeny, jsou uloženy v databázi, jsou chráněny přístupovými právy a do budoucna je možné přes ně vyhledávat.
Nicméně vize, že i když bude elektronické trestní řízení, tak bude možno vyhledávat úplně přes všechno, to nikdy nebude. To už je i v rozporu s nějakou dělbou moci - soudy, zastupitelství, policie, takže nikdy nebude možno vyhledávat přes úplně přes vše. V rámci svých práv, dle procesních předpisů, bude možno vyhledat včetně těch dokumentů a dnes některé systémy u nás v resortu to umějí, některé ne.

Evidenční aplikace vs. elektronický spis
Ta otázka je trošku hlubší. Je to právě o tom, jaký je rozdíl mezi evidenční aplikací, kterou máme primárně dnes, a elektronickým spisem, který je primárně postavený na dokumentech a slouží jako elektronická náhrada toho papírového spisu. Dnes primární je ten papírový spis, to znamená, že i kdyby bylo možno vyhledávat přes všechny ty dokumenty, tak nikdy nemáte jistotu, že máte všechno, protože primární je ten papírový. Když někdo založí do papírového spisu písemnost, a nebude například naskenována v informačním systému, tak to dnes nevadí. V elektronickém spisu to je zásadní rozdíl. Tam je cílem, aby elektronický spis byl primárním médiem, které rozhoduje, jak spis vypadá.
Další odpovídající (jmeno nelze identifikovat)
Jak už bylo zmíněno, je to evidenční systém primárně původně evidoval jednotlivá čísla trestních spisů. K těm číslům jsou připojovány dokumenty, protokoly o výslechu, usnesení, vyšetřovatelé atd. V té strukturované podobě se tam nacházejí informace o zpracovateli, zahájení, provedení některých úkolů. Pouze malá část obsahu písemnosti je ve strukturované podobě, ve které se nechá vyhledávat.
Moderátor
Pane kolego, jste spokojený s odpověďmi?
Mezistátní propojení je tedy asi vyloučeno?
Pan Benda
Určitě, jen tady ještě zaznělo, že se uvažuje o propojení mezistátním a to si myslím, že za těchto okolností je takřka vyloučeno.
František Steiner, náměstek ministra spravedlnosti
Jestli mohu, jestli si rozumíme, co se týká propojení na mezinárodní úrovni, je to výměna informací, není to propojení informačních systémů. Ta data, která jsou důležitá v rámci mezinárodní spolupráce, tak tam nalezneme způsob, jak budou bezproblémově vyměňována. Nepočítáme v žádném případě, že by došlo k nějaké tvorbě informačního systému na mezinárodní úrovni.
Moderátor
Tak, teď bych udělal malou technickou pauzu na výměnu kazety. Zeptal bych se, jestli ještě před obědem chce někdo využít prostor pro poslední otázku? To bude poslední otázka před obědem a před odpoledním blokem a já se zeptám, jestli už mohu předat mikrofon?
Josef Volda, tazatel
Dobrý den, jmenuji se Josef Volda. Mám dvě podotázky, které spolu souvisí. První otázka je, proč rozpoznávání hlasu redukujete na diktovací nástroj? A druhá podotázka, která souvisí se zpracováním signálu, je ta, jestli v legislativě a ve sbírce se počítá s něčím jako je vyhodnocování dopadů a se simplifikaci práva. Děkuji.
Moderátor
Děkuji za otázku, která je zřejmě pro pana náměstka. Prosím ten modrý mikrofon.
Systém pro rozpoznávání hlasu na soudech
František Steiner, náměstek ministra spravedlnosti
Co se týká první otázky rozpoznávání hlasu, my jsme se rozhodli, že ten projekt bude řešen po jednotlivých fázích. Podle dosavadní zkušeností se jasně ukazuje, že kdybychom zavedli rozpoznávání hlasu například na soudní řízení jako celek, budeme mít velký problém s technickými možnostmi. Vzhledem k tomu, že to probíhá v soudní síni, že je zde mnoho různých osob, které mají různý slovník atd. a to rozpoznání by bylo na horší úrovni. Bylo by tam více chyb a působilo by v současné době více technických problémů.
My v současné době chceme spustit první jednoduché, aby byl přepisován zvukový záznam soudce tak, jak bude diktovat, zejména rozhodnutí, včetně odůvodnění. To bude jeden hlas, na který si systém zvykne, naopak následně by se ten systém měl vylepšovat podle toho, jak bude spolupracovat s tím soudcem a jak budou vychytávány chyby. A tím pádem ten přínos bude jasný, větší v té první fázi a bude jednoduší zavést ho do života v této první fázi tak, jak byl nastaven.
To jsou tedy důvody technické povahy, kdy opravdu ta míra úspěšnosti je větší při tomto jednodušším použití než při rozšířeném, nicméně se nebráníme rozšíření tohoto využití. Počítáme s tím, ale až potom, co bude zaveden tento prvním krok. Až si ho vyhodnotíme, tak zvolíme další fázi projektu.
Předpisy, které se nepřevedou do E-sbírky, ztratí automaticky účinnost
Co se týká druhé otázky, tak e-sbírky, co by měly přinést a jestli bude simplifikace, jestli jsem rozuměl. O tom je mnoho polemik. Dokonce vnitro počítá s tím, že všechno relevantní se převede do e-sbírky a co se do ní nepřevede, ztratí účinnost. To bude vyčistění právního řádu.
Samozřejmě aby se nezapomnělo na nějaké klíčové předpisy, které se mají převést a to tak, že předpisy, které mají být převedené, budou vyjmenované a odsouhlasené parlamentem, aby to mělo zákonnou sílu, takže by to měl být numerativní, taxativní výčet zákonů, které budou naráz převedeny, což je otázka, jestli se k tomu takto přistoupí. Z toho je patrno, že úvahy o vyčistění právního řádu budou, a ten systém umožní analýzu právních předpisů, duplicit atd.
Měl by sloužit k odstranění neuvěřitelné záplavy předpisů a nařízení, někdy i duplicitních, takže s tím se počítá. Je otázka, jak razantně k tomu v tom počátku dojde.
Vyhodnocování dopadů nové legislativy
Co se týká RII, hned na počátku Regulation Impact Assesment, to znamená dopadu této regulace, dopadu tohoto zákona. Já si myslím, že bude muset být už jen proto, že podle předpisů by být měla a měla by hned na počátku vyčíslit, co toto opatření, tento projekt přinese. Měla by být nějaká úvaha, o kolik je předpoklad, že se vyčistí právní řád, o kolik se zefektivní a zase z ekonomického hlediska zlevní využívání tohoto projektu. Takže má to dvě roviny. Jedna bude v průběhu doby a počítá se s ní včetně toho začátku. Tady je otázka, do jaké míry bude masivní a druhá věc je prvotní fáze současných příprav, které probíhají, kde už by se ty dopady měly vyčíslovat a měly by se benefity vyčíslovat. Jak jsem řekl, nemá cenu dělat projekty, které benefity nepřinesou.
Moderátor
Takže to byla poslední otázka před obědem. Nyní mi dovolte, abych vás jménem naší společnosti Zákazníci české justice a jménem našich partnerů: společnosti Software 602 a společnosti VUMS Legend, pozval do dolních prostor na oběd.
Sejdeme se v 13:10 k odpoledním bloku, kde se budeme věnovat zpočátku civilní justici, elektronickým podáním a prvním problémům, které tato podání a elektronickou komunikaci provází a dále se vrátíme k policejní problematice a problematice mobilních policejních a justičních pracovišť a měli bychom také slyšet názor odborníků z Úřadu na ochranu osobních údajů, ale to bude až úplně závěrem odpoledního bloku. Zatím děkuji za pozornost a přijměte prosím pozvání na oběd. Děkuji.
- Přidat komentář
Verze pro tisk- 6056 přečtení
Send by email
PDF verze

