V Praze dne 16. prosince 2009

Vážený pane předsedo Senátu,
Vážený pane předsedo Poslanecké sněmovny,
Vážený pane předsedo vlády,

jménem soudců a státních zástupců obracíme se na Vás jako na představitele orgánu nadaného legislativní iniciativou tímto otevřeným dopisem Soudcovské unie, Unie státních zástupců a Kolegia předsedů krajských soudů.

V letošním roce byl přijat zákon č. 418/2009 Sb., kterým se mimo jiné i u soudců a státních zástupců pro rok 2010 platy o 4 %. Ačkoliv lze jen stěží tvrdit, že byla zásadním způsobem ohrožena základní práva a svobody občanů nebo bezpečnost státu nebo že by státu hrozily značné hospodářské škody, došlo k přijetí uvedeného zákona v režimu legislativní nouze. Již tento postup je sám o sobě velmi problematický.

Zákon byl navíc přijímán v době, kdy se předpokládalo snížení platu v roce 2010 u všech zaměstnanců placených z veřejných rozpočtů, a to rovněž o 4 %. Proto se v důvodové zprávě k tomuto zákonu zmiňuje i judikatura Ústavního soudu, který snížení platů u soudců připustil jen tehdy, když „z důvodu tíživé ekonomické situace státu postihlo obdobné řešení i ostatní osoby, jejichž platy jsou hrazeny z veřejných zdrojů“. Po přijetí zákona o státním rozpočtu však k předpokládanému snížení platů u zaměstnanců placených z veřejných zdrojů nedojde.

Soudci a státní zástupci se tak stanou téměř jedinými, kteří by měli přispívat ze svého platu na snížení schodku státního rozpočtu. Přitom jsou již od roku 2008 jejich platy zmraženy, a úroveň reálných příjmů se tak výrazně snižuje. Soudcům a státním zástupcům zákon prakticky znemožňuje jakýkoliv jiný výdělek. Tím se jejich postavení výrazně odlišuje např. od poslanců a senátorů, pro něž je jejich plat často jen jedním ze zdrojů příjmů.

Takový stav je v příkrém rozporu se závěry Ústavního soudu, vyjádřenými v jeho rozhodnutí ze dne 16. 1. 2007 spisové značky Pl. ÚS 55/05. Zde je jasně vymezena tato zásada: „Zásah do materiálního zabezpečení soudců garantovaného zákonem nesmí být výrazem svévole zákonodárce, nýbrž musí být, vycházeje ze zásady proporcionality, odůvodněn výjimečnými okolnostmi, např. tíživou finanční situací státu, přičemž i za splnění této podmínky musí být zohledněna odlišnost funkce soudců a představitelů moci zákonodárné a výkonné, zvláště pak státní správy.“ Podle této zásady mají být soudci kráceni na platech až v poslední řadě. Za současného legislativního stavu byli naopak postiženi téměř výhradně oni.

Věříme, vážený pane předsedo, že tento protiústavní stav nebudete tolerovat a přičiníte se o jeho odstranění. Upozorňujeme přitom na skutečnost, že soudci i státní zástupci opakovaně předkládají exekutivě i poslancům a senátorům návrhy na zásadní změny modelu správy soudnictví a zlepšení legislativního prostředí, které by vedly mj. k výrazným ekonomickým úsporám a racionálnějšímu a rychlejšímu výkonu práva a spravedlnosti. A to systémovým způsobem, nikoliv voluntaristicky a v rozporu s ústavním pořádkem, jak činí zamýšlené jednorázové opatření, proti kterému se ohrazujeme.

S úctou JUDr. Lenka Bradáčová, prezidentka Unie státních zástupců ČR
Ph.D. JUDr. Tomáš Lichovník, prezident Soudcovské unie ČR