Elektronická soudní podání se rychle rozšiřují. Začínají se však také objevovat první pokusy o jejich zneužití. Soudy se nyní musí vypořádat s novým typem hrozeb, se kterými zatím v justičním prostředí není příliš mnoho zkušeností. Co dalšího přinesla současná etapa elektronizace justice soudům? Která opatření by soudci a soudy nyní uvítali nejvíce?

David Kolaja, Ejustice.cz
Dámy a pánové,
je něco málo po stanoveném termínu, tak já zahajuji druhou část našeho dnešního semináře. Dovolte mi, abych Vám představil přednášející druhého bloku, a sice paní místopředsedkyni Krajského osudu v Praze, doktorku Lenku Ceplovou.

Lenka Ceplová, místopředsedkyně Krajského soudu v Praze a docent Ingor Linhart na konferenci Ejustice.cz v Justiční akademii

Dále potom pana docenta Igora Linharta, který vystoupí v druhé přednášce, coby zákazník české justice. Dále bych Vám rád představil pana Igora Trocha, který je předseda komise Ministra vnitra pro definování služeb elektronického trestního a přestupkového řízení. A hned poblíž něj sedí pan inženýr Pavel Nemrava ze společnosti Software 602. Jeho přednáška bude předposlední přednáškou dnešního odpoledne.

Na závěr této části vystoupí paní inspektorka Miroslava Matoušová z Úřadu na ochranu osobních údajů. Pana náměstka Korbela, protože je z legislativního odboru, ale současně i pana náměstka Steinera, který by tu podle programu měl také být, zastoupí paní Doris Antoniová z Ministerstva spravedlnosti ČR.

Tolik k představení vystupujících.

Předávám slovo paní doktorce Ceplové, která by nám řekla něco o civilní agendě elektronických podání a případných problémech, které se zde už v souvislosti s touto agendou objevují. 

Lenka Ceplová, místopředsedkyně Krajského soudu v Praze
Dobrý den,
já tedy na úvod slibuji, že dodržím časový prostor, který je mi vymezen a nebudu překročovat limity.

Aby "práva šla"

Já mám vyprávět o elektronických soudních podáních a to s ohledem na to, že Krajský soud v Praze je soud, který se podílel jakožto pilotní soud na vývoji některých aplikací. Pokud chceme mluvit o důvodu, proč Ministerstvo a soudy spolu spolupracují v této agendě elektronizace justice, tak si myslím, že základní motiv je, aby spravedlnost šla pokud možno rychle a v reálném čase.

Nové nástroje

Myslím, že elektronizace justice je něco, co tomu může výrazně pomoci. To je pozitivní motivace toho, proč se na tom soudy podílejí. Co se týče důvodů, resp. možností, které má veřejnost pro elektronickou komunikaci s justicí. Vite dobře, že je několik nástrojů, jeden je ten, který byl již zmíněn. Je to Elektronická podatelna. Další aplikací je Infosoud, dále pak Insolvenční rejstřík a od 1. 7. připravovaný Elektronický platební rozkaz.

Počet elektronický podání se zvyšuje

Co se týče elektronické podatelny. Víte dobře, že každá státní instituce musí být schopna přijímat elektronická podání. Elektronická podatelna se rozběhla na našich soudech dobře, chci podotknout, že množství podání, která jsou přijímána prostřednictvím elektronické podatelny, se v závislosti na čase zvětšuje.

Elektronická podání, buď mailem a nebo přes webový formulář

Víte dobře, že elektronická podatelna může přijímat podání buď prostřednictvím mailu, to znamená, z klidu domova každý uživatel může podat cokoliv na jakýkoli soud v ČR. A nebo může používat webové formuláře na portálu Ministerstva spravedlnosti. My jsme nedávno, vidím tady doktora Seku z advokátní komory, měli takovou prezentaci pro Českou advokátní komoru a zjistili jsme, protože smyslem dnešního vystoupení je ukázat na některé problémy, které souvisejí s elektronizací, tak na tomto semináři s Českou advokátní komorou jsme zjistili, že my jako soudy jsme si představovaly, že elektronické formuláře budou užívány zejména advokáty.

Rychlá reakce ministerstva spravedlnosti - formulářová podání již lze tisknout

A narazili jsme na jeden drobný problém. Vysvětlím rozdíl mezi použitím tzv. webových formulářů a tím, když účastník pošle podání z mailu. Pokud advokát použije elektronický formulář, tak pro soud je to velké usnadnění jeho další práce z toho důvodu, že do těch předepsaných formulářů se píší data, které my potom využíváme v našich elektronických rejstřících. Když přijde podání na elektronickém formuláři, tak se nám okamžitě překlopí do elektronických systémů, což je výhoda.

Webová podání šetří soudu čas

Ušetříme pracovníkův čas, který musí vše složitě znovu přepsat do rejstříku, pokud to například přijde jen mailem. Potíž je, že jsme zjistili, že advokát, který použije formulář, si ho nemohl vytisknout. Nicméně tady musím pochválit Ministerstvo, protože když bylo další zasedání realizačního týmu k tomuto problému, tak reakce byla vcelku blesková. Přišla okamžitá odezva, že nyní už advokáti mohou tisknout formulář a založit si ho do písemného spisu. To je velká výhoda systému.

1211 soudních epodání za půl roku, z toho 304 s elektronickým podpisem na KS v Praze

Za mnou máte na obrazovce malou statistiku o počtu elektronicky přijatých podání u krajského soudu v Praze, je to tedy pouze krajský soud, nikoliv okresní soudy v jeho gesci. Vidíte, že od druhého ledna 2008 do 23. 6. bylo přijato celkem 1.211 elektronických podání. Vidíte, že elektronická podatelna je sice nástroj, který je určen pro podání opatřená zaručeným elektronickým podpisem, což má určité procesní konsekvence, ale že samozřejmě přijímá i podání další. S elektronickým podpisem 304 a bez elektronického podpisu 907. Toto číslo narůstá.

A první problémy

Mám-li hovořit o problémech souvisejících s elektronickým podáním, tak jsem si připravila takovou kasuistiku pro vás. Jedná se o případ, já se tedy omlouvám všem, kteří jsou tu trestní právníci nebo mají něco společného s trestem. Já jsem civilista, takže žádné trestní otázky prosím na mě nesměrujte, protože nebudu schopna odpovědět.

Zleva Doris Antoniová z Ministerstva spravedlnosti ČR, Lenka Ceplová, místopředsedkyně KS v Praze, David Kolaja, Ejustice.cz a Hana Čechová, správkyně aplikace KS v Praze na konferenci Ejustice.cz v Justiční akademii

Opožděné odvolání

Mám tu jeden případ, kdy soud prvého stupně, byl to Krajský soud v Praze, vydal nějaké rozhodnutí v obchodní věci. To rozhodnutí bylo napadeno odvoláním, odvolání bylo podáno elektronicky, soud si vyhodnotil toto elektronické podání a zjistil, že bylo podáno opožděně. Následkem opoždění je, že odvolání bylo soudem prvého stupně, tzn., Krajským soudem v Praze, jakožto opožděné, odmítnuto.

Falešné výpisy z Outlooku

Účastník se odvolal a do odvolání vyplnil výpisy z Outlooku, v kterých bylo uvedeno, že podával odvolání 12. 4. 2007. Byl tam výpis odešlé pošty, že kterého bylo jasné, že odešlo z jeho počítače 12. dubna ve 14:30. Tedy dokládal, že odvolání podal včas. Krajský soud V Praze předložil toto své rozhodnutí o odmítnutí odvolání Vrchnímu soudu v Praze a byla zjišťována další fakta. Vrchní soud v Praze si vyžádal tzv. výpis elektronické podatelny, tzn. výpis v určitém rozmezí, kdy které podání došlo, a zjistil, že podání toho podatele bylo elektronickou podatelnou přijato 24. 4. téhož roku.

Dvanáctidenní rozdíl

To znamená mezi časem podatele a elektronické podatelny byl dvanáctidenní rozdíl. Krajský soud v tomto smyslu provedl některá dalších zjištění. Na serveru ministerstva se dotazoval, zda nedošlo k chybě, zda všechny servery po dobu 12 dnů byly funkční a zjistil, že vše bylo v pořádku.

Školácky jednoduchý trik

Zjistili jsme, že ten trik byl poměrně jednoduchý. Ten podatel si dole na liště svého počítače změnil datum nastavení času v počítači, což prosím neberte jako návod, protože příběh má dobrý konec. Podvod byl odhalen, a v důsledku toho on dokladoval svým výpisem z odeslané pošty jiný údaj, než byl ten zjištěný na serverech.

Který čas rozhoduje?

Já ten příběh vyprávím jen proto, že chci dokumentovat, že justice a odvolací soudy se budou muset vypořádávat s právními otázkami, které souvisejí s elektronickými podáními. Jinými slovy budou se muset vypořádat s tím, co je oním rozhodným časem pro podání odvolání. Čí je to čas. Je to čas serveru Ministerstva spravedlnosti nebo je to čas přijetí na cílovou složku rezortu, což je v tomto případě podatelna Krajského soudu v Praze.

Tady naštěstí to nebyl takový problém, protože jsme zjistili, že ať je to jakýkoli čas buď serveru ministerstva spravedlnosti, nebo ať je to čas podatelny krajského soudu, tak prostě dvanáct dní je neodůvodnitelným rozdílem. To jsou věci, které bude muset vyřešit judikatura, a k tomu my budeme potřebovat některá odborná stanoviska odboru informatiky, a jestli se nemýlím, tak nějaké legislativní úpravy, ke kterým dosud nedošlo.

Hromadná epodání - zatím jen offline

Elektronická podatelna je také nástrojem, který by měl umožnit hromadná podání. Chci jen upozornit, co to jsou hromadná podání. Jsou to podání velkých žalobců, jako je například Česká televize v žalobě na koncesionářské poplatky nebo jsou to žaloby velkých bank na různé dluhy z leasingu apod., kdy se těm podavatelům vyplatí podat to hromadně a pokud možno elektronicky.

Zatím ten stav je takový, že elektronická podatelna je sice uzpůsobena na to udávat hromadná podání, tzn., představte si v řádu 400 žalob najednou, ale neumí to podávat z klidu počítače z advokátní kanceláře, ale zatím ta funkčnost aplikace umožňuje podávat to na DVD, které přinese podavatel na jednotlivou elektronickou podatelnu příslušného soudu. A tam v patřičném formátu data jsou nalita do našeho systému. To je určitý problém elektronické podatelny, že ještě neumí hromadná podání zpracovávat online.

Infosoud - informace o jednotlivých soudních případech

Další způsob, jak veřejnost může komunikovat se soudy je aplikace vytvořená Ministerstvem spravedlnosti a testovaná u Krajského soudu v Praze, a to je aplikace Infosoud. Je to aplikace, která je určena účastníkům řízení. Těm, kteří znají to, co identifikuje ten jejich spor a to je tzv. spisová značka. Pokud zadáte na portálu justice svou spisovou značku a určíte soud, u kterého se ta věc projednává, tak vám vyjede informace o stavu řízení.

Dálkový přístup do spisu? - Zatím ne

Například jestli je v právní moci, bylo-li podáno odvolání, zda bylo předloženo odvolacímu soudu apod. Není to tedy nástroj umožňující komukoli dozvědět se informaci o někom známém například. To byste museli znát tu spisovou. Říkám to, protože vím, že na konci tohoto semináře bude mluvit paní Matoušková z úřadu na ochranu osobních údajů. To je možná důležitá informace, která by měla býti zmíněna.

Insolvenční rejstřík - vlastně testování elektronického spisu

Insolvenční rejstřík je další aplikace umožňující elektronickou komunikaci se soudy. Je zajímavá tím, že je vlastně testovací aplikací pro vytvoření onoho kýženého elektronického spisu. Snad bych se zastavila u elektronického platebního rozkazu. Já vždy, když vystupuji na těchto akcích, tak si připadám jako Saturninova kancelář uvádění věcí na pravou míru.

Elektronický platební rozkaz - uveden na pravou míru

Takže k elektronickému platebnímu rozkazu pan náměstek Steiner zmínil, že elektronický platební rozkaz byl rozfázován do několika etap. V té první etapě, tu bych označila za etapu ulehčující to podání zejména té straně podavatele, tzn. toho, kdo podává elektronický platební rozkaz. Jsou vytvořeny formuláře, které jsme testovaly na portálu Ministerstva spravedlnosti. Jsou to formuláře, které umožní z klidu advokátní kanceláře vyplnit ten elektronický platební rozkaz a odeslat ho.

Soudům to zatím nepomáhá

V té první fázi to zrychlení nebo urychlení práce soudu zatím, nepřinese. Některé údaje z toho formuláře nejsou automaticky dotahovány do našich elektronických rejstříků, takže se musí doplňovat ručně. To je drobný problém. Těšme se na další fázi elektronického platebního rozkazu a to je fáze související s opravdovým zrychlením řízení. Toto zrychlení nemůže nastat bez toho, že by byly vytvořeny legislativní rámce a předpoklady.

Doručování - zásadní problém justice

Malá odbočka. Byla jsem v pondělí na kontrole jednoho okresního soudu věcí starších tří a pěti let a některých náhodně vybraných věcí a zjistila jsem, že tam, kde jsou v uvozovkách největší prodlevy, tak jsou to prodlevy způsobeny doručováním účastníků, pátrání po jejich adrese, pobytu.

Vracím se zpět k elektronickému platebnímu rozkazu. Chci říci, že my bychom jako soudy potřebovali, aby došlo k zrychlení doručování, to znamená, pokud k nám přijde formulář elektronického platebního rozkazu, tak potřebujeme ho doručit protistraně, to znamená žalovanému. Jak? Pokud možno elektronicky, protože jinak mu vytiskneme elektronický platební rozkaz, dáme ho do písemného spisu, opatříme ho kulatým razítkem, kancelář vypíše obálky a v písemné podobě ho zase doručujeme, takže to velké zrychlení není.

Zleva: Zleva Doris Antoniová z Ministerstva spravedlnosti ČR, Lenka Ceplová, místopředsedkyně KS v Praze na konferenci Ejustice.cz v Justiční akademii

Pomohou datové schránky?

Nicméně, pokud Ministerstvo spravedlnosti, podle mých informací, předpokládá možné elektronické doručení pro právnické osoby, příp. pro podnikatele na povinné elektronické adresy na portálu veřejné zprávy nebo do těch datových schránek, tak to by vedlo k podstatnému zrychlení řízení.

Jaké by měly být hlavní úkoly další elektronizace?

Tolik tedy k mému vstupu a dovolte mi říci, co já, jakožto manažer krajského soudu, bych si představovala, jaké by měly být úkoly elektronizace justice. Myslím, že by měly být krátkodobé, střednědobé a dlouhodobé.

Ty krátkodobé, za které bych se přimlouvala, by bylo dotáhnout některé projekty. Například máme nějaké stávající aplikace a ty bychom potřebovali zlepšit. Bylo tu zmíněno, že máme různé aplikace na různých typech vstupních soudů. Na okresních soudech jsou aplikace ISASu, které jsou v Oracle a na krajských a vrchních soudech je ISVKS, což je jiná aplikace, která je databáze Lotusu. Tyto aplikace mají nějakou funkčnost, která není dotažená.

Potřebujeme fulltextové vyhledávání a filtry

Například pořád veřejnost volá, aby rozsudky byly předvídatelné. Jedním z předpokladů předvídatelnosti těch rozsudků je znalost soudců o tom, jak rozhodují kolegové. Třeba i na okresním a krajském soudu. My potřebujeme, abychom měli fulltextové vyhledávání v aplikaci ISASu. Nemáme. Potřebujeme, abychom měli zlepšený filtr pro vyhledávání v aplikaci ISVKS. Filtr tam je, ale je pro naše potřeby nedostatečný. Já samozřejmě s obdivem kvituji Ministerstvo, že dělá nějaké kroky na poli elektronizaci justice, ale prosila bych některé věci ještě dotáhnout, abychom je mohli používat.

Propojení mezi ISASem a ISVKS

Mezi ty krátkodobé úkoly bych řadila ještě dotáhnout to propojení mezi ISASem a ISVKS. My jsme všechny naše soudce v rámci Středočeského kraje donutili, aby všechny napsané dokumenty ukládali do svých databází. Donutili jsme je a slíbili jsme jim nějaký prospěch. Nabídli jsme jim to, že ty jejich dokumenty budou putovat mezi krajským soudem a okresním. Krajský soud bude moci pracovat s dokumenty, které vytvoří okresní soud a zpětně to bude fungovat také. Ministerstvo před rokem přislíbilo testování tohoto projektu. Zatím se to odkládá. Dnes je to myslím rok, co bylo přislíbeno, že se bude testovat to propojení.

Standardní rozhraní, stejné číselníky

Tím se samozřejmě dostávám k tomu střednědobému úkolu, o kterém mluvil náměstek Steiner, protože to jsou věci, které Ministerstvo ví. Ten střednědobý úkol já vidím tak, že je třeba opravdu standardizovat rozhraní, protože to způsobuje značné komplikace při přenosu dat mezi databázemi. Souvisí to například s tím, že jednotlivé systémy mají úplně odlišné číselníky, takže to propojení je potom komplikované.

Přepis mluveného slova (automatická zapisovatelka)

Víte, že všechny zmíněné dokumenty jsou strašně zajímavé a ambiciózní. Je ale třeba vědět, že mluvíme-li o projektu testování přepisu mluveného slova do textu, který se u nás testuje a obě ty firmy, které tento produkt mají, to u nás testují a já bych velmi ráda, kdyby to výběrové řízení bylo skutečně vypsáno, to ale znamená, že tyto aplikace budou fungovat jen na některých počítačích.

(Poznámka Ejustice: Jde o společnost Newton Technologies a jejich SW Newton Dictate. Druhým potenciálním dodavatelem je společnost Novasoft s produktem NovaVoice.)

Obnova techniky

Jako střednědobý úkol vidím, že je třeba dodržovat tzv. obnovovací cyklus počítačové techniky. Je třeba nastavit standardy na výměnu počítačů v určitém časovém rozmezí. Zatím je to tak, že u nás dnešní stav obnovovací techniky je asi sedm let.

Vzdělávání uživatelů - základ všeho

Co se týče dlouhodobých úkolu je, že myslím, že bez vzdělávání uživatelů a to u vědomí toho, že justice je nejkonzervativnější resort, který existuje a že počítačová gramotnost není stoprocentní, tak bez vzdělávání to nebude. To je vše a děkuji za pozornost. Pokud byste měli dotazy hned, tak jsem připravena na ně odpovědět. 

David Kolaja, Ejustice.cz
Má někdo dotaz? Tak jedna otázka by byla.

Více opatrnosti?

P. Syka, Česká advokátní komora
Já se domnívám, že pro to oprávnění nahlížet dálkově do spisu, bude třeba větší opatrnosti, protože samotná znalost spisové značky je dostupnější než účastníkům, mohou se zmínit, mohou ukázat obsílky, někdo si projde soudní chodby a přečte si, jaká jednání jsou na pořadu a tím už by získal přístup a spisovou značku. Spíš by to mělo být vázáno na individuální klíče, které by měli účastníci nebo advokáty a které by to oprávnění zabezpečovali.

Žádné osobní údaje

Lenka Ceplová, místopředsedkyně Krajského soudu v Praze
Já vím, na co narážíte, ale chtěla bych říct, že tam jsou předdefinované vstupy, co se účastník může dovědět. To je něco jiného, než co vy popisujete. Vstup do případného elektronického spisu. Tady jsou předdefinované vstupy, co se účastník nebo ten, kdo použije tu aplikaci, může dovědět. Je tam třeba kdy napadla žaloba, zda je věc pravomocně skončená, kdy byla předložena krajskému soudu. Nejsou tam žádné jiné osobní údaje, které by požívaly zvýšené ochrany. Není tam vstup do dokumentů, vůbec žádný. 

David Kolaja, Ejustice.cz
Myslím, že k těm otázkám se určitě ještě vrátíme. Dovolte, abych přešel k dalšímu bodu a to je pohled nás Zákazníků české justice a požádal bych pana docenta Igora Linharta, aby nám v kostce řekl o svých zkušenostech s českou justicí, aby nám vylíčil, kolik úsilí, času a dalších prostředků věnoval kontaktům se soudy a jak vidí možnost tyto zkušenosti využít.