Martin Dostál: Nerozumím tomu, proč jsou informační systémy Policie ČR, státních zastupitelství a soudů budovány zvlášť - 4. část

I don't understand why are IT systems of the police, public prosecutors and czech courts being built as stand-alone applications part 4

Martin Dostál, místopředseda Okresního soudu v Mělníku na Konferenci Ejustice.cz v Justiční akademii 2008Každé, byť zdánlivě jednoduché vylepšení pracovních postupů a odstranění duplicitní práce různých institucí trestního řízení může ve výsledku ušetřit značné množství energie, času a značně zrychlit soudní řízení. Justiční profesionálové z okresu Mělník sledují s očekáváním snahu současné administrativy. Navíc se pokoušejí v rámci své kompetence o racionální postup ve svém regionu.

4. část veřejné debaty Ejustice 12


Moderátor:

Stanovisko policie by nyní měli podpořit zástupci okresního soudu z Mělníka. Také bych vás poprosil, jestli byste se, pane kolego, mohl přesunout k předsednickému stolu, nebo jestli chcete hovořit z místa, tak je to samozřejmě také možné. Takže já se zeptám, čemu dáte přednost?

Mgr. Martin Dostál, místopředseda Okresního soudu v Mělníku pro trestní věci

Já bych asi tady z místa, jestli mohu.

Moderátor: 

Dobře, děkuji. Ještě mě napadá, jestli chcete reagovat na tu otázku elektronických formulářů. Bylo zde zmíněno, že ještě neexistuje nějaká adekvátní legislativa, že ještě nejsou správné normy, které by ujasnily, jak s těmito formuláři nakládat. Těch elektronických formulářů se bude týkat také jedna přednáška v průběhu odpoledního bloku, jak asi víte, pokud jste se dívali do programu.

Já nyní předávám mikrofon zástupcům okresního soudu z Mělníka a poprosím Vás, pane doktore, jestli byste přednesl Váš pohled na modernizaci a na propojení policie versus justice.

Mgr. Martin Dostál: 

Děkuji, dobrý den, ono všechno v podstatě tady už zaznělo v takové té obecné poloze. Já se jmenuji Martin Dostál, pracuji na trestní úseku okresního soudu v Mělníku. To, o čem se tu mluví, se snažíme řešit možná dva roky s naším okresním ředitelem, kterého tímto omlouvám, protože má chřipku a nemohl se zúčastnit dnešního semináře.

Jen bych upozornil na to, co tu říkal pan doktor Sváček a pan doktor Přibyl. Ty problémy, se kterými se setkáváme v naší činnosti. Trestní soud patří mezi poměrně vytížené. Měsíčně nám přichází něco kolem 110–120 trestních věcí, které musíme vyřešit. Jsme na to tři soudci.

Tři systémy, které spolu nekomunikují

Když jsme si dělali průměr toho, co musí naše zapisovatelka přepsat do rozhodnutí. Ať už do rozsudku, trestního příkazu, do usnesení, která vydáváme, tak je to v průměru 15 – 20 řádků. Třicet věci na soudce, měsíčně přibližně (30 až 40) na soudce. Takže si umíte představit, že já bych si představoval, že moje protokolující  úřednice se bude věnovat jiné činnosti, než přepisu toho, co už někde existuje,.

To, co už dávno předtím napsala policie, poslala to v papírové podobě státnímu zastupitelství, to si to zase přeťukalo do svého systému. My to potom zase dostaneme v papírové podobě a přeťukáme to do našeho. Vedle sebe jsou tři systémy, které spolu nekomunikují. Nevím, z jakého důvodu.

Martin Dostál, místopředseda Okresního soudu v Mělníku na Konferenci Ejustice.cz v Justiční akademii 2008

Čárkový systém

Myslím, že by pro nás bylo velice užitečné, kdybychom si mohli sáhnout po podání obžaloby na potrestání do systému státního zastupitelství a vytáhnout si to.  

My máme také domluvenou neformální spolupráci se státními zástupci, že oni nám v některé větší věci poskytují na CD. Ale není to ve všech případech. Zase tam se projevuje ten klasický čárkový systém. Na konci měsíce všichni honí výkony tak, aby měli čistý stůl, takže místo toho, abychom měli čas celý měsíc na přepis, tak na konci měsíce dostaneme téměř polovinu toho měsíčního náporu, abychom ho vyřídili.

Podle čárek jsme hodnoceni

To není žádná kritika. Ten stav je takhle zařízený a my jsme hodnoceni podle čárek. Kolik toho odškrtneme a kolik ne. S tím samozřejmě souvisí chybovost, která se potom objevuje v těch přepisech. Ať už přepisech na státní zastupitelství, přepisu u nás. Takže krom toho, že by to šetřilo pracovní sílu, šetřilo by to rozhodně i čas, který se pak věnuje opravám toho špatně přepsaného rozhodnutí.

Společná pracovní skupina

Další věc je ta, ono to v podstatě vše souvisí se vším. My se snažíme řešit nenastoupené tresty jako jeden z velkých problémů. Dospěli jsme k tomu, že by nám mělo pomoci zkrácené řízení, které se u nás moc nepoužívalo, protože k němu neměla důvěru policie, státní zastupitelství. Ten systém byl pro ně neznámý, nebyli v něm zaběhnutí. Takže za rok 2007 jsme měli zkrácených řízení celkem tři. Co jsme se to rozhodli řešit?

Udělali jsme společnou pracovní skupinu, která se tím zabývala. Od dubna jsme jich měli už kolem třiceti. Z toho myslím patnáct pachatelů skončilo po tom zkráceném řízení rovnou ve výkonu trestu, takže nám nikam neutekli. Neměli jsme problémy s doručováním, následně jsme ty problémy nepřenášeli na policii, která po nich nemusela pátrat, nemusela je shánět.

Nechceme jen čekat na přepisy

Zase, práci by nám ulehčilo, kdybychom nemuseli čekat. Ty lhůty jsou tam krátké. Policie, státní zástupci mají 48 hodin, my 24 hodin. Když bychom si pro ten spis, který v této věci je v podstatě velice jednoduchý, většinou je tam doznání, svědecké výpovědi, jen sáhli, elektronicky ho přetáhli a použili, zase by nám to strašně zjednodušilo práci. 

ISAS na soudech pomáhá, ale...

Další věc, u které na tohle nedostatečné propojení databází narážíme, určitě to znáte, souhrnné společné tresty, ve kterých se dělá strašné množství chyb. Neukládají se tak, jak mají. Neví se o tom, že někde bylo vydáno rozhodnutí, že by se mělo počkat na jeho právní moc, pak ho případně naším rozhodnutím zrušit. Velká pomoc je centrální evidence stíhaných osob, do které máme díky ISASU přístup.

Účastníci konference Ejustice 12 v Justiční akademii, červen 2008. Ejustice.cz

Lustrace bohužel zatím jen na papíře

Ale tam narážíme na to, že prostě já si prolustruji toho člověka, zjistím, kde všude je stíhaný, ale skončí to tím, že si z toho opíšu spisové značky, dám to své protokolující a poprosím jí, ať obvolá státní zastupitelství od České Lípy po Kolín, kde ten člověk páchal a zase nám to chodí v papírové podobě.

Když bych se podíval do toho systému, rovnou otevřel bych si ten spis u policie a zjistil bych, v jakém je to stavu, jestli už to bylo předáno státnímu zastupitelství, příp. soudu, jestli je tam nějaké rozhodnutí, se kterým bych měl dál pracovat. 

Jinak zase, ta elektronická podoba funguje velmi dobře. My jsme měli problém s tresty obecně prospěšných prací, které se nemají vlastně ukládat bez znalosti stanoviska toho pachatele. Často se to tak dělá, dělá se to trestním příkazem, pak to vede k tomu, že ty obecně prospěšné práce jsou ukládány lidem, kteří je nevykonají.

V našem případě se to podařilo odstranit za spolupráce policie, kdy oni prostě do toho svého vzorového protokolu doplnili jeden odstavec, který se týká obecně prospěšných prací. Každému policistovi automaticky tam skočí otázka, jestli je ochoten je vykonat, jaké má zdravotní problémy atd. Prostě vše, co po nás požaduje trestní zákon, takže už v tom spise to rovnou máme.

Někdy se na to ptají třeba i u loupeže, tak alespoň ten člověk se těší, že dostane OPP (obecně prospěšné práce) a přijde nám k hlavnímu líčení. Ale je to prostě další věc, která by vedla ke zrychlení. Ještě k tomu praktickému propojení.

Proč jsou systémy budovány zvlášť?

Já třeba dost dobře nerozumím tomu, proč jsou ty systémy budovány zvlášť. Od začátku, nám se povedlo pomocí Ministerstva vnitra u nás spustit systém včasné intervence, který se týká dětí do patnácti let a mladistvých. Tam to zabezpečení funguje po internetu.

My dáváme do databáze naše rozhodnutí, můžeme si tam z toho brát zprávy policie a máme informace o dětech a mladistvích aktuálně pořád online k dispozici. Ten systém je spuštěný, funguje. Takže to jen stručně to, co my vidíme z praxe a přimlouváme se za to, aby ta elektronická justice byla spuštěna co nejdříve. Děkuji.

Moderátor: 

Pane místopředsedo, děkuji za Vaše slova. Já teď, ještě než předám mikrofon panu náměstku Steinerovi, tak bych se chtěl vrátit k tomu setkání v Hradci, o kterém jsem před chvílí hovořil. Tam jsme se setkali právě s otázkou státních zástupců. Oni by velmi rádi používali tyto moderní technologie, ale přece jen to jejich stanovisko bylo, že by uvítali větší podporu svých nadřízených institucí jednak v tom systému státních zastupitelství, a jednak by uvítali, pokud by své stanovisko výrazně vyjádřilo Ministerstvo spravedlnosti.

Takže taková odezva byla ze strany státních zástupců právě z toho východočeského regionu. Já věřím, že pan náměstek bude reagovat a řekne, jaké jsou nyní možnosti a co se připravuje.