V dalším díle našeho invexového seriálu nabízíme přepis vystoupení Moniky Vackové, místopředsedkyně Městského soudu v Praze. Monika Vacková má na starosti agendu Obchodního rejstříku na tomto našem největším soudu.

Jak je již na Ejustice.cz zvykem, uvádíme následující text jako přepis hovorového jazyka - bez rozsáhlejších úprav.

(Invex - říjen 2005)

Moderátor - David Kolaja, Ejustice.cz
... a ještě pokud jsem hovořil o soudcích, kteří podporují zavádění moderních technologií, tak určitě jsem tím tak nepřímo v podstatě uvedl i další vystupující v našem programu.

A je jí místopředsedkyně Městského soudu v Praze, která je mj. odpovědná za agendu Obchodního rejstříku a je to paní doktorka Monika Vacková. A poprosil bych ji, aby se ujala slova.

Obchodní rejstřík a elektronické formuláře

Mám hovořit o aktuálních problémech Obchodního rejstříku a tudíž o zákonu č. 216 z roku 2005 sbírky, který zásadním způsobem novelizoval Obchodní zákoník, Občanský soudní řád v té části, mj. tedy, v té části, která se týká rejstříkového řízení.

Ale ráda bych, ačkoli jsem to neměla v úmyslu, se jenom stručně zmínila o legislativním procesu, který předcházel konečnému přijetí tohoto zákona.

Urychlení agendy

Tento zákon vznikl na základě poslanecké iniciativy, smyslem zřejmě bylo, alespoň z důvodové zprávy to tak vyplývá, urychlit rejstříkové řízení, posílit pouhý registrační princip, omezit výrazným způsobem soudní přezkum. Posléze se tedy ještě zmíním o jedné další věci, a to té, která bývá na konci každé důvodové zprávy, že zákon nebude mít negativní vliv na životní prostředí ani na státní rozpočet.

Zákon začal být projednáván ve sněmovně už ve finální podobě někdy v únoru. A byl do té jeho části části, která se týkala Obchodního zákoníku, onen slavný dnes již "squeez out", to znamená ustanovení paragrafu 183i a následujících Obchodního zákoníku. Zřejmě kvůli sqeez-out zákon Senátem schválen nebyl.

Zákon měl spoustu tatínků

Někdy v době, kdy putoval tam a zpět mezi Poslaneckou sněmovnou a Senátem, se ovšem ta část zákona, která se týkala obchodního rejstříku, změnila způsobem naprosto zásadním. Strašně dlouhou dobu to, co se navrhovalo původně, bylo podle mého soudu celkem akceptovatelné, přijatelné a srozumitelné. To, co z parlamentu nakonec vypadlo, mě vyděsilo. Zákon zpočátku měl strašnou spoustu tatínků, potom najednou, když z parlamentu vypadl jako finální produkt, to vypadalo, že je úplný sirotek, protože vyděsil všechny, vyděsil advokáty, podnikatele i soudce.

Pachatel se přiznal

Nikdo nevěděl, co si s ním má počít. Těsně před tím, než nabyl účinnosti, to alespoň u našeho rejstříkového soudu vypadalo jako „run na banku“. Za poslední 3 dny před účinností zákona jsme přijali tolik podání, kolik jindy přijmeme za měsíc. Zákon přinesl strašlivou spoustu problémů. Navíc byl nakonec přijat, pokud se nemýlím, až někdy v květnu, ve sbírce zákonů vyšel v červnu, účinný byl od prvého července.

Rejstříkové řízení, troufám si tvrdit v posledních dvou letech celkem fungovalo už opravdu bez větších problémů, alespoň v Praze byly zákonné lhůty víceméně dodržovány, alespoň podle statistik, které jsem měla k dispozici, v 95 procentech případů. Situace byla celkem konsolidovaná. Rejstříkové řízení mělo v důsledku tohoto zákona doznat takových změn a dotknout se podnikatelů úplně napříč celou republikou, že je pro mě naprosto nepochopitelné, že období od jeho platnosti do jeho účinnosti trvalo necelý měsíc.

Před použitím

Jednou z podstatných věcí, která změnila přístup k rejstříku, byla forma podání. Nadále už neplatí, že by se návrh na zápis nové společnosti nebo na změnu již existující společnosti měl podávat tak, jak to bylo dříve - na normálním papíře s uvedením velmi stručných skutečností, typu -valná hromada tehdy a tehdy odvolala toho jednatele a zvolila toho jednatele, proto toho jednoho vymažte, toho druhého do rejstříku zapište. A to všechno k datu konání té valné hromady. Datum, úředně ověřený podpis.

Ani jeden podnikatel neprojde

Podání obchodnímu rejstříku je možné dnes výlučně na formuláři. Podoba formulářů měla být stanovena vyhláškou. Vyhláška vyšla ve Sbírce zákonů 28. června 2005, to znamená celé dva dny před účinností zákona. Ještě předtím byly sice návrhy formulářů zveřejněny na webových stránkách Ministerstva spravedlnosti, webové stránky však nejsou obecně závazné. Pokud by tedy vyhláška ve Sbírce zákonů nevyšla, formuláře z webových stránek by nemohl nikdo používat. Takže já jsem si ještě 27. června si říkala, že od prvního července jediný podnikatel nemůže být v žádném svém návrhu, který podá Obchodnímu rejstříku, úspěšný.

Ani postaru, ale ani po novu

Nemůže, protože rejstříkový soud nadále od 1. července nemá možnost přijmout jakékoliv jiné podání než na formuláři, s drobnými výjimkami. Pokud podání není na formuláři, musí ho bez dalšího, aniž má jakoukoliv možnost vyzvat podnikatele, aby ho podal správně, odmítnout. Žádná výzva už nepřichází v úvahu.

Rejstříkový soud dnes odmítá podání, aniž by měl vůbec možnost vyzvat podnikatele k odstranění nějakých vad nebo k doplnění listin.

To znamená, jestliže podnikatel podává návrh do Obchodního rejstříku a zapomene připojit například výpis z rejstříku trestů nově zapisovaného statutára, pak je mu návrh bez dalšího odmítnut.

Slušný pracovník zavolá sám

Bez dalšího odmítnut mu není za předpokladu, že slušný pracovník soudu, samozřejmě zná-li číslo advokáta, pak-li že advokát zastupuje tu společnost, nebo zná-li tu společnost, pokud jsou nějaké telefony v tom spisu, zvedne telefon a řekne zapomněli jste na výpis z rejstříku trestů, nebyli byste tak laskavi a nedoběhli sem s tím? Ale musíte to stihnout do tehdy a tehdy, pokud sem s tím nedoběhnete, já vám to bez dalšího odmítnu. Ale není to samozřejmě povinností soudu.

Formuláře nemají smysl

K formulářům, protože ty jsou tou podstatou, která mě momentálně děsí. Tedy děsí mě především ta podoba toho zákona, protože tam je tolik neřešených problémů. A neřešitelných problémů, že nad tím zůstává skutečně až rozum stát. Formuláře vyšly ve sbírce zákonů, formuláře jsou přístupné na internetu. Formuláře podle mého názoru nemají vůbec žádný smysl. Vůbec.

Přepisování dat z formulářů - pořád zatěžuje soudy

Protože je to to, a čem hovořil pan profesor (Vladimír Smejkal). Je nutné vyplnit formulář, je nutné ho následně buď poslat elektronicky a do 3 dnů jej doplnit v listinné podobě - buď si jej vyzvednout u soudu, kde jsou formuláře k dispozici nebo ho vyplnit na internetu,, vytisknout, doběhnout za notářem, či na nějaký úřad, nechat tam ověřit úředně podpis, připojit všechny možné listiny, doběhnout na rejstříkový soud a rejstříkový soud opět do své již celkem slušné databáze tatáž data, která už jednou v databázi byla, cpe do databáze znovu. Připadá mi to jako absolutní nesmysl.

Zatímco, jak jsem říkala dříve, člověk spořivý, ekologicky myslící, byl schopen návrh jednoduché změny, spočívající v osobách statutárních orgánů dát na jednu, maximálně dvě, pokud tam byl statutární orgán vícečlenný, tak dvě stránky A4, dnes musí vyplnit stránku označující soud a navrhovatele, stránku na které vyznačí údaje o společnosti, které se návrh týká. Já podotýkám, že ve valné většině případů je navrhovatelem osoba, které se návrh týká, je to tedy totéž.Dále musí najít a vyplnit příslušnou stránku, na které jsou kolonky pro ty osoby, které mají být v rámci podnikatele jako fyzické osoby zapsány. Dále musí vyplnit stránku, na které je seznam příloh a dále stránku, kde jsou podpisy. Formuláře jsou zmatené, jsou v nich chyby, chybí příslušný počet kolonek atd.

Kůrovec je břídil - je třeba mu pomoci

Z úplně jednoduchého návrhu, místo jedné, maximálně dvou stránek je potřeba vyplnit minimálně stránek 5. Já předpokládám, že asi je to proto, že zákonodárce usoudil, že kůrovec je břídil a že je potřeba mu pomoci. Mě nic jiného nenapadá. Je to naprostý nesmysl a ničemu jinému to nepomůže.

Způsob vyplňování formuláře na internetu je dnes v podstatě totéž, co dokáže lepší psací stroj a jiný efekt to nemá…

Cesta do pekel, dobrými úmysly dlážděná

Hlas z pléna (aktivista Jan Šinágl). Paní doktorko a k do za to může? Kdo má tohle na svědomí?

Jsem říkala, byla to poslanecká iniciativa. Všechno vzešlo úplně v té původní podobě z okruhu lidí kolem stínového ministra spravedlnosti za ODS pana poslance Pospíšila. V této chvíli je to podle mého názoru cesta do pekel  dlážděná nicméně jistě dobrými úmysly…

Ono se asi předpokládalo, že za situace, kdy... a tam bych viděla smysl formulářů... za situace, kdy by se podání do rejstříků umožnila výhradně elektronicky, formuláře by tudíž existovaly pouze v elektronické podobě , ale byly by inteligentní. Naváděly by k tomu, jak je vyplňovat. Jakým způsobem zadávat data. A konečně – jinak celý formulář nemá smysl - aby ta data, pakliže přijdou v elektronické podobě soudu, bylo možno rovnou překlopit do soudní databáze.

ANO inteligentním formulářům

Já myslím, že se na tom pracuje. Pracuje se na tom a budoucnost k tomu směřuje. Za jak dlouho to bude, já skutečně nevím, ale moc bych si to přála. Protože za takové situace nebude nutné zaměstnávat v agendě OR tolik lidí jako dnes. Protože samozřejmě ubude práce s ručním přepisováním do databáze. Komunikace se urychlí, zmizí třeba i určité procento chyb, které při zadávání do té databáze vznikají.

Já osobně bych si představovala obdobné formuláře. Nikoli v této podobě - jakousi tabulku pro zadávaní dat. Ale já bych si představovala to, že by bylo možno na stránkách justice, eventuálně portálu pro veškerou komunikaci podnikatelů s jakýmikoli státními orgány, nalézt příslušný odkaz na tyto formuláře.

"Co chceš?" - Založit společnost bych rád

Člověk by přišel k počítači, počítač, resp. formulář by se zeptal: Co chceš? Člověk by odpověděl: Založit společnost bych rád. A ten počítač by ho naváděl cestou postupných pokynů, odkazů k tomu, jaká data vlastně má kam zadat. Na co nesmí zapomenout. Měl by u každého, u každé části toho zápisu upozornit na to, ty a ty listiny nesmíš zapomenout připojit. Ještě možná s vykřičníkem jestli ty listiny nepřipojíš, návrh ti bude bez dalšího odmítnut a tak dále.

Jsem hluboce přesvědčena, že to možné je

A nepustil by ho počítač dále, dokud by návrh nebyl úplně v pořádku. Já jsem pouhý uživatel výpočetní techniky, ale jsem hluboce přesvědčena, že to možné je. A co se týče společností již zapsaných a návrhů na změny v Obchodním rejstříku, tam bych si to představovala tak, že by třeba bylo zadáno pouze - chci udělat změnu ve společnosti. na monitoru by se objevilo, zadejte IČ, tedy identifikační číslo.

Co s tím chcete? - Vymazat? Změnit? Zapsat nový údaj?

Rázem by se objevily všechny již zapsané údaje u té společnosti a obdobným způsobem, jakým funguje naše rejstříková databáze, tedy "Co s tím chcete? Vymazat? Změnit? Zapsat nový údaj?", tak by se tedy tímto způsobem konkrétní údaj vyměnil.

V okamžiku, kdy řeknu, že dál už nechci nic, by počítač sám mohl vyplnit ty stávající údaje do formuláře. Tak, že by tam vlastně sám natáhl hlavičku formuláře. Vzhledem k tomu, že ostatní data jsou již známa, je zřejmé, u kterého rejstříkového soudu je určitý subjekt zapsaný jak se jmenuje, tak dále.

Vše je už v databázi

Toto všechno už by tam přeci mohlo být jaksi připraveno… Schopnost určitě by databáze mohla mít obdobnou, jako jí má databáze rejstříková, která má schopnost na základě jednotlivých údajů, pouze pokud se zadají pouze do správných okének... celý ten výsledný produkt, který ze soudu odejde, tedy usnesení, výpis z rejstříku generovat sama.

Zákon přinesl strašnou spoustu změn. Velice dlouho to bylo vlastně to jediné, o čem byla veřejnost informována. Ne, "Pozor pozor!", budete muset vyplňovat formuláře. Ale: Pozor, pozor u rejstříkových soudů to teď bude rychle. Budete mít všechno do pěti dnů! No nesmysl samozřejmě.

Ke zkrácení nedošlo

Jednak pět dnů to je pracovních, nikoli kalendářních. A nyní to není pět dnů, bude to pět dnů až od prvého července příštího roku. Doteď je to 10 dnů a to 10 dnů pracovních. Deset dnů pracovních je prakticky totéž, co dříve 15 kalendářních. Takže ke zkrácení do 1. července příštího roku v samotné fázi od podání návrhu, pak-li je v pořádku, až do zápisu, jaksi v této fázi dosud nedošlo.

Velký problém - lhůty

Lhůty pro zápis do rejstříku, ať už se o něm rozhoduje formou usnesení nebo ať už se provádí takzvaný přímý zápis, jsou lhůty propadné, jejichž marným uplynutím dochází k tomu, že se předpokládá, že návrh, tak jak byl podán, se považuje za zapsaný.

Skutečnosti, které jejichž zápis byl navrhován, jsou jakoby zapsány… rejstříkový soud má pouze povinnost fyzicky údaje posléze do té databáze zadat. V té souvislosti je třeba zmínit nutnost elektronická podání. či faxová podání do 3 dnů tedy doplnit originálem. Pouhá 5 denní lhůta pak bude obrovský problém, protože jestli podá někdo návrh, což může samozřejmě i na rejstřík faxem, a do 3 dnů ho opravdu doplní originálem, tak propadná lhůta běží samozřejmě od toho podání faxového.

Křemílek a Vochomůrka jako členové dozorčí rady?

Bude-li faxové podání doplněno až od toho 3. dne, tak já mám jako soud de fakto, od toho 1. července příštího roku, pouhé dva dny na to, abych stihla zákonnou lhůtu. A aby se mi náhodou neocitl v rejstříku, tedy tou fikcí zápisu, absolutní nesmysl typu členové dozorčí rady Křemílek a Vochomůrka.

V případě deklaratorních zápisů by to nebyl až zas takový problém. Když rejstříkový soud zjistí, že je tam takovýto nesmysl, nic mu nebrání v tom, aby zahájil řízení bez návrhu o uvedení stavu zápisu do souladu se stavem skutečným. V případě konstitutivních zápisů takové závažnosti jako třeba zvýšení základního kapitálu nebo např. zástavní právo k obchodnímu podílu, tak tam už bych to viděla jako opravdu veliký problém.

Paní doktorko já bych vás poprosil…

Přestanu…

Abyste shrnula ty hlavní myšlenky..

Hlavní myšlenky moje? Tak já nevím, jestli mám vůbec nějaké "myšlenky".

Já bych si velmi přála, aby… jaksi asi se předpokládá, že bude nějaká dílčí novela. Další, která by ty největší nešvary nějakým způsobem napravila, aby do okamžiku, dokud nebude možnost přímého překlopení dat zaslaných elektronicky do rejstříkové databáze, aby bylo umožněno podávat i nadále podání, tak jako tomu bylo dříve. To znamená napsat, co chci zapsat. Napsat, co chci vymazat.

Jsou tam věcné chyby

Kdyby někdo chtěl, ať si klidně vyplňuje formulář. Ale pouhé vyplňování formulářů jenom pro ten formulář je v této chvíli nesmysl. Součástí formulářů je i seznam příloh, které se mají k návrhu připojovat. Seznam příloh opravdu není úplný, jsou tam věcné chyby a rozhodně nemůže být pro podnikatele žádnou pomůckou a advokáti ho nepotřebují, protože samozřejmě velmi dobře vědí, jakým způsobem a čím mají návrh na zápis do rejstříku doložit… Například když u akcie je uvedeno, že "je potřeba předložit listinu A, B, C, D, E, případně další listiny" no tak taková informace je úplně bezcenná.

Nedostatky zákonodárce nemůže odnášet spotřebitel

Takže do té doby, dokud nebude vypracován naprosto perfektní, bezchybný a rychlé aktualizace v případě změny právních předpisů, schopný seznam příloh k podáním, bych  zase zpátky vrátila samozřejmě možnost výzvy navrhovateli, aby odstranil vady, ať už jsou v návrhu a nebo spočívají v tom, že nějaká listina chybí, protože nedostatky zákonodárce nemohou přeci klást na bedra onomu spotřebiteli justice, který to, že udělá nějakou chybu za situace, kdy pracuje s tím, co samo o sobě je chybné, odnáší rovnou odmítnutím návrhu bez dalšího…

Delší lhůta pro fikce

Možná bych uvažovala i o tom, že bych třeba, pakliže se na tom bude trvat, skutečně nechala… nebo nechala v tom zákoně lhůty pro zápis do obchodního rejstříku. Ale velmi bych váhala nad tím, zda by měly tyto lhůty být propadné. Zápis fikcí bych možná dejme tomu nechala, ale nikoliv po uplynutí deseti nebo pěti denní lhůty, tu bych nechala pro soud jako pořádkovou, nějakou delší lhůtu dejme tomu 30 denní, bych nechala pro zápis fikcí, ale... v každém případě jen pro deklaratorní zápis.

Já vás paní doktorko poprosím, že bychom mohli ty další otázky, které vyplývají z vašeho příspěvku přenechat do té části veřejné diskuze..

Dobře..

A pan doktor Martaus zde zastupuje Ministerstvo spravedlnosti, pravděpodobně nebude reagovat přímo na příspěvek paní doktorky Vackové, který by se v určitém smyslu dal považovat za jakousi výzvu právě možná ministerstvu spravedlnosti. Určitě nám tam chybí ten mezičlánek, ta procesní analýza, o které zde byla řeč. A podle vyjádření náměstků ministerstva spravedlnosti určitě toto téma pojednáme ně některém z dalších našich programů…

Pan doktor Martaus se bude věnovat obecněji současnému stavu informatizace prostoru spravedlnosti nebo oblasti spravedlnosti a já ho prosím, aby nám přednesl svůj příspěvek.

V dalším díle invexového seriálu bude hovořit Jaroslav Martaus z oddělení informatiky Ministerstva spravedlnosti. Kromě základního přehledu "informačního" stavu resortu nám přiblíží i nové moderní soudní služby, které by soudnictví mohlo již brzy nabídnout svým uživatelům. A to i běžným zákazníkům našich soudů.