Soudci "nejhoršího" českého soudu, který vytrvale obsazuje poslední příčky ve všech justičních statistikách, se již dlouho snaží o dialog s výkonnou i zákonodárnou větví veřejné moci. Jedině společným úsilím se jim totiž může podařit zlepšit katastrofální úroveň soudních služeb v regionu - zejména zkrátit délku soudních řízení. Je přitom evidentní, že dnešní soudci tohoto soudu toto "chronické civilizační selhání" nezavinili. Odpovědnost nesou všechny složky veřejné moci - justiční, výkonná i zákonodárná. K tématu publikujeme originální materiály z chomutovského soudu.

Chomutovští soudci začínají věřit změnám

V poslední době se severočeská justice dostává do centra pozornosti. Jak nám řekl předseda OS v Chomutově Petr Macháček, spolupráce s Ministerstvem spravedlnosti se nyní jeví velmi nadějně. Proběhlo několik návštěv současného ministra spravedlnosti Jiřího Pospíšila na soudu v Chomutově a také sám předseda OS  v Chomutově jednal přímo na ministerstvu. S výsledkem těchto jednání jsou spokojeny obě strany. Mimořádná situace v Chomutově bude řešena adekvátně - mimořádným úsilím obou složek veřejné moci. A co je velmi důležité - chomutovští soudci začínají věřit tomu, že se úsilím všech orgánů podaří rychle dosáhnout změny.

Ve snaze navázat dialog s poslanci parlamentu, kteří byli zvolení v regionu Ústeckého kraje, vypracovali chomutovští a severočeští soudci pro poslance informační přehled. Tento originální letáček poslancům vysvětluje základní pojmy, používané na soudech. A hlavní příčiny problematické situace v Chomutově a v Severních Čechách vůbec.  Soudici jej poskytli předem poslancům ze severočeského regionu, se kterými diskutovali o  problémech tamních soudů. Materiál ve spolupráci s vedením Okresního soudu v Chomutově nyní publikujeme.

Informační bulletin (16.11.2004)

Schůzka poslanců Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR s předsedy krajského a okresních soudů Ústeckého kraje

Motto: Stát je povinen organizovat své soudnictví tak, aby k průtahům nedocházelo a případné nedostatky v tomto směru nemohou jít k tíži těch, kteří od soudu očekávají ochranu svých práv v přiměřené lhůtě; stejně tak by ovšem neměly jít k tíži přetíženého soudce

Vážení páni poslanci,
v úvodu tohoto informačního materiálu si dovolujeme podat Vám základní informace o struktuře a činnosti soudů a k tomu malý slovníček. Domníváme se, že tyto základní informace Vám pomohou orientovat se v problematice, které se schůzka týká.

Čím se soudy zabývají?

Je všeobecně známo, že soudy rozhodují občanskoprávní a obchodní spory a dále rozhodují o vině a trestu osob, které se dopustily trestného činu. To však není jediná rozhodovací činnost, kterou se soudy zabývají.

Soudy rozhodují na úseku občanskoprávním (oddělení C), ke kterému patří rovněž o úpravě poměrů nezletilých dětí (odd. PaNc), dále o vypořádání dědictví dle výsledku řízení, které připraví notář - pověřený soudní komisař (odd. D), dále provádějí výkon rozhodnutí vlastními soudními vykonavateli (odd. E) a rovněž rozhodují o pověření soukromého exekutora - dikcí zákona o soudních exekutorech k vymáhání pohledávek a rozhodují o dalších otázkách s tím souvisejících.

Petr Macháček: Okresní soud v Chomutově - proč jsme nejhorší v celé České republice? Informační bulletin pro poslance parlamentu (2)

Na trestním úseku (odd. T) krom rozhodování o vině a trestu je rozhodováno o vzetí obviněného do vazby v přípravném řízení - tedy před podáním obžaloby soudu, o všech jeho návrzích na propuštění z vazby, o dalším trvání vazby, dále po právní moci rozsudku, jímž byl obžalovaný uznán vinným trestným činem a byl mu uložen trest, rozhoduje o jeho osvědčení ve zkušební době (byl-li uložen trest podmíněný se zkušební dobou), o podmíněném upuštění výkonu trestu (např. zákazu nějaké činnosti), o zahlazení odsouzení; byl-li uložen výkon trestu odnětí svobody, pak o podmíněném propuštění z výkonu tohoto trestu a rozhoduje o dalších otázkách souvisejících s rozhodováním o vině a trestu.

Na úseku exekučním pak soud rozhoduje o povolení výkonu rozhodnutí a vykonává je - tím se rozumí, že soudní vykonavatelé chodí do bytů dlužníků, zabavují jim věci, které prodávají v soudních dražbách, následně se rozhoduje o rozvrhu výtěžku dražby mezi jednotlivé věřitele. Prodává-li se v dražbě nemovitost, je vydáváno soudem několik rozhodnutí, než se výtěžek dražby dostane do rukou věřitele. Krom toho soud zjišťuje pro oprávněné (věřitele) místo skutečného pobytu a zaměstnavatele povinného (dlužníka), či číslo jeho bankovního účtu, provádí prohlášení o majetku.

Krajský soud jako soud odvolací pak rozhoduje o odvoláních a stížnostech proti všem rozhodnutím soudů okresních, kde zákon odvolání (stížnost) připouští, jako soud prvního stupně pak rozhoduje jak na úseku občanskoprávním a obchodním, tak na úseku trestním.

Co se děje po pravomocném ukončení řízení

Po pravomocném skončení řízení se vypracovává o každém řízení statistika, výsledky řízení se sdělují různým orgánům - např. katastrálním úřadům, finančním úřadům, matrikám, rejstříku trestů. Dále se v trestním řízení rozhoduje o odměně advokáta, o nákladech trestního řízení, tyto náklady se pak od povinných vymáhají, vrací se přílohy, které jako důkaz byly předloženy a provádějí další úkony nutné k tomu, aby byl spis zcela uzavřen a mohl být založen do spisovny soudu. Tyto úkony může provádět soudce, ideálně však je provádí vyšší soudní úředník nebo tajemník. Těm je pak právními předpisy dána pravomoc rozhodovat o některých otázkách samostatně (např. v řízení o vypořádání dědictví, exekucích, vydávání platebních rozkazů). Konečně soud je organizační složkou státu spravující státní majetek (budovy soudu, zařízení) a zaměstnavatelem, plní tedy všechny úkoly s tímto jeho postavením související.

V čele soudu stojí jako jediný statutární zástupce, předseda soudu, který krom této své statutární funkce rozhoduje jako soudce, i když ve zmenšeném rozsahu.

Je třeba zdůraznit, že shora uvedený výčet rozhodování soudu a jeho další činnosti není zcela vyčerpávající.

Co je to "soudní nápad"?

Soudce dostává přiděleny k rozhodnutí případy (spory, obžaloby), které jsou soudu doručeny. Tomu se říká nápad. Každý soudce okresního soudu je předsedou senátu, jeho senát má přiděleno číslo, všechny věci, které jsou mu přiděleny, jsou tedy v senátě příslušného soudce.

V některých právními předpisy vyjmenovaných případech rozhoduje samostatně (jako soudce) vyšší soudní úředník nebo tajemník (VSÚ). Například rozhoduje o vydání platebního rozkazu, o povolení některých druhů výkonu rozhodnutí, v některých případech o vypořádání dědictví, vydávají rozhodnutí navazující na pravomocné skončení sporu nebo trestní věci.

Co znamená "vypravovat mundáž"?

Soudci (v některých případech vyšší soudní úředníci či tajemníci) při své rozhodovací činnosti komunikují s účastníky řízení, svědky, znalci, tlumočníky, dalšími orgány činnými v trestním řízení (státní zastupitelství, Policie ČR, Probační a mediační služba), a to zásadně písemně. Zásadně každá písemnost, která je těmto osobám zasílána, je určena či v úplném textu vypracována soudcem či vyšším soudním úředníkem, respektive tajemníkem, a to v konceptu do spisu - říká se tomu referát. Čistopis včetně obálky, pak vypracuje dle tohoto referátu zapisovatelka. Této její činností se říká vypravovat mundáž. Krom toho zapisovatelka zapisuje v jednací síni průběh jednání do protokolu. V trestním řízení se průběh jednání (hlavních líčení) nahrává, nahrávací zařízení pak obsluhuje speciálně kvalifikovaná zapisovatelka s titulem protokolující úřednice, která dále zajišťuje přepis nahrávky do písemné podoby.

Pohyb spisu mezi soudcem a zapisovatelkou pak zprostředkovává vedoucí kanceláře (pro každé oddělení soudu je zřízena jedna kancelář), která vede rejstřík (evidenční knihu, ve které jsou všechny spisy zapsány) a zapisuje do něj údaje předepsané právním předpisem, vede evidenci nařízených jednání a plní mnoho dalších úkolů nezbytných k tomu, aby soud mohl jednat a rozhodovat a konečně řídí činnost zapisovatelek a protokolujících úřednic. Vedoucí kanceláře je v přímém styku s účastníky, kteří v této kanceláří dostávají informace o průběhu řízení a dalších otázkách.

Petr Macháček: Okresní soud v Chomutově - proč jsme nejhorší v celé České republice? Informační bulletin pro poslance parlamentu (3)

Práce soudce je určitým způsobem normována (říká se tomu výkon soudce), je stanoveno, že plně výkonný soudce by měl každý měsíc rozhodnout 28 věcí C, přičemž rozhodnutí vydaná v jiných než občanskoprávních věcech jsou na jednu věc C přepočítána speciálním koeficientem.

Jak vznikají nedodělky?

Aby soudce zvládl bez jakýchkoliv průtahů rozhodnout všechny věci, které napadnou do jeho senátu, neměl by jich mít současně více než 200. Je-li soudců na nápad (počet věcí doručených soudu k rozhodnutí) málo, má soudce ve svém senátě věcí více, než je schopen průběžně zvládnout, protože každá se musí zapsat a některému soudci přidělit. Čím více se rozevírají nůžky mezi nápadem a počtem soudců, tím více věcí má každý soudce v senátě a tím se prodlužuje doba, za kterou se soudce k projednávání jednotlivých věcí dostane. Tak vznikají průtahy a v senátu soudce vznikají nedodělky (neprojednané a nerozhodnuté věci).

Pro příklad je možné uvést soudce některých okresů zdejšího kraje (Most, Chomutov, Teplice, Ústí nad Labem), kteří mají ve svých senátech i přes 500 neskončených věcí.

Je-li však nedostatek administrativních pracovníků, hlavně zapisovatelek, ty pak nejsou schopny zpracovat všechny referáty soudce (a současně zapisovat u jednání), mundáž se nevypravuje a opět vznikají průtahy - tedy trvá dlouho, než je o věci nařízeno jednání, než je vydáno rozhodnutí, než účastníci rozhodnutí v písemné podobě obdrží.

Je-li nedostatek vyšších soudních úředníků (tajemníků), musí jejich rozhodovací pravomoci převzít soudci, jsou tedy zatěžování úkoly, které nezbytně nutně nemusí vykonávat a opět vznikají průtahy.

Konečně nedostatek vedoucích kanceláří vytváří nebezpečí, že pohyb spisů se ještě více zpomalí, což dále negativně ovlivňuje činnost soudců.

Proč se scházíme:

Máme zájem na urychlení soudního řízení, na odstranění překážek v naší činnosti, čehož nelze dosáhnout jinak, než vládní a parlamentní cestou.

Překážky jsou:

Nedostatečné personální obsazení soudu

1. Personální obsazení soudu dostatečným počtem soudců - plánovaný počet soudců na jednotlivých soudech neodpovídá skutečným potřebám a není ho dosud dosaženo. Počet soudců je stanoven bez zřetele na nárůst agend.

Až třikrát výkonnější soudci x pracují v neudržitelných podmínkách

2. Výkonnost soudců je až 2-3x vyšší než u konsolidovaných soudů mimo Ústecký kraj, přesto jsou soudci odměňováni zcela stejně jako soudci u oněch konsolidovaných soudů, není možné je za zvýšené úsilí odměnit. Soudci i přes nadprůměrné výkony pracují pod neustálou hrozbou kárného řízení, což vytváří neúnosný duševní nátlak.

Nárůst nápadu a nesmyslné žaloby

3. Nápad hlavních agend (věci C, PaNc a T) - nárůst nápadu v souvislosti s legislativními změnami - situace s nárůstem nápadu je zejména u obchodních věci s cizím prvkem a trestné činnosti mládeže. Lze se domnívat že při tvorbě zákonů nebylo uvažováno o tom, kdo bude takové žaloby rozhodovat.

Stejné důsledky mají legislativní změny třeba i v jiných oblastech (aktuálně novela zákona o dávkách sociální pomoci), které způsobily okamžité zvýšení nápadu na úseku C až na trojnásobek. Žaloby jsou často nesmyslné (výživné zletilých dětí proti rodičům, rozvedených manželů dlouhá léta po rozvodu, žaloby jsou podávány za situace, kdy oba účastníci jsou evidováni na úřadu práce jako nezaměstnaní a oba jsou žadatelé o dávku sociální pomoci, dále určování otcovství, kde matka nemá zájem o určení otce - většinou cizince a pod.). Z podaných žalob vyplývá, že účastníci jsou k jejich podání nuceni pracovníky MÚ jako podmínku pro přiznání dávky. Tito pracovníci neznají nebo ignorují zákon o rodině.

Velký nápad generovaný vedlejšími agendami - soukromí exekutoři

4. Vedlejší agendy - hlavně exekuce - zákon o soudních exekutorech navýšil rozhodovací povinnosti soudu, nápad je obrovský (až 400 návrhů měsíčně), rozhodují výhradně soudci, navíc v termínech v zákoně stanovených, krom toho právní úprava připouští souběžné vymáhání soudem i soudním (soukromým) exekutorem, vymahatelnost práva se nezlepšila.

Obrovské počty starých nedodělků - historická zátěž

5. Vysoký počet nedodělků hlavních agend - díky množství nedodělků se snižuje kvalita řídící a kontrolní Činnosti předsedy (místopředsedů) soudu - nelze kontrolovat vyřizování takového množství neskončených věcí a nést za plynulost řízení odpovědnost řídícího pracovníka. Stížnosti účastníků na průtahy v řízení, vyřizované předsedou a místopředsedy soudů jsou vesměs oprávněné. Nelze však vyvozovat odpovědnost, protože důvodem průtahů jsou objektivní příčiny (shora), porušuje se princip rovnosti účastníků - věci, na které jsou stížnosti, jsou z opatrnosti vyřizovány přednostně.

Odškodnění za pomalé služby

6. Evropský soud pro lidská práva a sankce — vysoký počet nedodělků vede k průtahům v řízení. Účastníci, jichž se průtahy dotýkají, jsou oprávněni obracet se na Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku se stížností na porušení práva na spravedlnost a přiměřenou délku řízení ve smyslu ČI. 6 Úmluvy o ochraně lidských práva a základních svobod, protože vnitrostátní soudy nerozhodly v přiměřené době o meritu jejich žaloby. Dojde-li Evropský soud k závěru, že stížnost je oprávněná, rozhodne tak, že žalovaný stát musí vyplatit stěžovateli spravedlivé zadostiučiněni v penězích za morální újmu, kterou utrpěl následkem porušení práva podle Úmluvy, a náklady řízení před vnitrostátními soudy, jakož i před Evropským soudem. Úhradou tohoto zadostiučinění a náhradou řízení ze státního rozpočtu vzniká státu škoda. Té by bylo možno při důsledném plnění povinností státu organizovat své soudnictví tak, aby k průtahům nedocházelo, zabránit

Neexistuje koncepce obnovy soudcovského sboru

7. Justiční čekatelé a jejich výběr - výběrové řízení (nezákonné, neboť zákon o soudech a soudcích ho nezná)

- neexistuje koncepce obnovy soudcovského sboru - věková hranice 30 let pro jmenování zlikvidovala možnost výchovy nových soudců z řad čekatelů, ministerstvo spravedlnosti nemá zájem nové čekatele přijímat, brzy vznikne problém, kde nové soudce brát. Těžko lze předpokládat že právník, který si do 30 let věku vybuduje někde existenci, se své pozice vzdá pro (dle dnešní legislativy) pochybnou naději, že bude jmenován soudcem. Vážnost a společenská prestiž postavení soudce je malá.

- překážkou obnovy soudcovského sboru z řad justičních čekatelů je i nesoulad zákona o VSÚ a zákona o soudech a soudcích, protože justiční zkoušky nejsou dostačující kvalifikací pro výkon činnosti VSÚ, čekatel po justičních zkouškách (ve věku cca 28 let) musí z justice odejít, protože nemá kvalifikaci ani pro nejvyšší funkci administrativy, tedy VSÚ. Nejsou přesně stanovená pravidla pro jmenování soudců tzv. "z ulice", je špatné, když právník bez jakékoliv praxe u soudu je hned jmenován do funkce

- chybí jakákoliv přípravná služba takovýchto uchazečů.

Řízení nesloužící institut nahrávání průběhu hlavních líčení *) (viz poznámka dole)

8. Vývoj právního řádu - nesrozumitelný, nepřehledný, vznikají legislativní zmetky, se kterými se soudci musí vypořádat nejen ve své rozhodovací činnosti, ale i v organizaci práce.

Petr Macháček: Okresní soud v Chomutově - proč jsme nejhorší v celé České republice? Informační bulletin pro poslance parlamentu (4)

Příkladem je rychlosti a plynulosti trestního řízení nesloužící institut nahrávání průběhu hlavních líčení. Je to pokus o naroubování jiného právního systému na český, tradičně vytvoření ještě z Rakouska-Uherska. Idea protokolace pouze podstatných přednesů naráží mnohdy na rozhodovací praxi odvolacích soudů, které zkrácení protokolace neuznává. Při klasickém diktování se zkrácení obsahu přednesů již realizovalo. Nahrávání průběh hlavních líčení jen zdržuje.

V občanském soudním řízení novela o. s. ř. z roku 2001 soudní řízení zabrzdila a natolik zkomplikovala, že se řeší hlavně procesní problémy, neřeší se spory, vadně je nastavená rozhodovací pravomoc odvolacích soudů - nesmějí rozhodovat, ruší a vrací rozhodnutí kvůli maličkostem, mnohdy jen formálního charakteru, či pro nesplnění poučovací povinnosti soudu, které je zákonem dovedeno až do absurdity.

Soudcům chybí rychlé informace z rejstříků

9. Stále je nedostatečná komunikace mezi jednotlivými státními organy, soudci nemají možnost rychle a operativně získávat informace potřebné k rozhodování. Například není volný přístup do katastru nemovitostí, trestního rejstříku, CESO, evidence úřadu práce, OSSZ, živnostenského rejstříku. Získávání informací od finančních úřadů naráží na zákonná omezení ve smyslu ochrany osobních údajů.

Je nutné vyžadovat potřebné údaje písemně, což vyžaduje čas a náklady (poštovné), jsou zatěžovány příslušné úřady. Není využívána moderní technika (e-maily a faxy apod.), mnohdy pro absenci legislativní úpravy této problematiky.

Nevyhovující pracovní podmínky

10. Nevyhovující pracovní podmínky - budovy soudů, mnohdy historické, nejsou dimenzované na současný počet pracovníků soudů a úkoly, které soudy musí plnit. V kanceláři sedí dva i více soudců nebo až šest administrativních pracovníků. Nemají tedy dostatečný klid k práci. Je nedostatek jednacích síní. Mnohde chybí potřebná výpočetní technika.

Administrativa - důsledky stop stavu administrativy

Chybějí vyšší soudní úředníci

1. VSÚ - není možné je získávat z řad vlastních pracovníků (chyběli by na jiném oddělení), nelze je získat "z venku" - zákaz navyšování počtu administrativních pracovníků. Počet VSU je nedostačující, za této situace je nereálné vytvářet pro soudce minitýmy.

Soudní tajemníci končí bez náhrady

2. tajemníci - jejich existence končí v roce 2005 - není za ně náhrada (VSÚ viz shora), nemají možnost získat kvalifikaci VSÚ, neboť není pokračováno v ročním kurzu v Justiční škole pro dosavadní tajemníky, práci tajemníků budou muset převzít soudci.

Nedostatek vedoucích soudních kanceláří

3. vedoucí kanceláří - jejich počet neodpovídá počtu soudců a nárůstu agendy, zcela chybně jsou jako vedoucí kanceláří započítávány pracovnice vyšší podatelny zpracovávající nápad, jejich finanční ohodnocení je špatné, zejména protože jsou v přímém styku s účastníky.

Chybějí protokolující úředníci

4. protokolující úředníci - předpokládalo se, že každý soudce bude mít 1,2 protokolující a 1/2 zapisovatelky, předpoklad není splněn, soudce má k dispozici 1/2 protokolující a 1/2 zapisovatelky. O účelnosti zavedení institutu nahrávání hlavních líčení, kde protokolující úředníci hrají podstatnou roli bylo polemizováno výše.

Soudní zapisovatelky a stopstav - stát raději vyplácí podpory v nezaměstnanosti

5. zapisovatelky - počet neodpovídá ani počtu soudců ani veškeré rozhodovací zprávové činnosti soudu. Vůbec se nepočítá s administrativními pracovníky na mundáž přímo nesouvisející s rozhodovací činností, např. porozsudková agenda na T a styk s probační a mediační službou, porozsudková agenda na C, PaNc, což jsou dohledy, poručníci, vinkulované vklady; na odd. E pak mundáž spojená se soudními exekutory a činnosti vykonavatelů. Vzhledem k vyhlášenému stop stavu administrativy nebylo možné v letošním roce přijmout žádné zapisovatelky pro nově jmenované soudce.

Soudy tuto situaci řeší absolventskou praxí uchazečů o zaměstnám evidovaných u úřadu práce (dnes agenturní zaměstnávání). I když je soudů práce dostatek, nemohou absolventy po skončení praxe přijmout do řádného pracovního poměru („raději" jim stát vyplácí podporu v nezaměstnanosti).

Kvalifikovaní soudní pracovníci mají stejný plat jako uklizečky či pokladní v supermarketech

6. Celá administrativa je uboze finančně ohodnocena. Základním kvalifikačním předpokladem pro administrativního pracovníka soudu je maturita a výborná schopnost psaní na stroji či práce s PC, vyžaduje se i další speciální vzdělání (nutné pro VSÚ, protokolující úředníky). Vyžaduje se přesnost, odpovědný přístup, trpělivost a rovněž psychická odolnost. Přesto jsou administrativní pracovníci odměňováni na úrovni lepší uklizečky nebo pokladní v supermarketu. Pro ilustraci: průměrný plat administrativních pracovníků u Okresního soudu v Teplicích činí za období leden - říjen 2004 částku 13 960 Kč měsíčně hrubého.

V Chomutově dne 16.11.2004

*) Poznámka Ejustice.cz - k nahrávání průběhu soudních řízení

Obecně se v českém soudnictví vyskytovaly výhrady proti nahrávání průběhu soudních jednání na zvukový záznam. Časem se však ukázalo, že pořizování takových záznamů může spíše pomoci kvalitě soudních služeb. Problémy se ale mohou vyskytovat v případě, že soudní úředníci jsou přinuceni otrocky a doslovně přepisovat veškeré zvukové záznamy z jednání, namísto dřívějšího stručného shrnutí přednesu jednotlivých účastníků řízení. V takovémto případě by se objem práce na soudech znásobil a nepochybně by mohl způsobit ještě další zhoršení stavu. Naštěstí se však v uplynulé době ukázalo, že k takovému vývoji nedochází - přepisují se pouze podstatné pasáže z přednesů.

Petr Macháček: Okresní soud v Chomutově - proč jsme nejhorší v celé České republice? Informační bulletin pro poslance parlamentu (5)

Z nedávné diskuze se soudci Okresního soudu v Chomutově je také zřejmé, že si soudci uvědomují nezastupitelný význam, který mají video nebo audionahrávky soudního řízení pro účastníky. Jedině věrným záznamem soudního řízení je totiž prakticky možné prokázat eventuální selhání soudců, jiných osob v soudní síni. Či naopak autenticky prokázat nevhodné chování účastníků řízení proti soudním osobám. Takové záznamy pak neobyčejně přispívají k vytvoření důvěry mezi soudy a regionální občanskou komunitou.

Z obou těchto důvodů se zdá, že tento bod, který byl historicky obsažen v soudcovském informačním bulletinu již ani jimi samotnými není pociťován jako problematický. Naopak je obecně i mezi soudci často slyšet hlasy, které volají po zavedení obdobného modelu - nahrávání průběhu soudních řízení - také v civilním řízení. To je také jeden z hlavních cílů naší organizace - Zákazníků české justice.

Modré titulky - Ejustice.cz