Odborní poradci a psychologové mohou vnést do rodinných a opatrovnických soudních řízení nové pozitivní prvky. Mohou přispět k humanizaci a k urychlení těchto řízení. Naopak v některých situacích může být konec rodinného svazku ulehčením pro všechny.

Petr Šmolka: Manželská "euthanasie" je někdy poslední možnost

Také ve třetím díle našeho seriálu najdete doslovný přepis všech příspěvků nedávné TK Soudcovské unie, která se tentokrát konala za účasti ministra spravedlnosti Pavla Němce.

Karel Havlíček, HBT
No já myslím, že bychom mohli hned nechat vyjádřit našeho hosta, prezidenta Asociace, doktora Šmolku. Co tomu říkáte, pane doktore?

50% rozvodů je mýtus

Petr Šmolka, Asociace rodinných a manželských poradců
Děkuji za slovo. Když mě pan doktor Jirsa zval, tak zřejmě nevěděl, že si okamžitě, tady už to myslím padlo, zve „veš do kožichu“, protože bych uvedl na pravou míru jedno jeho tvrzení, které se traduje, a to je ta 50% rozvodovost.

Je to vždycky otázka indexu rozvodovosti, který se zvolí a v současné době je takhle vysoký především proto, že je nízká sňatečnost. Takže ono to není až tak… zní to jako jatečnost, podobné slovo… ono to není až tak tragické.

Legislativa výrazně ovlivňuje chování lidí

Ale to, co si myslím, že je podstatnější, je to, že právníci hovoří o legislativě, zákonech a tak zase lidé, kteří spíš pracují v té oblasti mezilidských vztahů, respektive rodinných vztahů, tak se setkávají s tím, že legislativa velmi výrazně ovlivňuje chování lidí. A to dokonce tak subtilní chování, jako je chování partnerské.

Protože já ještě pamatuji rok 98 tuším, kdy se chystala novela Zákona o rodině a kdy zásluhou novinářů se dostalo do povědomí to, co se později nazývalo sankčním rozvodem. To znamená, že tam budou určitá pravidla, která velmi ztíží rozvod. A v tu chvíli se naši klienti začali houfně rozvádět, protože měli obavu, že poté, co ten zákon vstoupí v platnost, tak že už je téměř nikdo nerozvede. Což je samozřejmě marginálie v tom, v té novele Zákona o rodině.

Možná by se zvýšil zájem o manželství

A dá se možná tiše doufat a předpokládat, že pokud by se přiměřeně nastavila ta takzvaná rozvodová bariéra, to znamená, aby lidé, kteří skutečně dospějí ke kvalifikovanému závěru, že to jejich soužití nemá další smysl, se mohli bez velkých obstrukcí rozvést, tak by se zase možná o něco zvýšil zájem o manželství jako instituci. Nebylo by těch 30 a více procent nesezdaných soužití, tak jako je to dnes.

Místo soudu raději nezávislá odborná instituce?

Část z nich se nebere, protože si chce ušetřit případné trápení v souvislosti s rozvodem. A je tu ta myšlenka, zda by některé z těchto sporů nebo, ono to ne jsou vždy spory, některá ta část těchto řízení nemohla probíhat před nějakou nezávislou odbornou institucí. Ať už se to bude nazývat mediační centrum nebo manželská poradna. Tahle myšlenka má (???) ... jsou země, kde jsou samostatné zákony o mediaci, především v těch netrestních věcech. V některých státech Spojených států je to obligatorní řízení.

Co zde řeknete, nemůže být použito proti vám

To znamená nejdříve přes mediátora a pak k soudu. Já mám zkušenost, že naši klienti, klienti těch stávajících poraden pro rodinu, jsou v zařízeních, která nemají jakákoliv rozhodovací pravomoc, přece jenom ochotnější přece jenom hledat kompromisy než tam, kde ta rozhodovací pravomoc nastupuje. Proto, neboť mohou o něco otevřeněji hovořit o svých motivacích, o své ochotě hledat kompromisy, protože to nemůže být použito proti nim.

Lidé se snáze domluví

Řeknu úplně triviální příklad. Dohoda o výši výživného, každý má nějaké subjektivní rozpětí, co by byl ochoten platit, a co už by mu stačilo. Jako té osobě, která by to výživné inkasovala. Ale v okamžiku, kdy už by stál před soudcem, částo dokonce před orgánem sociálně právní ochrany dětí, tak pochopitelně nasadí ty laťky maximální. Tak pochopitelně ten, kdo chce výživné, nasadí tu laťku maximální. Ten, kdo chce platit co nejméně, zase teda dá své minimum, respektive maximum toho minima.

1/2006 3 část - Petr Šmolka: Manželská 'euthanasie' je někdy poslední možnost (2)

Přitom se velmi často ukazuje tam, kde mohou to rozpětí popsat tak, že je tam mezi nimi průnik. To, co by jednomu stačilo, druhý ještě je ochoten platit. A v rámci toho průniku je možná dohoda. Takže ta myšlenka, že by bylo možné využívat podobných zařízení pro mimosoudní jednání, ať už to mu budeme říkat mediace nebo jakkoli jinak, je určitě nosná.

Záleží na průběhu jednání

Jenom jedno číslo, my dostáváme občas od soudů klienty, kterým soud doporučil návštěvu poradny, i z nich něco přes 20 procent bere návrh zpět a (???) tam zůstávají tedy alespoň rok poté ve vztahu, který se dá vnímat jako harmonický. Ale je pravda, že záleží na tom, v jaké fázi to ten soud udělá. Protože pokud to udělal v té fázi, co absolvovali ti klienti 5, či více stání u soudu, tak už je to téměř zbytečné.

Manželská euthanasie

A to poslední, co si myslím, že by mělo zaznít, tak to je takové lehce morbidní. Já si myslím, že dokonce někteří, některá instituce, ta která má možnost s těmi klienty pracovat ve fázi, kdy hledají možnost dohody, by měla mít koneckonců právo taky na cosi, co zní taky velmi ošklivě. A já bych to nazval manželskou euthanasií.

Že někdy lze těm klientům opravdu otevřeně potvrdit to, že to jejich soužití třeba smysl nemá a že je lépe tu jejich snahu, třeba i usilovnou, ho zachránit, která nikam nevede, traumatizuje všechny, převést v úlevnou snahu hledat způsob, jak se kultivovaně rozejít.

A pokud to někdo vysloví za ně, tak pro mnohé to skutečně znamená velké ulehčení. Takže i v tom bych viděl někdy význam těch věcí, které by probíhaly mimo orgány, které mají rozhodovací pravomoci.

Karel Havlíček, HBT
Děkuji. Tak myslím, že soudcovské návrhy takto získaly odbornou podporu, takhle to budeme interpretovat. Ale určitě se k tomu dostaneme potom ještě v diskuzi. Budete mít příležitost se k těmto věcem vrátit. Teď abychom vyčerpali tu první číst programu, kterou máme pro dnešek naplánovánu, tak dostane slovo pan ministr Němec.

Já si myslím, že to snad ani není potřeba definovat, o čem všem se bude hovořit, protože tolik událostí, kolik je v české justici, snad s výjimkou olympiády, snad není v žádné jiné oblasti. Vidíte, že i fanynky padají, teďka už čekají na to, co řeknete pane ministře…

Ale musíme chvilku počkat, protože tady vidím, že vznikají technické problémy.Takže poprosím pana doktora Němce, aby nám něco řekl o aktuálních otázkách, se kterými v tuto chvíli zápolí české justice.