Josef Havelka zažaloval soudce OS z Jablonce nad Nisou Pavla Vlacha, který mu měl odcizit dokumenty přímo ze soudního spisu. V prvním kole sporu na ochranu osobnosti žalobce neuspěl. Kde jsou ale pravé příčiny podobných situací? Poslechněte si věrný zvukový záznam z průběhu soudního řízení.

Zdeněk Jemelík je čtenář našeho webu, je také členem spolku Šalamoun. Spolek dlouhodobě sleduje práci českých soudů, zejména oblast trestního řízení. Pan Jemelík navrhuje  zjednodušení postupu soudních úředníků. Ti by si některé podklady, nutné třeba pro zpřístupnění soudních spisů účastníkům řízení, mohli sami vyhledat na webových stránkách svého ministerstva.

Některé systémové vady soudního systému se nedají bez znalosti celého spisu vůbec prokázat. Naštěstí ale máme k dispozici  přístup do spisu v kauze, která s neúprosnou otevřeností odhaluje, kde jsou skryty ty nejhlubší příčiny nevýkonnosti naší justice. Jako první v Česku publikujeme opravdu obzvlášť závažná svědectví ze soudního zákulisí.

Zákazníci soudů, kterým se ztratily důležité listiny ze soudních spisů, dosud neměli mnoho reálných možností, jak se proti těmto praktikám bránit. Nyní však na pomoc přichází vedení Ministerstva spravedlnosti a otevírá tuto Pandořinu skříňku. Na nutnost nápravy situace a systémových opatření přitom dlouhodobě upozorňují také někteří čeští soudci. Ejustice.cz jako jediné médium přináší v tomto článku úplný text ministrova projevu.

Publikovat či nepublikovat osobní údaje v soudních rozhodnutích? Do jaké míry je vhodné, aby soudy seznamovaly obecnou i odbornou veřejnost se všemi detaily veřejného soudního řízení? Jak naložit se soudci, kteří nemají schopnosti k výkonu elitního soudcovského povolání? To jsou hlavní témata našeho rozhovoru s předsedkyní Nejvyššího soudu ČR Ivou Brožovou.

V květnovém čísle časopisu Soudce jsme se věnovali pilotnímu projektu „automatická zapisovatelka“ v soudnictví a konkrétně uživatelům – programu pro počítačové rozpoznávání řeči (Newton Dictate) – z řad soudců, které bychom mohli označit jako ty, kteří s programem pracují pravidelně. V tomto čísle navštívíme dva z nich, Stanislava a Ivu Findejsovy, kteří oba pracují na civilním úseku Okresního soudu v Náchodě.

Místopředseda občanského sdružení sebeobrany a pravidelný čtenář časopisu Soudce se domnívá, že někteří čeští soudci kromě souzení také podnikají - v rámci Soudcovsko-podnikatelského výboru Soudcovské unie. Přes velkou snahu dosud nezískal pan Mauer k tématu od soudců žádné informace.

Neumělá podoba "elektronických" formulářů Obchodního řejstříku je pro soudy spíše pohromou. A nijak nezabraňuje vážným chybám. Teprve až inteligentní elektronické formuláře by mohly, podle místopředsedkyně Městského soudu v Praze, znamenat žádoucí kvalitu a rychlost služeb.

Rozsudky českých soudů se vyhlašují veřejně, ihned poté však mizí mimo dosah veřejnosti v soudních "trezorech". Přístup k rozsudkům by ale lidem umožnil sledovat, jak soudci právo "z knížek" prakticky používají. Mohli by tak vidět výsledky práce každého soudce. Nynější stav vede k tomu, že důležité informace vzájemně nemají k dispozici ani samotné soudy.

Vážení, dovolím si upozornit na zajímavá jednání u Vrchního soudu v Olomouci v týdnu od 10.1. do 14.1.2005. Jednání jsou k nalezení na www.justice.cz/vsolc naleznete je pak pod rubrikou "úřední deska/trestní řízení/veřejná zasedání" a dále pak i pod "úřední deska/civilní řízení/ochrana osobnosti" Kromě toho bych si dovolil upozornit i na rubriku kontaktů, kde jsou uvedeny všechny dostupné kontakty na mou osobu. S přáním hezkého víkendu JUDr. Petr Angyalossy, Ph.D. tiskový mluvčí Vrchního soudu v Olomouci

Lhaní je u českých civilních soudů považováno za normální prostředek komunikace se soudem. Vymýšlením stále nových a nových lživých konstrukcí je možné oddálit vynesení rozsudku o měsíce i léta. Zvukový záznam soudního jednání a jeho publikace na elektronickém sudišti však může tyto praktiky značně omezit.