Na rozdíl od Česka, na Slovensku během posledních let proběhly v justici systémové analýzy procesních postupů. V trestním i civilním řízení. Mohou nám výsledky slovenských analýz být také užitečné? O tom, jak celý projekt proběhl, hovoříme s Richardem Fidesem, tiskovým mluvčím Ministerstva spravedlnosti SR.

Tento článek obsahuje autentický přepis rozhlasového pořadu Česká justice stanice Český rozhlas 6. Text není redakčně upravován. Titulky a komentář - Ejustice.cz

Zvukový záznam pořadu si můžete stáhnout ve formátu mp3
11.11.2005 21:10
Česká justice (ČRo 6) - archiv pořadu
Kolaja, Fides - Význam procesních analýz - Súdny manažment

Člen legislativní rady Vlády, soudní znalec a rektor Vysoké školy finanční a správní Vladimír Smejkal tvrdí, že pokud způsob organizace a řízení soudů, nejenom českých ale obecně evropských, bude setrvávat na postupech, které vznikly někdy za doby Rakousko-Uherska a pokud budou v tomto systému pouze nahrazovány zastaralé technologie těmi moderními, nemůžeme očekávat žádný zásadní zlom z hlediska efektivního fungování justice.

Tato slova Vladimíra Smejkala zazněla letos na konci října na konferenci s názvem Budoucnost patří elektronické justici, která se již podruhé konala v Brně v rámci Invexu. V pořadu Česká justice se pravidelně věnujeme problematice elektronizace a obecně modernizace České justice. Informujeme o elektronických spisech, posluchače jsme dokonce seznamovali i s tím, které články naší justice mají přístup například do některých rejstříků v elektronické podobě. A posluchači také vědí, které soudy uveřejňují na svých webových stránkách dostatek přehledných informací, týkajících se činnosti soudů.

Jak ale bylo upozorněno v úvodu, nahrazením papírových spisů těmi elektronickými a náhrada opisování kopírováním neznamená zásadní změnu ve fungování soudů a celého českého právního řádu. O tom, co by mělo takovýmto v uvozovkách kosmetickým úpravám předcházet, budeme hovořit právě v dnešním vydání České justice, u jehož poslechu vás vítá Iva Jonášová.

A hovořit bude zejména organizátor konference Budoucnost patří elektronické justici a zároveň předseda sdružení Zákazníci české justice David Kolaja, kterého nyní vítám ve studiu, dobrý večer.

Dobrý večer.

Tak než se dostaneme k našemu dnešnímu tématu, které možná trochu odborně zní Procesní analýzy v českém soudnictví, musím se zeptat, jaké novinky z oblasti elektronizace a modernizace nejen české justice jste přivezl z Brna?

Systém pro sledování pohybů soudních spisů

Přivezl jsem jich poměrně hodně a jsem sám velice pozitivně překvapen a také naladěn tím, co jsem řeklo na Invexu v Brně. Například bych začal tím, že už před rokem na loňském běhu Invexu, hovořil předseda Nejvyššího správního soudu pan doktor Baxa o tom, že by přivítal systém, který by umožnil zákazníkům jeho soudu, respektive vlastně celé správní větve české justice, sledovat soudní případy přes internet, dálkově.

To znamená, každý by mohl prostřednictvím internetu si najít, kde zrovna ta jeho žaloba leží, který justiční úředník ji má obrazně řečeno na stole. Jak dlouho tam je, popřípadě možná i proč, v jaké procesní fázi se zrovna nachází. A na letošním Invexu jsme se dozvěděli od pana doktora Martause z Ministerstva spravedlnosti, že o takovémto systému uvažuje už reálně celá česká justice, to znamená všechny české obecné soudy. Což si myslím, že je velmi pozitivní překvapení. A podle mého názoru to znamená velký předěl mezi dvěma epochami vůbec v české justici.

Tak to jsme rádi, že zrovna v pořadu Česká justice toto můžeme oznámit. Jak už jsem řekla, bavíme se tady často například o elektronických soudních spisech, které by měly být výrazným posunem. Není to všechno. Elektronický soudní spis nezachrání některé další problémy. Přesto, jaké jsou ty hlavní výhody?

Konec manipulací se soudními spisy

Tak elektronický soudní spis a vůbec ta technika, která je okolo něj, právě umožní to sledování pohybu toho procesu, toho případu přes ten jednotlivý soud, popřípadě i po těch dalších procesních úrovních, na odvolacím soudu nebo na dovolací úrovní na dovolacím soudu. To je vlastně takový předpoklad k tomu, aby tam takovéto ptransparentní rostředí bylo vytvořené. A ty konkrétní výhody?

Tam jde hlavně o daleko větší bezpečnost toho soudního spisu. Nemůže se stát, že by například ze spisu zmizely nějaké přílohy, důkazy, že by někdo zaměnil stránku ze spisu a nebo například, že by se celý ten spis ztratil. To vlastně sama ta forma elektronická tomuto vlastně zamezuje. Dále se s takovým spisem podstatně lépe pracuje, protože je tam daleko lepší vyhledávání. Existuje tam fulltextové vyhledávání, podobně jako třeba na webových stránkách nebo v různých počítačových systémech, programech.

Dá se tam vyhledávat kterákoliv fráze, takže je otázkou zlomku sekundy najít určitou pasáž, což v případě papírového spisu nemusí být vůbec tak jednoduché. Papírový spis má samozřejmě velké omezení. Jakmile by se nám podařilo skutečně prosadit ty elektronické spisy, tam si je možné bez problému představit řadu dalších návazných služeb. Kromě toho pouhého sledování toho procesního stádia, kde tedy ten spis se nachází, je možné představit si i přímý přístup do obsahu toho spisu.

Online i k obsahu soudního spisu

To znamená, že by se kdokoli, ať už třeba advokát nebo nějaký uživatel, který přistupuje třeba přímo z domácího prostředí prostřednictvím svého počítače, mohl podívat, co je nového v té jeho konkrétní kauze. Jestli tam třeba nepřibyly nějaké dokumenty. A tady tato varianta je představitelná ve dvou vlastně úrovních. Ten přístup by mohl být například pro strany toho sporu, popřípadě pro jejich právní zástupce.

Ale je možné si klidně představit i to, že ty případy, zejména tedy ty veřejné soudní spory, ty případy, které náleží do této kategorie, by mohly být klidně i veřejně přístupné. To já si osobně dovedu představit a velmi bych tady takovýto posun uvítal. A je to nakonec metoda, která je obvyklá v mnoha státech v Severní Americe. Pokud já vím, tak na Floridě nebo v Indianě s tím mají poměrně rozsáhlé zkušenosti. A jsou ty zkušenosti převážně pozitivní.

Co se týče elektronických soudních spisů, možná se moc neuvádí ještě jedna další výhoda a to je to hledisko ekologické a potom ještě další, které bych tady připomněla, je ještě z úst Vladimíra Smejkala, který tvrdí, že teď si vlastně musí soud v uvozovkách zaměstnávat jakési justiční kočky. To znamená, že každému soudu by měla být přidělena kočka nebo kocour, kteří budou mít na starost ochranu spisovny před hlodavci, protože například nějakou směnku může sežrat i krysa.

Pojďme ale dále, jedna věc je elektronizace a také například počítačová vybavenost soudů a potom také počítačová gramotnost soudců. A druhá věc je otázka, kdy jsou soudy na tu fázi elektronizace vlastně připraveny? Za jakých podmínek a okolností je vstup moderních technologií do soudnictví vlastně výhrou? Kdy je to efektivní?

Já se pokusím tady na tohle hned zareagovat, ale jestli mi dovolíte, přece jenom bych se ještě trošku vrátil k těm justičním kočkám. Pan profesor to samozřejmě řekl ve velké nadsázce, nicméně je to velmi závažné téma. A já si pana profesora nesmírně vážím, že zrovna tohle to téma otevřel. To zněmená tu bezpečnost spisů. Víme z televizních novin, z různých zpráv v tisku a tak dál, že ta bezpečnost spisů není v žádném případě dobrá.

Krádeže ze spisů je prakticky nemožné prokázat

Není až zas tak překvapivé, když právě ty nejdůležitější dokumenty v té nejhorší kauze se nějakým způsobem ztratí nebo zmizí za podezřelých okolností. A navíc s tím souvisí také to, že pokud si běžný zákazník justice nějakým způsobem stěžuje, pokud třeba napadá to, že ten spis není v pořádku, že tam došlo k nějaké ztrátě, tak je v obrovsky nepříjemné situaci. Protože je velmi těžké něco takového vůbec pro soudce připustit. Že se něco takhle systémové špatného mohlo na tom soudu dít.

A vím o řadě případů, že těm zákazníkům se velmi těžko podaří soudce přesvědčit, že mají pravdu. A proto si myslím, že tady pan profesor sehrál obrovsky důležitou úlohu, protože je to člověk s obrovských rozhledem a s obrovskými znalostmi. A myslím si, že jestliže on se tomuto tématu bude věnovat, že to už snad jenom tak neprojde a nebude možné to ignorovat a že už se snad přijmou ta systémová opatření. A myslím si, že ty, jak říkáme procesní analýzy by měly směřovat právě k tomu.

Dobře pojďme tedy k tomu, co by mělo předcházet tomu technologickému vybavování soudů. Jsou to právě ty procesní analýzy, ale asi málo lidí ví, co tím máte na mysli.

Tak pod pojmem procesní analýzy, možná bych ještě zmínil jeden pojem, který používá pan profesor Smejkal, on tomu říká reinženýring. Je to de facto pečlivé prozkoumání a uvážení všech těch postupů, těch úředních úkonů, které jsou nutné k tomu, aby se vlastně dosáhlo toho výsledku samotného soudního řízení. V tom civilním řízení je to například to, aby ta civilní žaloba nebo respektive jakási zakázka, můžeme říct, aby byla soudem zpracována, aby byla nestranně posouzena soudcem, aby soud dospěl k nějakému spravedlivému rozhodnutí.

Aby zkrátka všechny ty úkony, které mají proběhnout, proběhly, ale na druhé straně, aby to řízení nebylo zatěžováno strašnou spoustou různých formalizmů nebo naopak nedostatků toho typu, že třeba soudci nebo další personál soudu nemají přístup k některým informacím, které právě v průběhu toho řízení nutně potřebují. A které získat je pro ně nesmírně obtížné a možná ještě třetí větev mě teďka napadá, aby vlastně ten účastník řízení byl pokud možno co nejrychleji informován o tom běhu toho řízení. Aby tam byly daleko rychlejší výstupy, což vlastně ono souvisí s tím dálkovým přístupem do spisu. To si myslím, že je asi nejlepší metoda. Informace pro ty zákazníky.

Analýzy v Česku zatím neproběhly

U nás ale pokud vím žádné procesní analýzy na českých soudech neproběhly? Je to tak?

Já mám informace, že je to takto, že opravdu ty analýzy neproběhly. Na druhou stranu máme ale i pozitivní informace. Z tiskového odboru Ministerstva spravedlnosti víme, že už je v přípravě podobný projekt jako na Slovensku. Nebo respektive je v přípravě projekt těch procesních analýz. A pokud já jsem o tom slyšel, tak už je vytipováno 5 soudů, na kterých by se tento projekt měl v blízké době rozběhnout.

Projekt "Súdny manažment"

Ano, jak už bylo řečeno, kdo má zkušenosti s procesními analýzami, to jsou Slováci. A my se nyní pokusíme spojit s tiskovým mluvčím ministerstva spravedlnosti Slovenské republiky Richarde Fidesem a zeptáme se, k čemu jsou vlastně procesní analýzy dobré.

My se v dnešním pořadu České justice bavíme o takzvaných procesních analýzách v českém soudnictví, které tady ještě prozatím neproběhly, ale právě proto voláme na Slovenko, protože vy s tím už zkušenosti máte. Ovšem nevím, jestli si přesně budeme rozumět v tom termínu procesní analýzy…

U nás sa to volá súdny manažment…

Ano, to znamená jak dlouho a kde se na Slovensku tyto procesní analýzy prováděly?

Prvá fáza projektu Súdneho manažmentu začala v roku 1999 a trvala približne do roku 2001. A práve od roku 2001 až do súčasnosti prebieha druhá fáza tohto projektu. My sme tento projekt realizovali vo spolupráci zo Švajčiarskymi expertmi. A v spolupráci s okresnými súdmi v Slovenskej republike.

Kdo s tím nápadem vůbec přišel?

My sme v podstate boli jednak oslovený jednak projektom, ktorý bol vlastne zavedený v praxi práve vo Švajčiarsku a aj s pomocou PHARE sme sa jednoducho rozhodli, že takýto projekt budeme realizovať aj na Slovensku. A mali sme na to predovšetkým dva dôležité dôvody. Chceli sme stransparentniť súdne postupy na slovenských súdoch a zvýšiť dôveryhodnosť súdov v očiach verejnosti.

Povedlo se to?

Dnes, takmer po šiestich rokov realizácie Súdneho manažmentu máme veľmi pozitívne výsledky. Ta skúšobná prevádzka prebiehala najskôr na štyroch okresných súdov, na okresnom súde v Žiline, Prešove, na okresnom súde Košice I, na okresnom súde Bratislava I. A výsledkom je dnes to, že na všetkých súdoch máme elektronickú podateľňu a elektronické súdne registre. Že prideľujeme veci sudcom náhodným výberom tiež elektronicky, prostredníctvom generátora. Tiež podmienky na delegovanie práce zo sudcov na súdnych zamestnancov. Stransparentnili sme vlastne pracovné postupy a zrýchlili sme samotné vybavovanie vecí na súde.

No já musím říct, za českou stranu, že v tomto směru vám máme co závidět. Ale můžete nám pane Fidesi ještě popsat jak vypadá vlastně ta procesní analýza, co se vlastně zkoumá? A jakým způsobem?

Elektronická podatelna na soudu

S prvou zmenou sa vlastne občan, ktorý navštevuje súd stretne hneď po vstupe do budovy súdu. Na každom okresnom a krajskom súde v Slovenskej republike bola zriadená elektronická podateľňa, vo ktorej kvalifikovaný pracovník prijíma všetky podania od občanov. Po zaevidovanie dostanete potvrdenie o jeho prevzatí, ale čo je zaujímavé, už aj s prideleným číslom konania a s menom sudcu. Prideľovanie prípadov jednotlivým sudcom je náhodné, je riadené počítačom. Tento postup je úplne automatický a nikto nemá možnosť do neho žiadnym spôsobom vstúpiť ani ho akokoľvek ovplyvniť, celý proces pritom netrvá dlhšie ako dve tri minúty.

V novej podateľni po zadaní údajov o účastníkov konania a ich právnych zástupcov súčasne vytvoria takzvaný elektronický spis. Údaje stačí pritom uviesť iba jedenkrát, pretože z databázy je ich možné kedykoľvek použiť aj pre také úkony ako je vypisovanie formulárov alebo obálok, ktoré sa následne zasielajú účastníkom konania. Odbúrava sa tak nekonečné ručné vypisovanie obálok napríklad alebo formulárov, zvyšuje sa rýchlosť, presnosť administratívnej práce súdu a samotné využitie systému súdneho manažmentu zaberie pracovníkovi iba niekoľko sekúnd. Ďalej, čo je veľmi dôležité, že Súdny manažment úplne racionalizuje ďalší postup prace na súde tak, aby sudca dostal na stôl už administratívne hotový spis.

To znamená, že v porovnaniu s minulosťou ide o výrazný posun, pretože značnú čas pracovného času sudca venoval predovšetkým rutinným administratívnym úkolom, ktoré v konečnom dôsledku môže zvládnuť aj ktorýkoľvek iný pracovník súdu. Čo je teda veľmi podstatné, že sudca má teraz viac času na štúdium spisu, môže sa odborne vzdelávať, môže sa pripravovať na pojednávania, na rozhodovanie vo veci samej. Pretože ostatné administratívne úkony robí iný kvalifikovaný pracovník súdu a nie sudca. Práca administratívnych síl, to znamená súdneho tajomníka a asistenta sudcu sa tiež stáva o veľa dôležitejšou a zodpovednejšou.

Musím povedať, že už na všetkých okresných a krajských súdov takýto systém Súdneho manažmentu funguje. Keby sme to vlastne chceli strnúť, tak môžme povedať, že projekt Súdneho manažmentu vlastne priniesol úplnú reformu pracovných postupov na súdoch. Administratívne posilnil, kompetenčne. Zároveň urobil prácu o veľa kvalifikovanejšou, odbremeňuje sudcov od činnosti, ktorá ich zdržiavala. A čo je veľmi dôležité Súdny manažment za pomoci odbornej technickej vybavenosti skracuje vlastne samotné súdne konanie na prvom stupni až o dve tretiny.

Podle toho, co říkáte se určitě dá tvrdit, že soudní management se vyplatí. Já se ale nyní zeptám, jak finančně náročný byl tento přechod? Dá se to vůbec vyčíslit?

Dá sa samozrejme tento projekt vyčísliť. Ja by som len upozornil, že mi sme vlastne ten projekt začali realizovať ešte v roku 1999, kedy sme mali výraznú finančnú podporu zo strany projektu PHARE. To znamená, že my sme veľkú časť projektu Súdny manažment financovali najme z programu PHARE a samozrejme, že tie prostriedky išli aj z rozpočtu Ministerstva spravodlivosti.  Ale skutočne aj v tejto súvislosti musíme poďakovať najme projektu PHARE, prostredníctvom ktorých sa nám podarilo zakúpiť niekoľko stoviek počítačov, tlačiarní, skenerov na súdy. Pretože bez takého technického vybavenia by sa jednoducho projekt súdneho manažmentu na slovenských súdoch nemohol realizovať.

No a samozrejme ako náhle sme vyčerpali všetky možné dostupné prostriedky, ktoré nám boli z PHARE ponúkané, tak už v súčasnosti dnes, keď samozrejme túto podporu z PHARE nemáme, tak jednoducho teraz stále vyčleňujeme určitú časť finančných prostriedkov z rozpočtu ministerstva na to, aby sa ten systém Súdneho manažmentu mohol ďalej rozvíjať. Dnes už súdy vlastne pracujú v Súdnom manažmente takmer vo všetkých agendách. Práve v roku 2005, teda v tomto roku ešte prebiehalo zavádzanie Súdneho manažmentu v trestnej agende.

Jak reagovali zákazníci slovenské justice?

Se mnou ve studiu teď sedí David Kolaja, předseda sdružení Zákazníci české justice, který se vás ještě určitě ně něco bude chtít zeptat, ale já mu možná vezmu první otázku a to je ta, jak na tyto změny reagovali právě zákazníci slovenské justice? Přijali to s nadšením? Že mohou využívat vlastně elektronickou justici?

Predovšetkým jedným z cieľov Ministerstva spravodlivosti bolo zvýšiť dôveryhodnosť slovenskej verejnosti vo vzťahu k súdom. A to sa nám aj podarilo. Každoročne ako náhle vychádzajú prieskumy verejnej mienky a to z rôznych agentúr, teda keď sa nezameriavame len na jednu agentúru, tak vidíme jasný posun, že aj keď síce pomalým tempom, ale predsa sa obnovuje dôvera slovenských občanov v justíciu. To je pre nás veľmi podstatné. Samozrejme, že ako náhle ten občan príde na súd a automaticky mu počítač vygeneruje sudcu náhodne, elektronicky bez akéhokoľvek ľudského zásahu, tak toto samozrejme občan oceňuje. Ale samozrejme, že to zvyšovanie dôvery v justíciu nespočíva len v samotnom projekte Súdny manažment. To sú ďalšie kroky, ktoré Ministerstvo spravodlivosti v konečnom dôsledku realizuje.

Pane Fidesi já tedy předávám slovo Davidu Kolajovi, který má na vás otázku.

Dobrý den.

Príjemný deň

Pane Fidesi, já mám jenom jednu už otázku. Chtěl bych se speciálně zeptat na tu analytickou část celého projektu. Zajímalo by mě, který subjekt posuzoval tehdy v minulosti ten stávající stav. Jestli jste to dělali prostředky nebo silami ministerstva nebo jestli jste měli konzultace nebo nějakou třeba soukromou firmu konzultační, která dělala přímo tu analýzu té situace? Jestli jste měli nějaké zahraniční experty v tom projektu?

Netreba zabúdať, že vlastne takým prvým súdom, na ktorom sa celý projekt odskúšiaval, ktorý bol vlastne úplne prvým, takým materským súdom celého projektu súdneho manažmentu je Okresný súd v Banskej Bystrici. V tejto súvislosti patrí samozrejme vďaka vtedajšej aj terajšej predsedníčke doktorke Dubovcovej, ktorá potom neskôr pôsobila aj vo funkcií generálnej riaditeľky tu na Ministerstve spravodlivosti a vlastne priamo z ústredia ministerstva spravodlivosti mohla ďalej koordinovať tento projekt Súdneho manažmentu v rámci Slovenskej republiky. Dnes už opäť pôsobí vo funkcií predsedníčky okresného súdu v Banskej Bystrici.

Takže v spolupráci práve s Okresným súdom v Banskej Bystrici, aj v spolupráci zo Švajčiarskymi expertmi, v spolupráci aj s expertmi zo Svetovej banky. Ale najme s ľuďmi, ktorí pracovali a aj v súčasnosti pracujú na Ministerstve spravodlivosti. Či sú to už ľudia, ktorí pracujú na sekcii trestného práva, sekcii civilného práva, na sekcii justičnej informatiky a štatistiky, celý tento tým ľudí sa podieľal na tom, že sa najskôr vlastne vyhodnocovaly analýzy a procesné postupy na súdoch pred realizáciou projektu Súdneho manažmentu. A následne samozrejme po aplikácii Súdneho manažmentu opätovne sa tieto výsledky vyhodnocovaly. A vyhodnocujú sa v konečnom dôsledku až dodnes.

Pane Fidesi my vám tedy děkujeme za rozhovor a přejeme další úspěšné budování slovenské elektronické justice. Děkujeme, naslyšenou.

Ďakujem pekne, všetko dobré.

Tolik tedy Richard Fides z tiskového oddělení Ministerstva spravedlnosti Slovenské republiky. A my se vracíme zpět do studia Českého rozhlasu 6, kde se mnou sedí David Kolaja ze sdružení Zákazníci české justice.

Slyšeli jsme tady jaké poznatky přinesly procesní analýzy na slovenských soudech. Já se teď zeptám, jestli si troufnete už teď, ještě v době, kdy na českých soudech ty analýzy neproběhly, odhadnout, co by právě na našich soudech mohly odhalit? Jestli to budou například podobné nedostatky, jaké odhalily na Slovensku?

Podobné podmínky - podobné zkušenosti

Já si myslím, že to bude velice podobné, protože i když od rozdělení společného státu nějaká doba uplynula, tak tehdy ten systém byl skoro identický. A myslím si, že stejně jako na Slovensku došlo k dramatickému zkrácení především toho procesního řízení, tak si myslím, že by mohl být jeden z těch hlavních výstupů i u nás tady. A s tím také velmi úzce souvisí otázka vlastně proaktivního řízení justice třeba ze strany ministerstva nebo ze strany těch nadřízených soudů. Kde tam ti odpovědní pracovníci v reálném čase mohou předvídat ty možné problémy. Dneska to možné není, dneska se na to spíše reaguje jakoby…

Ex post

Ano, ex post, přesně tak. Až už ten problém vznikne a to už je většinou hodně velký. Ale tohle by byla zásadní věc. A pokud například máme zkušenosti z jiných států, například ze Singapuru, tak tady tomuhle tam kladli naprosto největší důraz. Že prostě do té justice je vidět a i těm nadřízeným složkám to umožňuje zvládat tu jejich práci daleko líp.

Čili když se zase vrátíme k našemu věčnému tématu elektronizace justice, znamená to, jestli jsem to správně pochopila, že prvním krokem by měly být právě tyto procesní analýzy? A teprve potom, když se odhalí, co je třeba změnit, tak je možné nasadit IT a různé technologické vymoženosti?

Analýzy jsou prvním krokem

Přesně tak, napřed by se měla udělat nějaká vize, vlastně co od toho systému očekáváme. To znamená, úplně první by byla ta analytická fáze a potom fáze syntetická, kde by se měla nějak poskládat ta představa, jak ta justice bude vypadat. A na základě té představy by se měla potom už poskládat ta technika nebo ta technologie a navrhnout informační systémy nebo přizpůsobit ty stávající informační systémy. Není to tedy otázka oddělení informatiky, to je určitý obslužný prvek na tom ministerstvu. Ale nejdůležitější je mít tu vizi, to znamená, že bez těch analýz se asi neobejdeme.

Možná bych k tomu měl takový příklad. Pokud se bavíme o těch elektronických spisech nebo i o těch elektronických podáních, tak to, že už dneska je možné podat elektronické podání, to už je známá věc. To skutečně jde. Ale vůbec zatím chybí takové to kouzlo, jak na to právě upozorňoval pan profesor Smejkal, ten soud, kam elektronické podání přijde, si ho zatím jenom vytiskne a vytvoří klasický papírový spis.

Kdežto kdyby se postupovalo systémově, tak by ten soud ten případ akceptoval v té elektronické podobě a i uvnitř toho soudu by ten pohyb těch dokumentů byl už rovnou v té elektronické formě. A asi nemusím vykládat, kolik práce by se ušetřilo a jak by to bylo všechno jednodušší. Přičemž by stále zůstala zachována ta možnost, že pokud soudce některý dokument potřebuje vyloženě na tom papíře, tak si ho samozřejmě může vytisknout na nějaké síťové tiskárně. Poměrně velmi levně.

Dalším problémem českého soudnictví je určitě také to, že zde není přímo odděleno na jedné straně souzení a na druhé straně řekněme správa soudu, třeba oprava staré střechy a podobně. V tom by pomohla nějak elektronizace? A nebo je to právě věc toho oddělení?

Já si myslím, že by se to do té procesní analýzy také mohlo zahrnout. Ale myslím si, že je to spíše parketa těch profesionálů, typu například pana předsedy Městského soudu v Praze, pana doktora Sváčka, který se touto oblastí zabývá dlouhodobě. Ale i mě připadá jako logická představa, že by na soudu měl existovat jakýsi manažer, ředitel soudu, který se zabývá těmi technickými věcmi, kdežto naopak odbornou garanci by měl představovat právě pan předseda. Myslím si, že je to škoda, že je to plýtvání kapacitami těch justičních odborníků, když se starají o ty, z tohoto pohledu podružné věci, které zvládne obecný manažer, samozřejmě.

Změny pomohou i při hodnocení soudců

Když mluvíme o elektronické podpoře soudů, mě zaujala ještě jedna myšlenka. A to právě, že by elektronizace měla být nebo měla umožnit jistou signalizaci toho, jak dobře pracují soudci. Mohla by být třeba krokem, který usnadní nebo umožní hodnocení soudců? Jak si to máme představit?

No, ono to souvisí s tím, o čem jsme se už teď bavili. Do toho systému bude podstatně lépe vidět a pokud by nějaký soudce bude mít problémy s tou svojí prací, nebude ji zvládat z různých důvodů, tak to bude daleko dříve v tom systému znatelné, v předstihu. A nadřízená složka bude moct provést nějaká opatření a bude moct na to reagovat. Takže se těm problémům půjde vyhnout. Ale asi si je možné představit i to, že ne každý soudce bude spokojen s takto transparentním prostředím, které na soudech asi nevyhnutelně tímto vývojem vznikne. Takže se tam dá očekávat určitý posun v této oblasti. A to je samozřejmě otázka těch soudních manažerů, předsedů soudů a Ministerstva spravedlnosti, jak si s tím poradí, věřím, že to půjde.

Pohled do soudního spisu přímo z pohodlí domova

Možná ale něco trochu jiného bude zajímat zákazníky české justice, které tady zastupujete. Ten by asi uvítal, kdyby nemusel chodit na soud, kdyby třeba z tepla domova si sedl k počítači a podíval se do svého spisu. A také by si mohl třeba tímto způsobem zjistit za jak dlouho bude jeho případ vyřešen, protože by měl třeba přehled, kolik podobných případů ten daný soud řeší. Je to, co tady předkládám úplná hudba budoucnosti? Nebo je to nesmysl zcela? Nebo něco takového můžeme brzy očekávat?

Určitě to není nesmysl paní redaktorko. A myslím, že tady sehrává velice kladou roli takový ten pilotní projekt vůbec v České republice, Katastr nemovitostí. Kde vlastně něco podobného funguje. Tam pokud podáte přihlášku na nějakou změnu v zápise nebo něco podobného, tak online si můžete zjistit, jak ta vaše věc postupuje tím systémem a i na té naší konferenci bylo toto několikrát zmiňováno jako jakýsi příklad soudcům a soudům. A myslím si, že to sehrálo velmi pozitivní roli. A přesně tak, jak jste říkala, takhle bychom si to představovali, že by to mělo fungovat.

A můžete už nyní povzbudit nějakou zprávou povzbudit zákazníky české justice, pokud nebudeme hovořit přímo o výrazných posunech v celém systému, tak alespoň na nějakých dílčích změnách na nějakých konkrétních soudech?

Recepce pro zákazníky soudů

Já mám zprávy, že se už na jednom z pražských soudů uvažuje o tom, že by se u vchodu do soudu zřídila jakási recepce, kde by bylo pracoviště, kde by byli zákazníci justice obsluhováni. Kde by získali například nahrávky svých soudních řízení, kde by se nahlíželo do spisů a podobné záležitosti. Trošku mi to připomíná ten vývoj na policii, kde proběhl podobný program a v Brně už taková recepce policejní už existuje s velmi dobrým… vypadá to tam velmi dobře. Mám z toho všeho velmi dobrý pocit hlavně v tom smyslu, že vidím tu chuť těch lidí na tom Ministerstvu spravedlnosti nebo třeba i vnitra nebo na Policejním prezidiu. Oni na ty naše akce chodí, jsou tam velmi aktivní a myslím, že se podařilo něco snad rozpohybovat a že to k něčemu vede. Vidím, že jsme daleko dál, než před rokem.

Kdybychom tedy na závěr v pořadu Česká justice shrnuli naše téma. Jednoduše to znamená, že tím, že někam zapojíme dva nové počítače nezměníme českou justici tak, jak někteří kritikové elektronizace na to poukazují?

Já si myslím, že to jsou opravdu ojedinělé názory, že i na ministerstvech i na soudech i my tady uživatelé si nic takového nemyslíme a že je potřeba postupovat systematicky. A myslím si, že nám to docela jde a snad i půjde dál.

V dnešní české justici už více říct nestihneme, za návštěvu ve studiu děkuji předsedovi sdružení Zákazníci české justice a také autorovi stránek www.ejustice.cz Davidu Kolajovi. Díky a naslyšenou.

Naslyšenou

V tuto chvíli se od mikrofonu šestky loučí i Iva Jonášová a přeji hezký večer s Šestkou.