8. 1. 2009

Senátoři schválili nový trestní zákoník

Senát dnes v dopoledních hodinách schválil návrh trestního zákoníku z dílny ministerstva spravedlnosti. Nový trestní kodex zcela opouští komunistické chápání viny a trestu a zásadním způsobem mění a modernizuje české trestní právo.

Návrh zákona byl schválen téměř jednomyslně (konkrétně 74 hlasů ze 76 přítomných senátorů), což svědčí o potřebnosti nové právní normy a výrazné podpoře napříč politickým spektrem.
„Děkuji senátorům za jejich neobyčejně kladné přijetí kodexu i za odbornou veřejnost a za občany. Je to mimořádná událost, a pokud návrh podepíše i pan prezident, začne zcela nová etapa českého trestního práva,“ říká Jiří Pospíšil.

V senátu zavládlo při jednání všeobecné přesvědčení, že podoba návrhu je svou koncepcí moderní a suverénní normou evropského typu. Je proto nanejvýš nutné přijmout ji a nahradit tak dávno zastaralý trestní zákon z roku 1961. Mezi nejčastěji diskutované body patřilo např. snižování hranice trestní odpovědnosti nebo rozšiřování skutkových podstat hospodářských trestných činů. K tomu Jiří Pospíšil dodává: „Přednesl jsem před senátory svůj plán, že do půl roku budu mít v ruce návrh novely, která znovu otevře otázku snižování věkové hranice.

Co se týče dalších připomínek, máme celý rok legisvakanční lhůty na to, abychom o nich hovořili. Při tvorbě zákona jsme se snažili o určitý konsenzus, který by nebyl závažným způsobem v rozporu s vícero politickými postoji a světonázory. To se nám podařilo, ale je samozřejmé, že ne každému se mohou líbit všechny oblasti. Ale jde tu především o tu základní materii, z níž je zákon postaven, o dalším lze dále hovořit.“

Nový trestní zákoník – kodex moderního demokratického státu
Přístup senátorů ocenil i hlavní autor kodexu prof. Pavel Šámal.
„Jedním z největších přínosů je maximální možnost rozlišování a individuálního přístupu k trestním postihům za různé typy trestných činů. Vyvážené stanovení druhů trestů i jejich sazeb totiž umožňuje soudům uložit přiměřený trest s přihlédnutím ke konkrétním okolnostem spáchaného trestného činu i osobě pachatele.“

Návrh klade velký důraz na zákonné vymezení přesných a jednoznačných skutkových podstat trestných činů. Přináší novou kategorizaci trestných činů na zločiny a přečiny. Za přečiny budou pokládány všechny nedbalostní a úmyslné trestné činy, na něž trestní zákoník stanoví trest odnětí svobody maximálně do pěti let. Zločiny budou všechny ostatní závažné trestné činy. Tato změna se promítne do trestního řízení. U zločinů bude vedeno standardní trestní řízení, u přečinů budou převažovat zjednodušené formy řízení, odklony a alternativní řešení, včetně širokého uplatnění prostředků probace a mediace.

Jedna z hlavních filozofií návrhu je taková, že pokud to povaha spáchaného činu umožňuje, má být trest odnětí svobody nahrazen alternativními druhy trestů (např. obecně prospěšnými pracemi, peněžitým trestem ve formě denních sazeb, zákazem činnosti a nově také trestem domácího vězení).

Nový trestní zákoník zpřísňuje postih u nejzávažnějších trestných činů, jakým je např. brutální vražda. Zvyšuje horní hranici sazby trestu odnětí svobody z dosavadních 15 na 20 let, přičemž výjimečným trestem bude kromě doživotí i trest odnětí svobody od 20 do 30 let (nyní od 15 do 25 let).

Mezi další změny patří např. to, že neplatiče výživného bude možné odsoudit již po 4 měsících neplacení výživného. Pokud se bude neplacení opakovat, lze uložit trest odnětí svobody až na pět let.

Pokud kodex podepíše i prezident republiky, zákon nabude účinnosti 1. 1. 2010.

Zuzana Steinerová, tisková mluvčí

Co přínáší nový trestní zákon?

Zdroj MSpr - brožurka k Trestnímu zákonu

1. strana

NOVY TRESTNÍ ZÁKONÍK - MODERNÍ TRESTNÍ KODEX

Po novém kodexu volá celá justiční praxe již léta. Všechny profesní organizace (advo¬kátní komora, Soudcovská unie i Unie státních zástupců) současný návrh podporují. Předchozí pokus o zásadní revizi hmotného trestního práva, jenž byl předložen do Parlamentu v roce 2004, ztroskotal. Parlament jej v konečné fázi odmítl.

Návrh trestního zákoníku nahrazuje platný trestní zákon přijatý v roce 1961. Ten byl poplatný tehdejší státní ideologii a sovětskému vlivu, a ačkoli byl v průběhu desetiletí mnohokrát novelizován, zůstává nemoderní normou už svou koncepcí.

2. strana

Novinky a přínosy

Stejně jako jiné moderní trestní kodexy evropských států vychází návrh z přesvědčení, že ochranu demokratického státního a společenského zřízení, práv a svobod jednotlivců a ochranu jejich života, zdraví a majetku je třeba dosahovat především mimotrestními prostředky. Na protiprávní jednání je proto třeba reagovat prostředky trestního práva až v krajních případech, což odpovídá jedné ze základních zásad trestního práva, tzv. zásadě subsidiarity. Úspěšná trestní politika proto spočívá ve vhodném vyvažování prevence a represe.

Změna svstematiky trestního zákoníku - vystihuje závažnost zájmů, které zákoník chrá­ní a už uspořádáním jednotlivých hlav, dílů, oddílů i jednotlivých ustanovení ve zvláštní části vyjadřuje pořadí jejich důležitosti; nejzávažnějším trestným činem je vražda.

Zpřísňuje postihyza nejzávažněji trestné činy proti životu a zdraví (vraždy, úmyslné­ho ublížení na zdraví atd.) a některých trestných činů proti svobodě a proti lidské důstoj­nosti v sexuální oblasti (např. loupeže, znásilnění). V souvislosti s tím zvyšuje obecnou horní hranici sazby trestu odnětí svobody z dosavadních 15 na 20 let, přičemž výjimeč­ným trestem bude kromě doživotí i trest odnětí svobody od 20 do 30 let (podle platné úpravy od 15 do 25 let), čímž se tento druh výjimečného trestu více přibližuje trestu doži­votnímu.

Umožňuje výrazně přísněji postihnout recidivu, a to zejména u zvlášť závažných zloči­nů prostřednictvím mimořádného zvýšení trestu odnětí svobody.

Posiluje úlohu alternativních trestů- jde o jeden z hlavních filozofických přístupů, a sice, u méně závažných trestných činů je cílem nahradit trest odnětí svobody alternativ­ními druhy trestů (např. obecně prospěšnými pracemi, peněžitým trestem vyměřovaným ve formě denních sazeb, zákazem činnosti a nově také trestem domácího vězení).

Systém trestních sankcí se proto doplňuje o nové alternativní tresty

•   trest domácího vězení - umožňuje postih pachatele, aniž by musel být vytrhován ze své rodiny a pracovních návyků; přináší také úsporu nákladů na výkon trestu,

•   trest zákazu vstupu na sportovní, kulturní a jiné společenské akce až do deseti let; odsouzenému po dobu výkonu tohoto trestu zakazuje účast na stanovených sportovních, kulturních a jiných společenských akcích,

•   rozšiřují se možnosti uložení peněžitého trestu a jeho výměry až do 36,5 mil. Kč (nyní pouze do 5 mil. Kč).

Nové trestnéčiny a další podstatné změny

Novy trestný čin zabití

Nová skutková podstata trestného činu zabití dopadá na dvě skupiny případů mající spo­lečné to, že pachatel úmyslně jiného usmrtil. V prvém případě se tak stalo v důsledku silné­ho rozrušení, strachu, úleku nebo zmatku pachatele, ve druhém případě v důsledku před­chozího zavrženíhodného jednání poškozeného. Např. manželka, která po dlouhém týrání nebo jiných projevech domácího násilí, zabila svého manžela. Nebude odsouzena za vraž­du, ale za zabití s mírnější trestní sazbou na tři až osm roků odnětí svobody.

Novy trestný čin nebezpečné pronásledování fstalking)

Nový trestní zákoník trestá závažnější případy pronásledování nebo slídění, které podle platné úpravy jsou trestněprávně nepostižitelné.

3. strana

Neplatiči výživného až na pět let do vězení

Neplatiče výživného bude možné odsoudit ze zákona již po čtyřech měsících neplacení výživného (místo nyní nejméně po šesti měsících), přičemž pachateli - neplatiči - bude hro­zit v případě recidivy trest až na pět let vězení.

Zvýšená ochrana zdravotníků a záchranářů

Trestní zákoník zakotvuje zvýšenou ochranu záchranářů a dalších osob v podobném postavení. Zatímco podle platného trestního zákona hrozí pachateli za napadení a zranění záchranáře trest odnětí svobody nejvýše na dva roky, podle nového trestního zákoníku bude pachatel ohrožen trestem až na pět let.

Stejná zvýšená ochrana se stanoví u trestných činů vraždy, nebezpečného vyhrožování, těžkého ublížení na zdraví a ublížení na zdraví. V případě těžké újmy na zdraví místo sou­časných osmi let bude pachateli hrozit dvanáct let vězení.

Sexuální nátlak

Nový trestní zákoník zvyšuje ochranu společnosti před sexuálně motivovanými trestnými činy, při nichž pachatel zneužije závislosti postavení oběti věkem, mentalitou či sociální situací. Zatímco doposud mohl počítat pouze s dvouletým trestem a pouze tehdy, došlo-li k souloži s osobou mu svěřenou nebo mladší 18 let, nově budou trestné i jiné formy sexu­álního uspokojení, a to i vůči dospělým osobám (např. vězňům, mentálně retardovaným apod.).

Základní sazba se zvyšuje na dvojnásobek ze dvou na čtyři roky odnětí svobody a nejpřísnější sazba, způsobí-li tímto činem pachatel smrt, se zvedá dokonce na 15 let. Touto skutkovou podstatou jsou chráněny všechny potenciální oběti bez ohledu na jejich věk (nijak s tím nesouvisí posun věkové hranice pro zahájení dobrovolného pohlavního života z 15 na 14 let).

Zvýšená trestnost za týrání zvířat

Zpřísňuje se postih za týrání zvířat. Dosavadní úprava, která postihovala odnětím svobody až na jeden rok týrání zvířete pouze v případech recidivy, nebo až v případech utýrání zvířete, se nahrazuje úpravou postihující samotné brutální týrání zvířete až dvouletým trestem a zcela nově postihuje trestem odnětí svobody až na pět let utýrání většího počtu zvířat.

Trestnost se rozšiřuje i na závažná nedbalostní jednání. Až na dva roky odnětí svobody může být odsouzen pachatel, který z hrubé nedbalosti zanedbá potřebnou péči o zvíře, které vlastní nebo o něž je povinen se z jiného důvodu starat, a způsobí mu tím trvalé následky na zdraví nebo smrt.

Zvýšená ochrana života a zdraví občanů

Život a zdraví jednotlivce chrání trestní zákoník jako nejdůležitější společenskou hodnotu. Projevuje se to nejen ve zvýšeném trestním postihu nejzávažnějších úmyslných trestných činů jako je vražda, zabití nebo těžké ublížení na zdraví, ale i v dalších ustanoveních chrá­nících lidský život a zdraví.

Chráněn je zvýšenou měrou i život a zdraví před nedbalostními trestnými činy: např. řidič, který řídí pod vlivem alkoholu a ještě porušuje dopravní předpisy, čímž způsobí vážnou dopravní nehodu s následkem smrti nebo těžké újmy na zdraví, musí počítat s trestem odně­tí svobody nikoli do pěti let jako dosud, ale až s osmiletým vězením.

Trestní odpovědnost od 14 let

Samostatně zmiňujeme velmi diskutovanou změnu, kterou je snížení věkové hranice trest­ní odpovědnosti z 15 na 14 let věku. O této otázce se vedly odborné debaty i polemiky v prů­běhu celé přípravy této kodifikace. Konečné rozhodnutí Poslanecké sněmovny bylo ovlivně­no především stále rostoucí brutalitou čtrnáctiletých dětských pachatelů na straně jedné

4. strana

a vyspělostí dnešních Mletých dětí na straně druhé. Možnosti postihu dětských pachatelů, které dává zákon o soudnictví ve věcech mládeže, se v praxi ukázaly jako nedostatečně odra­zující, takže jejich postih trestním soudem bude mít lepší výchovný efekt.

Snížení hranice trestní odpovědnosti se promítá i do jednotlivých skutkových podstat a do sou­visejících zákonů. Vychází se z předpokladu, že jestliže je dítě ve věku 14 let již vyspělé natolik, aby obecně pochopilo a uneslo tíži trestní odpovědnosti za své jednání v plném rozsahu (výjim­ky se samozřejmě připouští na základě znaleckého posudku k rozumové a mravní vyspělosti mla­distvého), nelze současně tvrdit, že pro jiné oblasti života není takový jedinec ještě dostatečně vyspělý, a že je proto nutno věkovou hranici 15 let, pro tyto jiné oblasti práva, zachovat.

Schválením snížení hranice trestní odpovědnosti na 14 let Poslaneckou sněmovnou vyvo­lalo diskuzi ohledně souvisejícího snížení hranice pro zahájení legálního sexuálního života. Z vyjádření některých odborníků z řad psychiatrů a sexuologů (např. MUDr. Ondřej Trojan, MUDr. Hanka Fifková, MUDr. Radim Uzel) vyplývá, že na základě jejich zkušenos­tí a zkušeností z jiných států, kde platí hranice 14 let již delší dobu, není důvod k nadměrným obavám.

Předmětem zájmu pedofilů jsou podle odborníků děti ve výrazně nižším věku, než je 14 let. Snížení hranice pro legální sexuální život je logickým důsledkem snížení hranice trestní odpovědnosti. Je-li společnost přesvědčena, že dospívající jedinec starší 14 let je schopen rozlišit přijatelné od nepřijatelného a být trestně odpovědný za všech­ny skutkové podstaty trestního zákoníku, není důvod se domnívat, že by téhož úsudku a roz­hodování neměl být schopen ve sféře sexuální. Daleko více než stanovení hranice počátku sexuálního života má, podle výše jmenovaných odborníků, na změnu sexuálního chování a postojů vliv kvalitní, dlouhodobá a soustavná sexuální výchova.

Pokud společnosti skuteč­ně záleží na zdravém vývoji populace dospívajících, je třeba usilovat o prosazení většího pří­livu informací o sexu ve školách a v rodinách. Z hlediska sexuální výchovy obyvatelstva je vhodné zdůraznit, že snížení věkové hranice neznamená návod k předčasnému zahájení sexuálních styků, neboť ani dnes není dán průměrný věk zahájení sexuálního života hranicí 15 let dle trestního práva. Trestní zákoník bude i po snížení věkové hranice na 14 let obsa­hovat dostatek účinných nástrojů k ochraně dětí v sexuální oblasti.

Zavedení formálního pojetí trestného činu s materiálním korektivem

Trestní zákoník bude stále dbát na to, aby byl za trestný čin považován jen čin společen­sky škodlivý. Návrh zavádí formální pojetí trestného činu, které je obvyklé ve většině demo­kratických zemí, a to ve spojení s materiálním korektivem, podle něhož trestní odpověd­nost pachatele a trestněprávní důsledky s ní spojené lze uplatňovat jen v případech spole­čensky škodlivých, ve kterých nepostačuje uplatnění odpovědnosti podle jiných právních předpisů (princip „ultima ratio").

Ze zavedení formálního pojetí není třeba mít obavy. Naopak pojem společenské škodlivos­ti, který je v tomto ustanovení používán, je nepochybně přesnější než dosavadní pojem společenské nebezpečnosti. Materiální korektiv tak brání, aby jako trestné činy byly posu­zovány bagatelní případy, jakož i taková jednání, která nejsou pro společnost škodlivá.

V návaznosti na formální pojetí trestného činu trestní zákoník upravuje nové rozdělení trest­ných činů na zločiny a přečiny. Tato změna se promítne i do trestního řízení. U zločinů bude vedeno standardní trestní řízení, u přečinů budou převažovat zrychlené formy řízení, odklony a alternativní řešení, včetně širokého uplatnění prostředků probace a mediace,

•   přečiny budou nejen všechny nedbalostní trestné činy, ale také ty úmyslné trestné činy, na něž trestní zákon stanoví trest odnětí svobody s horní hranicí trestní sazby do pěti let,

•   zločiny pak budou všechny trestné činy, které nejsou podle trestního zákona přečiny,

•   zvlášť závažnými zločiny budou ty úmyslné trestné činy, na něž trestní zákon stanoví trest odnětí svobody s horní hranicí trestní sazby nejméně deset let.