S dálkovým přístupem k trestním soudním spisům, který je navíc veřejný, nejsou žádné zásadní problémy. Hlavní argumenty pro takový rozhodný krok jsou - posílení důvěry v justiční systém, edukativní působení a také jeho preventivní působení na společnost. Kromě Spojených států je taková informační otevřenost obvyklá například v Kanadě a nebo v Holandsku.

Díky spolupráci s Administration Office of the US Courts a jejich laskavému souhlasu, přinášíme pohled na situaci, která je na amerických soudech. V trestním řízení se tam osvědčuje novinka - veřejný dálkový přístup do soudních spisů. Ten je přirozeně dostupný pro jakéhokoliv zájemce. Americká veřejnost tak dostává informace o soudním řízení z první ruky.

Studie prokázala výhodnost veřejného přístupu do spisů

Studie provedená Federálním justičním centrem (USA) s udaji pocházejícími z 11 federálních soudů ukázala, že veřejný dálkový přístup do trestních soudních spisů přináší spíše výhody než nevýhody. Většina federálních soudců je této novince nakloněna. 57 % obvodních soudců a 56 % soudců na magistrátních soudech, kteří se účastnili jednoročního pilotního programu, uvádí, že by měl být běžně umožněn dálkový veřejný přístup k trestním soudním spisům. S výjimkou zapečetěných dokumentů. 4% obvodních soudců a 6 % magistrátních soudců má ale opačný názor. Justiční konference jednala o těchto závěrech na svém letošním zářijovém setkání.

V roce 2001, se Justiční konference usnesla revidovat předchozí zákaz dálkového veřejného elektronického přístupu k trestním spisům, a to do dvou let. Později konference schválila vytvoření pilotního programu. Během tohoto programu 11 federálních soudů mělo umožnit elektronický přístup k trestním spisům. Soudy byly vybrány speciální Komisí pro soudní administrativu a management případů (CACM), další čtyři obvodní soudy poskytly údaje pro porovnání.

Pilotní program

Federální justiční centrum (FJC) souhlasilo se studií na pilotních soudech a poskytlo CACM zprávu o výsledcích programu. Ve studii, zabývající se situací na soudech, FJC zjišťovalo, která pravidla a prostupy byly pilotními soudy použity a které udaje byly pomocí dálkového veřejného přístupu zveřejněny . A také jaké výhody nebo nevýhody takový přístup přinesl zúčastněným stranám a také soudcům a soudnímu personálu. Výzkum se také snažil zaměřit a identifikovat negativní jevy nebo potenciální problémy, které by mohly být souviset s veřejným elektronickým dálkovým přístupem ke spisům.

Většina pilotních soudů však povolila dálkový veřejný přístup k trestním spisům ještě před formálním vyhlášením tohoto pilotního programu.

Soudy se snažily přizpůsobit svoje postupy pracovním metodikám pro zpřístupnění dokumentů a jejich redigování. Ty pro pilotní projekt vydala Kancelář pro administrativu

Osobní údaje

Tyto metodiky zakazují dálkový veřejný přístup k určitým dokumentům. Třeba k dokumentům pojednávajícím o předprocesním vyšetřování a také k dokumentům z období soudního řízení až do vyhlášení rozsudku. Rovněž zapečetěné dokumenty nebudou přístupné. Metodiky dále požadují odstranění některých informací ještě před trestním procesem ze všech trestních materiálů. Týká se to čísel sociálního pojištění, jmen dětí a adres osob. Odstranění těchto údajů je povinností stran, které informace soudu poskytují.

Soudci a soudní personál uvádějí množství výhod dálkového přístupu: Úspory času a financí, jednodušší zacházení s dokumenty, dálkový přístup pro soudce. Dále také sníženou potřebu fyzických dokumentů pro potřeby kanceláře soudu a rychlejší nalezení případných chyb. Podle jejich názoru takový otevřený přístup k dokumentům přispívá k posílení postavení justice jako otevřeného a férového systému.

Soudci uvedli jen několik málo nevýhod takového přístupu. Mezi nimi byly zvýšená odpovědnost soudu za rozhodování, které dokumenty budou dálkově zpřístupněny. Jako nevýhoda tohoto postupu je posuzována možnost volného přístupu pro členy porot a svědků v trestních procesech. A také zátěž soudů způsobená skenováním dokumentů a zajištěním jejich správnosti. Během pilotního projektu však respondenti neuvedli žádný případ škody, která by měla původ v umožnění dálkového veřejného přístupu na žádném z pilotních soudů.

Obavy se nepotvrdily

Nejčastěji citovaná byla obava z identifikace zlodějů (pachatelů), následovala obava z identifikace osob z procesů a možné nepříznivé vlivy na komunikaci obhájců, svědků a obětí. Několik respondentů nicméně poukázalo na to, že taková obava není důvodná, neboť v praxi se ukazuje, že ani s uvedenými údaji nelze nijak snadno například zloděje nebo jiné pachatele identifikovat.