Stejně jako v případě soudců i u soudních znalců je velmi obtížné hodnotit kvalitu jejich práce. A také to, zda vykonávají své povolání kvalifikovaně, či naopak nedbale. A nebo zda vydávají své posudky záměrně a úmyslně ve prospěch toho, kdo jim dobře zaplatí. Zatímco na soudní znalce si lidé často stěžují, relativně velmi málo problémů je s prací soudních tlumočníků...

Na nedávné tiskové konferenci Ministerstva spravedlnosti byla řeč o připravované novele zákona, který upravuje postavení soudních znalců a tlumočníků. Z průběhu této besedy přinášíme zvukové, obrazové i textové zpravodajství.

---

Z průběhu samotné tiskové konference - přepis zvukového záznamu:

Zuzana Steinerová, tisková mluvčí Ministerstva spravedlnosti
…kterými jsou autoři zákona je jím pan profesor Smejkal člen Legislativní rady Vlády, paní doktorka Milena Opatrná. A omlouvám se, jsme nebyli úplně domluveni… Já se omlouvám, nevidím na vaši cedulku…  Paní doktorka Schovancová, předsedkyně komory tlumočníků. 

Jana Schovancová, předsedkyně Komory soudních tlumočníků
Dobrý den. 

Jiří Pospíšil, ministr spravedlnosti
To vlastně není autorka zákona, aby to tak nevyznělo 

Jana Schovancová, předsedkyně Komory soudních tlumočníků
Ale aktivně jsme se podíleli jako komora na jeho přípravě. 

Zuzana Steinerová, tisková mluvčí Ministerstva spravedlnosti
Tak já poprosím pana ministra o úvodní slova. Na dotazy pak je připraven odpovídat jak pan profesor Smejkal, tak paní doktorka Opatrná, která je soudkyní Krajského soudu v Plzni a v současné době působí jako styčná soudkyně České republiky ve Francii. Poprosím pana ministra o úvodní slovo. 

Jiří Pospíšil, ministr spravedlnosti
Tak ještě jednou dobrý den, dámy a pánové,
my Vám dnes budeme prezentovat velmi důležitou novelu, která spadá do oblasti reformy české justice. Jedná se o největší novelu tohoto zákona, který vznikl v 60. letech.

To, že je třeba měnit postavení soudních znalců a tlumočníků, to je věc všeobecně známá a je na ní všeobecná shoda. Chci zde dopředu avizovat, že filosofií této novely je za prvé zpřesnit pravidla, která upravují jmenování, odpovědnost a případně též odvolávání soudních znalců a tlumočníků a nebudu zapírat, že snahou administrativy na ministerstvu je též zpřísnit pravidla pro případný postih soudních znalců.

Zpřísnit podmínky

Bohužel jsme často svědky toho, že občané si stěžují na kvalitu znaleckých posudků, jak znalci vykonávají svou činnosti. Nechci to samozřejmě říkat paušálně, neznamená to, že většina znalců takto funguje, ale je fakt, že někteří takto fungují, což je běžné jako v každém jiném lidském povolání a bohužel právní prostředky na postih takových znalců jsou omezené. 

Chci konstatovat, že toto byla filosofie Ministerstva spravedlnosti, když jsme se rozhodli upravit zákon, který, jak jsem řekl, byl přijat v 60. letech. Těch témat, která jsou v novele obsaženy, je celá řada. Paní tisková mluvčí Vám rozdá materiál, který je úvodem a zase shrnuje ty podstatné věci. Jestli dovolíte, já Vám to stručně okomentuji a zdůrazním ta, která témata považuje Ministerstvo za velmi důležitá. Úvod proč přistupujeme k novele a co to má přinést.

Jmenování znalců a tlumočníků

První téma, které chci otevřít je tzv. jmenování znalců a tlumočníků. My navrhujeme, aby byly zpřesněny podmínky pro jmenování soudních znalců a tlumočníků. Máte rozdaný materiál, kde hned na první stránce a na začátku druhé stránky můžete vidět, jaké změny přináší. Mám-li to stručně okomentovat, pak jsou to tři základní změny oproti současnému stavu.

VŠ vzdělání podmínkou

V zásadě stanovujeme do budoucna, že bude obligatorní podmínkou vysokoškolské vzdělání a to v případě, že pro určitý daný obor existuje takovéto vysokoškolské vzdělání. Bude možno učinit výjimku, ale to pouze ze zvlášť zřetele hodných důvodů. O těch bude rozhodovat buď předseda krajského soudu, anebo ministr. Podle toho, který orgán jmenuje takového znalce. Ale to je pro nás velmi důležitá věc, že pro nás do budoucna by mělo být vysokoškolské vzdělání obligatorní podmínkou.

Povinná praxe 5 let

Druhou změnou, kterou zde chci zmínit a která je taky důležitá, zavádíme povinnou praxi. Počítá se s tím, že znalec by ve svém oboru měl mít minimálně pětiletou praxi. Myslíme si, že opravdu znalci mají být ti nejlepší z nejlepších v daném oboru a proto nejen odbornost daná vzděláním ale i praxe by měla být určitou podmínkou.

Kurs pro znalce na Justiční akademii

Ta třetí věc, kterou chci zmínit je to, že budeme zavádět na justiční akademii tzv. znalecké minimum, jaksi kurz pro ty znalce, kteří splní podmínky vzdělání, ale na druhou stranu nezískali své vzdělání na ministerstvu školství akreditovaném typu vzdělání, které je určeno přímo pro soudní znalce.

To znamená, má-li někdo vysokoškolské vzdělání v oblasti ekonomie, splňuje odborné podmínky, aby byl znalcem, ale nemá-li vzdělání, kurz zaměřený pro soudní znalce, pak justiční akademie bude poskytovat od účinnosti tohoto zákona kurzy.

Takže shrnu-li to, obligatorně se do zákona dostane vzdělání, zkušební doba, praxe pěti let a znalecké minimum tak, aby soudní znalci nejen znali soudní obor, ale i znali věci související přímo s výkonem soudního znalce.

Povinné pojištění znalců

Druhou věcí, která je nová a důležitá pro občany je to, že počítáme s tím, že bude do budoucna obligatorně stanoveno pojištění soudních znalců za případnou škodu způsobenou výkonem této své činnosti. To je velmi důležitá věc. Dosud toto v zákoně stanoveno nebylo. Bude stanovená odpovědnost za škodu způsobenou výkonem činnosti znalce a bude stanoveno pojištění obligatorní za takovouto škodu.

Počítáme přibližně tolik, že u znalců by to mělo být do výše jednoho milionu, u tlumočníků do půl milionů korun, ale je to téma, které dále budeme na úrovni vlády a parlamentu diskutovat.

Povinné celoživotní vzdělávání, ověřování způsobilosti

Stanovujeme obligatorně celoživotní vzdělávání pro soudní znalce. Dosud zákonem nebylo stanoveno s tím, že budou vydány speciální průkazy odbornosti, do kterých se budou zaznamenávat jednotlivé kroky, kurzy a úkony, které znalec učiní v rámci celoživotního vzdělávání. Jednou ročně takový průkaz by měl být i k nahlédnutí i předsedovi příslušného krajského soudu. To je asi k odbornosti vše, co je ještě důležité, je to, že zavedeme institut ověřování odborné způsobilosti.

10 tisíc soudních znalců v Česku

Dnes pracuje kolem 10.000 soudních znalců. Ti již nebudou podstupovat proceduru získání oprávnění a někteří mezi nimi, takové stížnosti nám chodí, nesplňují odborné předpoklady na takové úrovni, jaké by měli. Takže bude zaveden institut ověřování odborné způsobilosti a v případě, že vyjdou najevo skutečnosti, které budou podporovat pochyby o odborné úrovni znalce, pak počítáme s tím, že bude možno, aby předseda krajského soudu nařídil znalci povinnost zúčastnit se ověření odborné způsobilosti. Takže do budoucna by odbornost znalců mohla být přezkoumávána i během výkonu jejich činnosti, pokud budou pochyby o jejich odbornosti.

Zavádíme nově pozastavení práva vykonávat činnost znalce. Dnes například pokud je znalec podezřelý pro spáchání úmyslného trestného činu, tak není možné nepozastavit výkon jeho činnosti. To pozastavení by mělo být vázáno i na situaci, kdy právě probíhá přezkušování jeho odborné způsobilosti. Jestli pochybil, bude pozastaven výkon činnosti a bude přezkoušen. Toto pozastaven je právní úprava, která je ve většině zemí Západní Evropy. 

Jestli dovolíte ještě poznámku k zániku práva vykonávat činnost znalce, tam chci upozornit, že upřesňujeme důvody, která obsahuje současná úprava. Počítáme s tím, že pokud znalec závažně poruší povinnosti stanovené zákonem, pak samozřejmě musí o své oprávnění vykonávat funkci znalce přijít s tím, že pokud se dopustí méně závažných porušení a v zákoně budou vymezeny správní delikty, například průtahy odevzdání posudku, tak při opakovaném takovém provinění může o svou licenci také přijít. To musí předseda v konkrétním případu, zda je to provinění závažné nebo není nebo jestli ohrožuje výkon znalce rozhodnout.

Zpřísnění i pro znalecké ústavy

Dámy a pánové, tolik z mé strany stručně do úvodu. Poslední poznámka, kterou chci učinit je, že se zpřísňují a zpřesňují pravidla pro znalecké ústavy. Zde se řídíme heslem, že i když posudek vypracovává znalecký ústav, tak by pod konkrétním posudkem měl být za něj jasně odborně odpovědný konkrétní znalec, nikoli fakticky neurčité skupiny osob.

Často si občané stěžují na to, že posudky, které vydávají některé znalecké ústavy, trpí takovými problémy. Bude to podobný princip, jako když máme obchodní společnost advokátů, tak za práci odvedenou je odpovědný konkrétní advokát – zaměstnanec právnické osoby. Takže platí-li to pro advokáty, je správné, aby podobný princip platil i pro soudní znalce.

Dámy a pánové, tolik stručně na úvod a možná pan profesor Smejkal nebo paní doktorka Opatrná chtějí doplnit, tak samozřejmě mohou. 

Zuzana Steinerová, tisková mluvčí Ministerstva spravedlnosti
Děkuji panu ministrovi za úvodní slova, nyní je prostor pro vaše dotazy, můžete se vyjádřit. Prosím, vaše dotazy

(Otázka nesrozumitelná)

Jiří Pospíšil, ministr spravedlnosti
Tak, dá se říci obecně, že soudních znalců je dostatek, musela byste se zeptat na konkrétní odvětví. Máme kolem 50 odvětví, a tedy nelze říci obecně, že jich je dostatek. Je na předsedech krajských soudů a do budoucna to bude součástí i jejich manažerské odpovědnosti, jak spravují ten krajský soud a činnosti s tím spojené.

V případě, že v seznamu chybí znalci pro určité odvětví, by v tom měli učinit kroky, anebo upozornit Ministerstvo spravedlnosti. V těch hlavních oborech je znalců v zásadě dostatek. Zvláště v ekonomických oborech. Ale na druhou stranu třeba hledáme experta na extremismus. V té věci vyvíjíme velké úsilí, tak dosud takový soudní znalec nebyl vybrán, ale globálně mohu konstatovat, že více žádostí odmítám, než potvrzuji. To je globální pohled, žádostí je dostatek, ale aby to bylo korektní ta odpověď, museli bychom jít po jednotlivých odvětvích. Jediný příklad, kde chybí soudní znalec je v této specifické oblasti. 

(Otázka)
Došel rezignační dopis panu Marešovi? 

Jiří Pospíšil, ministr spravedlnosti
Tak teď jste mě zaskočil. To bych se musel podívat na příslušný obor, takové znalosti o všech písemnostech na ministerstvu bohužel nemám. Ale myslím, že ano.

(Otázka)
Já jsem se chtěla zeptat, jestli by bylo možné uvést pravděpodobné rozsah znaleckou činností způsobených škod. 

Jiří Pospíšil, ministr spravedlnosti
Prosím paní doktorku jako soudkyni krajského soudu, je odpovědnější na tu otázku odpovědět.

Odpovědnost znalců - jako novinka?

Milena Opatrná, soudkyně
To je velmi složitá otázka a otázka odpovědnosti znalce se poprvé vlastně dostáváme na konstatování, tedy na konstatování, že znalec odpovídá za škodu, kterou způsobí svou činnosti. Ledaže za škodu odpovídá stát podle jiného právního předpisu, kterým je zákon o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci.

Znalec může způsobit škodu jednak, dejme tomu, liknavostí, pozdním podáním, tím, že mu bude uloženo například posoudit stavbu ze statického hlediska a on bude otálet tak dlouho a řešit další záležitosti, až ta stavba spadne. A nebude možné vést už další aktivity. Máme znalecké posudky a znalecké zkoumání, máme rozšířeno bohužel do velkého množství právních předpisů a finálně se nám schází v tom řízení před soudem.

Takže je velmi nutné citlivě odlišovat, kdy se jedná o problém, nad kterým se složitě diskutuje, a ty názory nejsou úplně jednotné, kdy tedy zjistit, který názor je ten nosný a správný a na druhou stranu zjevné poškození, podhodnocení. Máme tady to oceňování diamantů nebo problematických skleněných preparátu větší či menší hodnoty, které byly použity jako zástava. A tam je nutné rozlišit, kdy se jedná o úmysl a kdy znalec na to nemá. Ten znalec to udělal proto, že nemá dostatek odborných kvalit na to, aby byl schopen posoudit. A to si myslím, že by mě mohl doplnit pan profesor Smejkal 

Vladimír Smejkal, soudní znalec
Já bych doplnit rád. Je třeba si uvědomit, že až na vzácné výjimky obvykle souvisí s trestním řízením a ani tam vždy ne znalecký posudek je vyjádření názoru znalce na určitou odbornou skutečnost a ne vždy ten názor je jednoznačný. To se týká počínaje projevu rasismu přes oceňování a konče u oborů kriminalistických, takže tady se počítá s tím, že tohoto institutu odpovědnosti za škodu bude používáno velmi opatrně a pouze v případech naprosto zjevných, kdy škoda přímo vyplývá z činnosti znalce.

Já když to doplním, tak to může být i to, když znalec při návštěvě podniku, který má ocenit, tak ho zapálí apod. To vše jsou věci, za které on musí odpovídat. Ale jinak mějte na paměti, a to bych vás prosil i pro vaši jinou novinářskou činnost, prostě znalecký posudek není vyjádření absolutní pravdy. Je to odborná záležitost, stejná fakta mohou být interpretována různě, mohou být různé názory.

Nedalo se zjistit, že je znalec při smyslech

Tady fungování znalce předpokládá hlavně prevenci, tzn., aby to byl člověk s maximálně vysokou kvalifikací, s maximálně kvalitním morálním profilem a co já považuji za nejdůležitější, to celoživotní vzdělávání. To dosud nebylo. Jednou byl znalec jmenován, a pokud se potom zbláznil, tak se to nedalo ani zjistit. Dnes se předpokládá výrazné posunutí laťky nahoru a my si myslíme, že k těm sankcionálním deliktů ať už tedy správním, nebo občansko-správním postihům ohledně nápravy škody, by mělo docházet jen v případě zjevných excesů. 

Jdou soudní znalci na ruku obhajobě?

Finanční server
Finanční server, dobrý den. Já mám dva dotazy. Jednak k doplnění k tomu, v ekonomických kauzách a také někdy při kriminálních věcech, kdy se týká o falšování listin nebo i kuřimské kauze se objevují protichůdné posudky znalců. Vím, že to skutečně není černobílé, ale přesto jestli se dá nějakým způsobem postihnout, když ten znalec evidentně jde na ruku obhajobě a nebo tak. To je jedna věc, a jestli v tomto směru probíhají nějaké soudy, kdy si někdo stěžoval.

Druhá věc, chci se zeptat, když se tady hovoří o pokutě ve správním řízení, jestli už je stanovena jejich výše a v souvislosti s tím ještě několikrát se uvažovalo o změnách soudních znalců a tlumočníků, jestli v souvislosti s tím, jaké jsou požadavky, tak jestli se předpokládá, že (nesrozumitelné)...

Soudní znalci jsou zatím nepostižitelní

Jiří Pospíšil, ministr spravedlnosti
Tak odpovědět na vaši první otázku, (nesrozumitelné) špatně vysvětlil. Vzhledem k tomu, že není možnost postihnout nějakého soudního znalce, tak těžko mohou probíhat nějaké soudní kauzy o tom, zda posudek byl nebo nebyl. Ta úprava to dneska neumožňuje, a pokud někdo zjevně pochybí jako znalec, tak je to o tom, že může o své oprávnění přijít. Je to zpřísnění a zpřesnění pravidel toho, kdy znalec může o svůj certifikát nebo o své možnosti vykonávat tu činnost.

Na druhou stranu je třeba si uvědomit, co tu říkal pan profesor, že znalec není ten, kdo stanoví objektivní pravdu, ale svůj odborný názor. U kauzy, kdy se vyjadřuje znalec v oblasti psychologie, no tak tam lze mít objektivně na nějaké věci rozdílný názor a ten opřít o nějaké argumenty. To je totéž jako při rozhodování soudu. Pokud někdo svůj názor opře o nějaké argumenty a popíše, jak došel k svému názoru, tak i když ten názor může být rozdílný, tak je to posudek, za který těžko někoho budeme stíhat.

Ale pokud tam vysekne závěr bez toho, aby zdůvodnil, jak k tomu dospěl, tak je to důvod buď k tomu, že spáchal čin z nedbalosti, anebo se to prokáže dokonce i v úmyslu. To by mělo být obdobné. Taky budeme postupovat, jak je připravena ta konkrétní paragrafovaná úprava, jako při pochybení soudce. Má mít znalec právo na svůj odborný názor, ale měl by být schopen ho zdůvodnit. Paní doktorka soudkyně, která s tím má praxi, to potvrzuje. 

Vladimír Smejkal, soudní znalec
Já bych ještě doplnil pana ministra. Vaše otázka měla dvě části a ta druhá mi připadala jako vlamování se do otevřených dveří, protože o té zvýšení náročnosti tady už bylo podle mého názoru důkladně vysvětleno, takže bych se věnoval spíše té první části otázky.

Znovu bych rád zopakoval: Možnosti, jak objektivizovat výsledky znalecké činnosti, tak jsou stanoveny procesní předpisy, jak občanský soudní řád, trestní a soudní řád, správní řád, zákon o soudním řádu atd. Všechny procesní předpisy upravují, jakým způsobem mají být opatřovány znalecké posudky a jak má státní orgán postupovat v případě, kdy se vyskytne posudků více s rozličnými závěry atd. Je to institut ustanovení třetího znalce, znaleckého ústavu, revizního znaleckého posudku. Byl bych velice nerad, kdyby výsledkem této konference bylo, že znalcům se budou ukládat tak vysoké pokuty a budou se zavírat, aby se báli podat odborný znalecký posudek.

To by potom dopadlo, že by znalec nechtěl ani napsat, že na semaforu byla červená. Tudy cesta v žádném případě nevede. Odborná problematika není černobílá. Neplatí to dokonce ani v oborech, které by na první pohled mohly být exaktní. Řeknu například ekonomika, protože tam je to také věc diskuze, jestli jednání, kde měla být způsobena škoda, jestli opravdu mělo příčinu v transakci někým provedené, nebo jestli to byl vliv finanční trhů, jaký byl v tu dobu diskontní (nesrozumitelné)...

Jen bych znovu rád, abyste odešli s tím, že znalecká činnost není činnost černobílá. 

Milena Opatrná, soudkyně
Já pokud bych mohla, je nutné si uvědomit, že znalecký posudek je jedním z důkazů, na jehož základě soud rozhoduje. Je pravda, že některým soudům je vyčítáno, že za sebe nechávají soudit znalce, ale pravidlo je to, že závěry posudku, když z nich chci vycházet a činit právní závěr, kdy je zásada ta, že znalci se zásadně k právním otázkám vyjadřovat nesmí, tak musím mít i další důkazy, které mi s tím znaleckým posudkem korespondují, a proto je jako soudce musím být schopen se vypořádat s dvěmi mírně odlišnými znaleckými posudky, protože mám okolnosti, z kterých mi vyplývá, že tento je pro mě věrohodnější. Takže nelze skutečně moc znalců a posudků absolutizovat. 

Vladimír Smejkal, soudní znalec
To je správná věta, neabsolutizujme znalecké posudky.

David Kolaja, Ejustice.cz
Já bych se rád zeptal paní soudkyně na tu druhou agendu, na spolupráci soudu a soudních tlumočníků, jaké tam jsou problémy nebo případně, jestli tam jsou nějaké naléhavé oblasti, které byste z vašeho pohledu potřebovala zdůraznit. 

Milena Opatrná, soudkyně
Já si myslím, že tam by byla nejvíce odpovídající paní předsedkyně komory soudních tlumočníků. Já za sebe, pokud jsem potřebovala tlumočníka, tak jsem vždy měla štěstí získat osobu kvalitní, kompetentní a nepotřebovala jsem nic ve zvláštních jazycích. Měla jsem štěstí, že jsem na problém v této oblasti nenarazila. Ale komora tlumočníků se se stížnosti na své členy setkává. 

Jana Schovancová, předsedkyně Komory soudních tlumočníků
Nevím jestli má být přímo řečeno o těch stížnostech, já nevím, do jaké míry znáte naší organizaci. Komora soudních tlumočníků ČR je dobrovolná profesní organizace sdružující soudní tlumočníky. Založena byla v roce 1996 a my tedy... Děkuji, že jsem byla pozvána na tiskovou konferenci. Chtěla bych se stručně vyjádřit z pohledu tlumočníků z praktické tlumočnické obce k této novele.

Oddělení znalců a tlumočníků

My jako komora jsme se aktivně podíleli na činnosti pracovní skupiny, která připravovala tuto novelu. Ze začátku jsme chtěli prosadit mnoho věcí, například aby byl vytvořen úplně nový zákon. Bohužel z časových důvodu a z dalších důvodů, které nám byly řečeny, se nám to nepodařilo prosadit, ale do budoucna bychom byli rádi, aby v právní nové úpravě, se kterou se počítá, byli odděleni znalci od tlumočníků, protože jak znalcům, tak tlumočníkům to komplikuje situaci. Já budu mluvit jen za tlumočníky.

Chtěli jsme zároveň prosadit, aby byli odděleni v zákoně tlumočníci od překladatelů, protože ne každý, kdo tlumočí, také překládá. Ne každý je ochoten tlumočit a zároveň překládat, někteří chtějí jen překládat. Například ti, kteří jsou zaměstnaní nebo případně zdravotně handicapovaní, takže mnoho otázek z našeho pohledu tlumočnické praktické obce nedořešených. Chtěla bych podotknout, že komora soudních tlumočníků přispěla do novely zákona ustanoveními a kontinuálním vzděláváním a zavedení průkazů. To byla naše idea, se kterou jsme přispěli do novely a kterou se podařilo prosadit a zároveň povinné pojištění tlumočníků.

O komoře bych chtěla říci, že pořádáme každoročně dvakrát do roka kurz pro uchazeče o jmenování soudním tlumočníkem, protože v ČR zatím žádné povinné vzdělání tlumočníků upraveno není, takže vždy v jarním a podzimním termínu se koná pro ty, kteří mají zájem, kurz a ve spolupráci s krajskými soudy uchazeči o jmenování na tento kurz odkazováni. Obecně, jestli máte ještě nějaký dotaz na komoru soudních tlumočníků, tak jsem Vám k dispozici. 

S tlumočníky problémy nejsou

Jiří Pospíšil, ministr spravedlnosti
K tomu jen jednu větu. My si vážíme spolupráce s odbornými skupinami a jsme rádi, že tlumočníci přišli s věcmi, které na první pohled zpřísňují pravidla pro výkon činnosti. Toho si vážíme - a jednu větu z pohledu Ministerstva - s tlumočníky problémy nemáme. Nezaznamenal jsem za celou dobu svého působení stížnosti na fungování tlumočníků, které by chodily na Ministerstvo.Všechno se to týká právě výkonu znalecké činnosti. Ten dotaz pana Kolaji na paní předsedkyni, vy jste se ptal, jestli si občané stěžuji... 

Jana Schovancová, předsedkyně Komory soudních tlumočníků
O té stížnosti občané nebo orgány, tak za dobu naší existence, to je vlastně 12 let, tak jsme obdrželi jen nízký počet. Na tlumočníky stížnosti nechodí, s tlumočníky problém není. 

(Otázka - p. Korbel)
Počítáte do budoucna s oddělením tlumočníků a soudních znalců? 

Jiří Pospíšil, ministr spravedlnosti
Tak vzhledem k tomu, že máme rok a půl do konce volebního období, tak je zjevné, že touto novelou se vyčerpá snaha administrativy reformovat zákon o soudních znalcích a tlumočnících. Upozorňuji, že to je největší novela od vzniku. Jiné administrativy toho nebyly schopny.

Pragmatický postup ministerstva

Já si myslím, že není třeba to oddělovat. To už je přílišné rozmělnění právní úpravy pro tuto oblast, ale jsme připraveni se o tom bavit, dosud ale o tom máme jiný názor. Jak říkám, je to téma, o kterém se můžeme dále bavit, v každém případně, pokud v tomto volebním obdobím projde tato úprava, která nás přibližuje západnímu standardu, budeme spokojeni. To, že můžeme napsat úplně nový zákon, si myslím, že je možné. Bude to legislativně „čistější“, ale pro nás je klíčové, aby ta úprava byla co nejdříve určena.

Ještě v tomto období, proto jsme sáhli po rozsáhlé novele, nikoli po úplně novém zákoně, který by otevřel témata, která nejsou sporná, ale která jsou z pohledu zahraničí různě upravovaná, tím pádem by se diskuze protáhla a hrozilo by, že by se za jedno volební období nestihl celý zákon projednat, připravit a prosadit a na to je ten problém příliš vážný, abychom s tím hazardovali a nechávali úpravy na další volební období. 

Jana Schovancová, předsedkyně Komory soudních tlumočníků
Mohla bych doplnit pana ministra z našeho pohledu tlumočníků. Já mám tři body. Chtěla bych jen říci, že my jako tlumočníci, naše komora chtěli do budoucna touto problematikou velmi zabývat a dopilovat konkrétní problémy, se kterými se tlumočníci setkávají.

Nedořešené otázky soudních tlumočníků

Nevím, jestli je vám známo, je to velice úzký profesní okruh, ale spousta věcí u tlumočníků zůstává nedořešených. Například když je celodenní soudní jednání a je jmenován jeden tlumočník, nikdo ho nestřídá, nemůže odejít, nemůže se napít, takže to bychom chtěli, aby bylo zavedeno legislativně, aby tlumočníci sem mohli vzájemně u jednání střídat. Například v civilním řízení není stanoveno, dokdy má být tlumočníkovi uhrazena odměna, takže nastávají případy, kdy tlumočníkovi je zaplaceno za několik měsíců.

Překladatelské kanceláře

A jako komora jsme chtěli zavést překladatelské kanceláře, což je vlastně obdoba znaleckých ústavů. Ve chvíli, kdy překladatel nebo tlumočník dostane několik úkolů, zadání od státních orgánů a má té práce tolik, tak by mohl svěřit svým kolegům vyhotovení překladu, přičemž odpovědnost by nesl on. To jsme chtěli prosadit do legislativní úpravy, takže překladatelské kanceláře. To zatím se nám nepodařilo, ale abyste věděli, že do budoucna se tím chceme opravdu zabývat. 

Zuzana Steinerová, tisková mluvčí Ministerstva spravedlnosti
Tak já vám v tuto chvíli děkuji, protože pan ministr má další povinnosti, musíme tuto tiskovou konferenci ukončit. Ještě chviličku, protože vím, že budete chtít natáčet i potom, tak tu samozřejmě zůstaneme, ale i ostatní řečníci, takže čas ještě nějaký je. Děkujeme za pozornost, a že jste ti udělali čas i dnešním hostům. 

Nashledanou.