Využívání IT by mohlo výrazně ulehčit život předsedům soudů i soudcům a omezit tradiční papírové výkaznictví. Obecná veřejnost by mohla mít detailní informace o dění na soudech přímo z tohoto systému. První náměstek ministra spravedlnosti, však férově upozorňuje na neřešenou situaci, na zpracování čekají ještě od povodní tisíce zmražených soudních spisů.

Praha 23. listopadu 2004
Projev Vladimíra Krále, prvního náměstka ministra spravedlnosti k soudcům, státním zástupcům a soudním informatikům

Vážené dámy a pánové,
já se domnívám, že většina přítomných zde je z justice, to je ze soudů nebo ze státních zastupitelství. Takže můj příspěvek nebude zase až tak objevný, pokud se měl zaměřit jenom na současný stav.

Soudnictví má lidský rozměr

Upřímně se přiznám, že pojem „elektronická justice“ se mi vůbec nelíbí. Ne protože bych byl odpůrcem elektronizace, ale ono spojení „elektronická justice“ u mě vyvolává pocit něčeho absolutně odrodilého od soudce, který má posuzovat konkrétní věc. Ale nikoliv tak, že by se jeho rozhodování nahrazovalo nějakým počítačovým systémem. Někdy se trošku s nadsázkou říká, že ten, kterému na střední škole nešla matematika, jde studovat práva. A náš resort je samozřejmě právníky snad nejvíce nasycen ze všech. Pokud bychom vyšli z této premisy, tak samozřejmě asi výpočetní technika a elektronizace nejrůznějších administrativních a jiných mechanizmů by neměla na růžích ustláno. Domnívám se ale, že historie posledních několika málo let spíše dokazuje, že opak je pravdou.

Začátky elektronizace

Výchozí stav asi vypadal jako v jiných oborech. Nechci říci státní správy, protože, jak už zde bylo zdůrazněno, justici nelze považovat za státní nebo veřejnou správu. Ale řekněme jako jinde ve státním sektoru. To znamená postupně soudci a státní zástupci dostali na své stoly počítače a bylo víceméně na nich, jak si s nimi poradí. Faktem je, že většina z nich je začala využívat jednak jako psací stroje. To znamená používat T602, později Word. A vedle toho využívali samozřejmě i nejrůznější právní systémy, jako je ASPI, Legsys, postupně tedy i podobné programy, které se zabývaly problematikou Evropské unie.

Budování sítí

Další rozvoj elektronizace v našem resortu pak byl podmíněn tím, že se vybudují sítě, které by propojily nejenom jednotlivé počítače v rámci soudu nebo státního zastupitelství, ale které by umožnily sdružovat data v celé soustavě soudnictví. Můžete mít různé názory, jestli elektronizace a budování sítí postupuje tak, jak by postupovat mohlo. Nechci vás přesvědčovat o tom, že je to nesmírně finančně náročná záležitost. Ministerstvo spravedlnosti se snaží k tomu přistupovat i v rámci investičních záměrů, pokud jde o rekonstrukce, případně stěhování nebo výstavby nových budov. Pochopitelně tam, kde se předpokládá, že se v rámci soudů uskuteční poměrně rozsáhlá rekonstrukce v nejbližší době, těžko lze asi budovat sítě, které se zase během několika měsíců nebo málo let zase zničí.

Blížíme se do finále

Domnívám se, že budování sítí se blíží ke svému finále. Rozhodně je daleko více tzv. zasíťovaných pracovišť než těch, které na vybudování sítí teprve čekají. Velmi optimistický předpoklad je, že se tohoto úkolu zhostíme v průběhu příštího roku. Vybudování sítí pak podmiňuje využívání takových programů, jako je na soudech ISAS, respektive na státních zastupitelstvích ISYZ. Pro ty, kteří s tímhle nepřišli do styku je to program, který vám poskytne kompletní informaci o konkrétním spise, který se nachází na daném pracovišti. Nejenom pokud jde o účastníky nebo o obžalovaném, spisovou značku, ale samozřejmě i pokud jde o předmět řízení a veškeré úkony, které se ve věci udály s uvedením příslušného data.

Co bychom potřebovali

Trošku nevýhoda tohoto programu, podle mého názoru, je ta, že vždy musím, zjišťovat konkrétní údaje o konkrétním spise a nemůžu vlastně sdružovat ty informace, pokud jde o druhově stejné věci nebo pokud jde o věci určitého předsedy senátu. Jinými slovy sice se dozvíte, že pod tou a tou spisovou značkou se například soudí o náhradu škody nebo o žalobu na náhradu škody určitá osoba. Ale už nezjistíte, řekněme, jaká například byla na tomto soudu nebo celorepublikově v průměru přiznána náhrada škody z těch a těch titulů, v těch a těch věcech. Nebo jaká je průměrná výše satisfakce, která se poskytuje v žalobách na ochranu osobnosti.

Proaktivní přístup předsedů soudů

Pochopitelně, že jestliže se například od předsedy soudu očekává, že v rámci výkonu státní správy vykonává i určité aktivity směrem k rychlosti, plynulosti soudního řízení, těžko lze očekávat, že tyto aktivity bude dělat vůči veškeré agendě, která se na soudu vyskytuje. To by se samozřejmě musel zabývat tisíci a někdy i daleko větším počtem spisů a vlastně ten výkon státní správy se daleko více zaměřuje nikoli proaktivně, ale spíše na prošetřování již došlých stížností nebo jiné závady v postupu soudů. Pokud by existovala možnost, a o to usilujeme, aby ta data, která se v rámci ISASu nebo ISYZu dostávají do počítačů, mohla být využívána i pro jiné účely, nepochybně by to umožnilo nejenom předsedům senátů ale i předsedům soudů, aby vlastně měli účinnou kontrolu své práce. To znamená ta počítačová technika by je upozornila například na to, že v těch a těch věcech zůstali dlouho nečinní, že v tom a tom spise jsou určité závady. Nenapsané rozsudky po lhůtě a tak dále.

Statistika by mohla být zcela zrušena

Nechápu to jako jakýsi bič na soudce ale skutečně jako možnost zvýšení komfortu, v prvé řadě pro předsedy senátu. To znamená, aby měli daleko jednodušší a účinnější přehled o svém senátu, o své agendě. Pochopitelně, že pokud by, řekněme jakási nadstavba, nad ISASem nebo ISYZem umožnila využívat data, která tam už dneska jsou, můžeme uvažovat o tom, že výrazným způsobem omezíme, ne-li takřka zrušíme výkaznictví a statistiku. Ono se stejně ukazuje, že statistika většinou slouží k tomu, abych se ujistil, že hledisko, které hledám, tam evidováno není. Že tedy ten, kdo vymýšlel statistická hlediska, neuvažoval o tom, že by někdo potřeboval specifický údaj, který zrovna potřebuji. Pokud by ta data bylo možné sdružovat podle určitých hledisek, pak pravidelná statistická výkaznická hlášení by asi byla nadbytečná. Na každém uživateli by bylo, aby zadal hlediska, které jeho zajímají a které on potřebuje.

Potřebujeme personální programy

Jako další možnost využívání výpočetní techniky v rámci našeho resortu považuji i určité personální programy. Ono to souvisí s tím, o čem jsem před chvílí hovořil. Jestli je tu někdo ze soudní správy, konkrétně z personalistiky, tak ví, co obsahují měsíční a čtvrtletní hlášení o personálních pohybech na soudu nebo na státních zastupitelství. A pochopitelně, pokud by existoval program, který by umožňovat pracovat s personálními údaji, tak bychom se mohli zbavit i těchto hlášení a měli bychom daleko operativnější evidenci o tom, jak vypadá personální obsazení toho kterého pracoviště. A mohli bychom to konec konců porovnávat i s tím, jak vypadá na jedné straně personální vybavení a na druhé straně zatížení jednotlivých osob agendou. Jinými slovy, jestli například rozvrh práce je správně nastaven. Jestli nepřichází s ohledem na vývoj agendy a vývoj činnosti soudu v úvahu nějaké opatření.

Registr nabídky obecně prospěšných prací

Když hovořím o tom, jaké možné programy elektronizace nabízí, tak mám zato, že je třeba se zmínit i o nabídce obecně prospěšných prací. Dneska existuje poměrně komplikovaný způsob rozhodování o obecně prospěšných pracích, kdy soudce uloží tento obecný trest a teprve po právní moci se věc předává soudu, v jehož obvodu odsouzený bydlí, a znovu se rozhoduje jaké konkrétní práce a v jaké obci ten odsouzený má vykonávat. Za situace, kdy by se nám podařilo soustředit celorepublikově nabídku obecně prospěšných prací, patrně by nebyl žádný problém, aby soudce, který rozhoduje v rámci nalézacího řízení, se podíval do počítače, vybral vhodnou práci a provedl zároveň blokaci, aby náhodou té nabídky nevyužil jiný soudce. A rovnou tedy, abych tak řekl v prvním kole, aby uložil (trest) konkrétní práce. Odstranilo by se tak to dvoukolové rozhodování v rámci vykonávacího řízení.

Elektronická publikace všech rozsudků

Jak už předseda Ústavního soudu o tom hovořil, nepochybně se poměrně velké možnosti nabízejí v oblasti judikatury. Ať již na úrovni krajské nebo celorepublikové. S tím souvisí otázka, zda cestou internetu nebo jiným technickým způsobem mají být zveřejňovány elektronicky veškeré rozsudky, které soud vynese. Je to samozřejmě diskutabilní záležitost. Jednak z pohledu využitelnosti takové obrovské databáze, jednak z pohledu možnosti operativně v takové databázi něco najít. A problém, který asi nelze pominout, je otázka ochrany osobních údajů. To znamená pokud to budete považovat za významné, myslím, že o tom lze vést i poměrně obsáhlou diskuzi.

Elektronická soudní podání

Již několik let naše procesní řády umožňují tzv. elektronická podání. V prvé řadě je to asi praktické při zápisech do obchodního rejstříku, kdy se do budoucna uvažuje i o využívání vzorů. Mám na mysli obligatorní využívání vzorů, kde asi i ta komunikace se soudcem, který vede OR má svůj smysl i z pohledu praktického.

Běžné spory elektronických podání je zatím málo

Zatím naopak v těch klasických sporech využívání elektronických podání není tak četné, protože z pohledu účastníka i z pohledu soudu nepřinášejí až tak něco komfortnějšího, něco, co usnadní práci ať už soudu nebo tomu účastníkovi. Zejména za situace, a to je asi pravidlem, kdy vůbec nemáme jasno, zda i druhá strana soudního sporu je vůbec ochotna komunikovat v elektronické podobě. Pak se sice zjednoduší práce tím, že jeden účastník-žalobce podá elektronické podání soudu, ale všechno se zdrží tím, že buď musí soud zajišťovat papírovou podobu takových podání a postupovat klasickým způsobem a nebo přichází v úvahu druhá varianta. Že tedy vyzve toho účastníka, aby to podání zaslané v elektronické podobě vlastně opakoval v podobě papírové. Čili z tohoto pohledu zatím elektronická podání, ačkoli jsou upravena v procesních řádech, až tak praktický význam nemají.

Evidence stíhaných osob

V oblasti státního zastupitelství nelze asi nezmínit evidenci stíhaných osob, která po jakémsi zkušebním provozu, od příštího roku by měla být přístupná i soudům a soudcům. Domnívám se, že když nic jiného, že se podaří odstranit ty případy, kdy soudce soudí a netuší, že kolega soudí téhož obžalovaného. A nebo že tedy u jiného soudu se soudí ve stejné sestavě pro jinou trestnou činnost. Tím se možná podaří odstranit velkou část stížností pro porušení zákona, které z těchto důvodů se dneska podávají.

Rejstřík trestů a Evidence přestupků

Když se bavíme o elektronizaci resortu spravedlnosti, nelze asi opomenout jednoho z průkopníků elektronizace, což je rejstřík trestů. Domnívám se, že dneska by bylo pro rejstřík trestů a jeho zaměstnance vůbec nemyslitelné, aby postupovali oním papírovým vyhledáváním v krabicích od bot nebo v různých šanonech. Že tedy digitální podoba jejich záznamu zvýšila komfort, který snad pocítí nebo pociťují i žadatelé z rejstříku trestů.

Je otázka, zda Rejstřík trestů do budoucna povede i evidenci přestupků, jak o tom zatím obecně rozhodla i vláda. V souvislosti s tím, že nový trestní zákoník obsahuje několik skutkových podstat trestných činů, kde vlastně k naplnění trestného činu dochází recidivou přestupků. A dospěla k závěru, že za této situace nelze vyjít s dosavadním stavem a že je tedy nezbytné, aby existoval rejstřík vybraných přestupků. Kdo jiný v tomto státě je pro to více povolán než dosavadní Rejstřík trestů?

Je to určitý závěr, který až tak opodstatnění nemá, protože vybudovat evidenci přestupků v elektronické podobě vlastně znamená zařídit vše od samého počátku. Od hardwaru, softwaru, vyškolení personálu a tak dále. A těch možností jak využít zkušeností dosavadního rejstříku trestů až tak mnoho zase není.

Jaký cíl sledujeme?

Samozřejmě když se bavíme o elektronizaci justice, vždycky si musíme položit otázku, co tím sledujeme. Jaký to vlastně má mít cíl? Rozhodně asi všichni předpokládáme, že to, co se nazývá tím ošklivým výrazem „elektronizace justice“, by mělo přispět k efektivnosti její činnosti. Aby justice rozhodovala daleko více jednotněji, transparentněji a koneckonců i to, co se objevuje v úvodním příspěvku pana předsedy Ústavního soudu, aby rozhodovala bez průtahů. Je to samozřejmě pouhý nástroj, který možná využijeme, možná nevyužijeme. Možná se nám ho podaří využít beze zbytku. Ale bez toho lidského prvku je možné jen těžko očekávat, že samotná elektronizace justice ten cíl splní. Tolik snad na úvod. Děkuji vám za pozornost.

Diskuze

Otázka moderátora:

Pane náměstku, použil jste formulace mohlo by, dalo by se a podobně. Kdy by tedy mohlo dojít k situaci, že si budete moci vyměňovat informace, že předseda senátu (soudu?) bude mít informace o průběhu akcí jednotlivých jeho kolegů? Zmínil jste se o tom, že zasíťování probíhá, kdy tedy by k tomu mohlo dojít?

Proaktivní přístup předsedů soudů snad už příští rok

Já jsem se zmínil, že zasíťování není ještě úplné, že tedy je daleko více hotovo, nežli zbývá práce vykonat. Pan ředitel odboru informatiky, který tady sedí, mě může opravit. Je ale předpoklad, že to zasíťování, až na naprosté výjimky, které jsou vyvolány, řekněme investičními záměry, to znamená, že se dostavuje nějaký soud nebo se dělá rekonstrukce nějakého soudu, by mělo být dokončeno v příštím roce. Samozřejmě průběžně probíhá převod řekněme toho papírového evidování v (spisových) rejstřících na digitální sledování věcí využívání ISASu a ISYZu. A pokud tedy se podaří, aby v příštím roce naprostá většina soudů bez problémů aplikovala to elektronické sledování věcí, pak je to víceméně technická záležitost, kdy ten nadstavbový program umožní sdružovat ta data, která už v síti budou.

Myslím si, že to není nějaká pohádka vzdálené budoucnosti, ale že se skutečně pohybujeme v realitě příštího roku, maximálně přespříštího.

Je pro vás reálná představa, tak jak ji použili, obrázek soudce „krmícího“ počítač papíry? Vy jste řekl, že elektronické podání je možné, nicméně ve výsledku stejně je nutné vyžádat si podklady v elektronické podobě. Tedy je možné zcela minimalizovat oběh papírů?

Policie je mnohem větší příznivec elektronických justičních spisů

Já bych se přiklonil k tomu, co chtějí samotní soudci. Nedovedu si představit, že bych jako soudce soudil pouze na základě toho, co vidím na monitoru. Možná jsou lidé, kteří s těmi monitory pracují daleko déle a jsou na to zvyklí. Ale myslím, že většina soudců chce ten papírový spis před sebou vidět, poznámkovat si ho, že na straně té či oné je výpověď a ne ji hledat na monitoru. Daleko větší příznivec, pokud je mi známo, digitalizace spisů je policie. Ta v tom vidí možnost zálohování těch údajů, které ona vyrábí a předává je jiným složkám. U soudů tato potřeba mít něco jako zálohu spisů může být spojena s tím, o čem mluvil pan předseda Ústavního soudu, když se posílá spis například na Ústavní soud nebo v rámci opravných prostředků na soud vyššího stupně.

Je to samozřejmě otázka, co bude ve výsledku rychlejší a efektivnější. Pokud by se většina soudců klonila k tomu, že v okamžiku, kdy dostane cestou sítě spis v elektronické podobě a začne ho tisknout, aby jej měla v té klasické papírové podobě, asi by se zas tak moc toho neurychlilo. Čili v té otázce elektronizace soudních spisů bych byl spíše zvědavý na názor soudců. Jestli tímto způsobem je možné nahradit předávání papíru, ať již jde o odvolací řízení, řízení o mimořádných opravných prostředcích nebo předávání spisu z jiných důvodů.

Otázka z pléna:

Kdy bude přístupná centrální evidence vězňů?

Centrální evidence vězňů je zatím přístupná po telefonu, jestli se nemýlím, když zadáte příslušné heslo. Obecně přístup do veřejně provozovaných databází, ať už Evidence obyvatel, evidenci katastrálního úřadu, odcizených vozidel a tak dále, má dva aspekty.

Dva aspekty přístupu do informačních registrů

První je aspekt legislativní. Zda stávající zákon takové připojení umožňuje. Jsou zákony, které vycházely z koncepce , že každý státní subjekt je žadatel jako kdokoliv jiný a není důvod jej jakkoli zvýhodňovat. Viz evidence, kterou vedou Katastrální úřady, kdy ať je to soud nebo kdokoliv jiný, prostě zaplatí za každý náhled. Pak jsou evidence, kde koncepce vychází z toho, že stát a jeho složky by měly pracovat efektivně a spolupracovat mezi sebou, kde tedy ty legislativní překážky nejsou. To je věc první. Věc druhá je věc technika. Zda evidence, kterou provozuje příslušný subjekt, je na takové technické úrovni, aby snesla vůbec tu možnost komunikovat s ostatními v poměrně velkém rozsahu.

Katastr nemovitostí by se asi „položil“

Znovu se vrátím ke Katastru nemovitostí. I když jsme byli ochotni přistoupit na to, že soudy ze státního rozpočtu za každé vstoupení do evidence budou platit, byli jsme přesto odmítnutí s tím, že Katastr nemovitostí není zas tak technicky vybaven, aby 100 justičních pracovišť z pohledu soudů a 100 státních zastupitelství tam mělo volný přístup a mohly vyžadovat evidence. Jinými slovy ze strany Katastru nám bylo řečeno, že by se asi jejich technické vybavení položilo. To je věc druhá. Do jaké míry to je nebo není pravda, já nemohu posoudit. (k posluchačům) Vy tady kroutíte hlavou, možná se k tomu vyjádříte. Ale abych se vrátil k vašemu dotazu Evidence vězňů, tam je to pouze otázka ochrany osobních údajů před nepovolanými tazateli. Pokud ty technické parametry tomu odpovídají, je asi věcí informatiků, možná někoho jiného, vymyslet jak to udělat, aby ta data zůstala chráněna před nepovolenými vstupy. Jiný problém já v tom nevidím. Možná pan ředitel (odboru informatiky MS) nějaký problém vidí, možná se k tomu i vyjádří.

Stát by sám sobě měl informace poskytovat zdarma

Reakce na odpověď z pléna:

Doktor Erbert, Obvodní soud pro Prahu 3. Pokud jde o ten přístup do Katastru, tak tam bych neviděl problém, protože 119 soudních exekutorů u nás ten dálkový přístup do katastru už má, nečiní to problémy a myslím si, že pokud soudní exekutor, který je státem pověřenou osobou k výkonu rozhodnutí nebo tedy k exekuci, má ten přístup, já nevidím důvod, proč exekuční úsek soudu nebo kterýkoliv jiný úsek soudu, by neměl mít volně přístup k těm údajům, které eviduje stát. A jako státní orgán by je měl zdarma poskytovat.

Exekutoři byli rychlejší

Vladimír Král komentuje:

Možná je tady trošku jiná situace, pokud jde o zákon na základě něho exekutoři pracují, Exekuční řád, protože ten katastrální zákon hovoří o tom, že katastr poskytuje údaje těm subjektům, kteří jsou přímo zmíněni a to ať již v tomto zákoně, či ve zvláštním zákoně vysloveně je jim ten přístup umožněn. My jsme argumentovali bohužel jen obecnými ustanoveními Občanského soudního řádu a Trestního řádu, kde je vyjádřeno, že „každý je povinen soudu sdělit … a tak dále. Kdežto exekutoři, možná se teď zmýlím z hlavy, to tam mají výslovně. Druhá věc je ta, že exekutoři se patrně obrátili na katastr daleko dříve a stali se jeho uživateli i daleko dříve, než přišla justice s tím požadavkem. A to byl možná i důvod, proč katastr náš požadavek odmítl. S tím, že vlastně bychom ohrozili přístup těch, kteří si každé nahlédnutí platí.

Chybí veřejné informace o činnosti soudů

Otázka Ejustice, Informace o činnosti soudů

Já jsem David Kolaja, novinář z webového serveru Ejustice.cz a moje otázka směřuje k tomu, zda by soudy nemohly daleko více využívat prostředky, které už reálně mají. Mám takový konkrétní příklad. My jsme loni dělali takové porovnání českých soudů z hlediska výkonnosti pro televizi Nova. Jmenovalo se to Žebříček českých soudů (podle výkonnosti) a jeden z největších problémů pro nás byl získat ty statistické informace. Nakonec se nám to tedy díky Ministerstvu spravedlnosti podařilo. Ale moje otázka směruje k tomu, zda by jednotlivé soudy neměly zveřejňovat ty svoje statistiky, každý za sebe a třeba i ve větší hloubce. Tady si právě myslím, že by to veřejnost zajímalo. Otázka je, zda jim v tom něco brání? Já vím, že to zatím dělá jedině Nejvyšší správní soud pana doktora Baxy, ale ty obecné soudy, tam jsem těch informací příliš nenašel, děkuji.

Reakce z plena:

Doktor Erbert, Obvodní soud pro Prahu 3. Nemáte v tomto pravdu, na našich internetových stránkách ty statistické údaje jsou za všechna oddělení. Kolik byl nápad, jaký je ve kterém měsíci počet vyřízených věcí, nevyřízených věcí. Takže stačí najet na internetové stránky Obvodního soudu pro Prahu 3 a dozvíte se podrobné informace.

Ejustice, David Kolaja

Podívám se, děkuji.

Každý uživatel internetu by měl mít přístup ke všem údajům

Vladimír Král komentuje:

Jestli mohu reagovat, je to sice potěšitelné, že Obvodní soud pro Prahu 3 tyto informace sděluje, ale upřímně řečeno, když se podíváme na internetové stránky většiny soudů, tak tam maximálně objevíme, jaká je adresa toho soudu. Záleží to samozřejmě na přístupu každého soudu a upřímně řečeno i na možnostech, jestli tedy najde zaměstnance, který by to byl schopen dát na internet a průběžně je aktualizovat.

Já jsem hovořil o tom, že pokud budeme mít ta data v počítačích ze strany všech soudů a pokud bude existovat potřebný software, že můžeme tu statistiku v klasické podobě odbourat. To znamená, že každý uživatel počítačové sítě by si mohl získat ta potřebná data o tom, jak si stojí konkrétní okresní soud nebo konkrétní kraj. Nebo jak si stojí justice jako celek. Bez toho, že by byl odkázán na statistiku, kterou někdo vymyslel a hlediska, které do ní promítl.

Nátlak na soudce nechystáme

Budete dělat na soudce nátlak? Miler, Okresní soud Jablonec

Zmínil jste se o tom, že záleží na názoru soudců jak budou chtít dokumenty. Jestli v papírové či elektronické podobě. Domnívám se, že je v zájmu resortu jako takového, aby ty dokumenty byly pokud možno v elektronické podobě. Plánuje se nějaký, dejme tomu nátlak? Nebo … prostě přinutit ty soudce k tomu, aby se zachovali v rámci resortu… to znamená, že aby přijímaly dokumenty v elektronické podobě více než v papírové?

Moderátor: Česky se tomu říká „befel“.

Vladimír Král

Já se domnívám, že se žádný nátlak nepřipravuje, ani tedy neorganizuje. Skutečně tady jde hlavně o to, co soudcům obecně více vyhovuje pro jejich práci, než abychom my řekli, že se digitalizuje všechno a bude se vše předávat pouze v elektronické podobě nebo naopak, že bychom tedy lpěli na tom, že papír je staletí osvědčený nosič informací a není důvod na tom cokoliv měnit.

Na zpracování čekají tisíce zmražených spisů

Připouštím, že každému soudci může vyhovovat něco jiného. Spíše jde o to, co vyhovuje justici jako celku a co bude shledávat prospěšnější pro svoji práci. Souhlasím s vámi, že existují-li ta data v digitální podobě, nikdy to není na škodu. Viz například povodně před dvěma lety, které zlikvidovaly valnou část papírů. A dodneška ty spisy mrazíme v Mochově a nikdo ani neví, co s nimi. Možná, pokud by tedy existovaly ty nosiče záznamů, asi by nebyl problém to odnést do vyšších pater a dneska bychom nestáli před problémem, co dělat s tisíci spisů, které jsou zmraženy v mrazírnách a nikdo neví, kde sehnat peníze na to, aby se rozmrazily, vysušily a dále fungovaly jako spisy. Čili myslím, že není důvod bránit se tomu, aby existovala spisová data i v digitální podobě. Záleží ale na tom, co preferuje příslušný uživatel, který pak tu věc posuzuje, potřebuje si ta data přečíst, porovnat a uspořádat.

Komentář

(David Kolaja, Ejustice.cz)

Informace o soudech

pokud by se opravdu v dohledné době podařilo napojit justiční software ISAS, ISYZ a další aplikace na rozhraní, pomocí něhož by detailní informace mohla rutinně získat obecná veřejnost, takový krok by jistě dramaticky přispěl k posílení důvěry veřejnosti v českou justici a soudcům jako takovým. Dnes je většina takových informaci pro obyčejného zákazníka soudů téměř nedostupná a lidé tak vůbec netuší, jaké má česká justice vlastně parametry a jaké jsou její silné či slabé stránky.

Proaktivní přístup k soudním sporům

Detailní informace o soudních kauzách, o výkonnosti soudů a další - možnost nastavení vlastních kritérií do dotazů jsou vůbec základní předpoklady toho, aby management české justice vůbec mohl začít hovořit o systematické snaze něco pozitivního udělat s výkonností a transparentností české justice. Do doby, než se tak stane, lze jen těžko očekávat nějaké výraznější zlepšení situace právě proto, že nikdo ani neví, jak na tom soudnictví vlastně je a jakákoliv jednorázová a povrchová opatření budou mít nutně jen dílčí význam.

Elektronické publikování všech soudních rozsudků
Elektronická soudní podání

Jelikož je justice veřejná služba, je zcela přirozené, že maximální množství informací jak o systému, tak o jednotlivých případech by mělo být na webových stránkách k dispozici obecné veřejnosti. Tento směr v poslední době podpořili i zástupci nejvýznamnějších českých soudů a také Soudcovské unie.

Elektronická soudní podání jsou sice poměrně málo rozšířená, zejména u běžných sporů, ovšem je zde ještě jeden jiný pohled. Argumenty, které pan náměstek Král uvádí, jsou samozřejmě pravdivé. Existuje však argument, díky němuž může mít elektronické podání pro běžného uživatele justičních služeb zcela zásadní význam. Jde o bezpečnost informací uložených v soudních spisech. Ta je v české justici zcela katastrofální.

Prvnímu náměstku ministra spravedlnosti JUDr. Vladimíru Královi děkujeme za laskavý souhlas s publikováním tohoto příspěvku.